Krajský soud v Českých Budějovicích požádal žalobce o zaslání dokladů, kterými by doložil svůj majetek a hospodaření. Ten sdělil, že vznikl zápisem do rejstříku společností Seychelské republiky až 18. prosince 2012. Proto nepodal žádná daňová přiznání. Jediným jeho majetkem je prý základní kapitál jednoho tisíce dolarů. Nemá žádné příjmy, žádný movitý a nemovitý majetek.

Soud loni v únoru návrh na osvobození zamítl. Dospěl k závěru, že žalobkyně je podnikatelským subjektem, který se pohybuje v tržním prostředí, a proto nelze předpokládat, že původní věřitelka by jí postoupila žalovanou pohledávku bezúplatně. Žalobkyně tedy musela mít v době svého vzniku větší majetek, než odpovídá jejímu základnímu kapitálu. Její poměry nemohou být posuzovány pouze z hlediska současné majetkové situace, ale celkově, a to i z hlediska realizovaného podnikatelského záměru, který byl zřejmě podceněn. Nezvážila-li rizika, nemůže přenést náklady na vymáhání své pohledávky na stát.

Vrchní soud v Praze v srpnu rozhodnutí prvního stupně potvrdil.

Zopakoval podmínky osvobození účastníka od soudních poplatků. Při zkoumání jeho hospodářských poměrů je třeba posoudit celou jeho majetkovou sféru v průběhu podnikání. Výši poplatku nelze srovnávat pouze se zůstatky na běžném účtu žalobkyně, s jejím movitým a nemovitým majetkem, pohledávkami a okamžitými příjmy. Srovnání je třeba činit též s výkony žalobkyně před podáním žaloby. Vyplynulo-li z tvrzení žalobkyně v žádosti, že žalobě žádné podnikatelské výkony nepředcházely, vyjma nákupu předmětné pohledávky, pak je podnikatelský záměr žalobkyně neslučitelný s jejími ekonomickými možnostmi a osvobození od placení soudního poplatku by skutečně znamenalo - jak uzavřel soud prvního stupně - přenesení jejích nákladů podnikání na stát.

Společnost V. podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Výklad soudu, že majetkové poměry žadatele nemohou být posuzovány podle jeho současné majetkové situace, ale celkově z hlediska realizovaného podnikatelského záměru, je podle ní chybný.

Komplexně posoudit!

NS odkázal na svou četnou judikaturu. Již dříve vyložil, že při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku nebo jiných plateb v řízení předpokládaných. U osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly.

Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody osvobození. Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti. Odvolací soud se při posouzení důvodnosti žádosti dovolatelky od judikatury dovolacího soudu neodchýlil.

Pro úplnost NS uvedl že v tomto případě nejde o nepříznivou majetkovou situaci vzniklou podnikáním žalobkyně, ale o situaci vytvořenou žalobkyní, která vstoupila do podnikání jen se základním kapitálem a předpokládá, že tuto situaci za ni vyřeší soud tím, že jí přizná osvobození od soudních poplatků.

Proto NS dovolání seychelské společnosti V. odmítl jako nepřípustné. (32 Cdo 663/2014)