Renata Kadlecová (44) a Jana Kukačková (39) jsou podle krajského soudu vinny trestným činem vraždy kvůli majetkovému prospěchu ve spolupachatelství. Do vězení půjdou na 16 a 18 let.

Po společné dohodě navštívily 13. prosince mezi 18. a 19. hodinou v Labské ulici v krajském městě 55letého zlatníka v jeho bytě s úmyslem získat jeho majetek. Když zjistil, že ho přišly okrást, v úmyslu usmrtit ho napadly. Překonaly jeho odpor a způsobily mu řadu poranění, přičemž v důsledku proříznutí krku zpředu až k obratlům krční páteře poškozený na místě zemřel.
Z bytu pak odnesly šperky a zlomkové zlato za 141 071 korun, mobil a pistoli.
Za tento skutek soud včera uložil Kadlecové trest odnětí svobody na 18 roků, Janě Kukačkové na 16 roků, vždy do věznice se zvýšenou ostrahou. Pozůstalým musejí nahradit škodu.

Odpolednímu vyhlášení rozsudku předcházel pokus soudu vyslechnout dceru Jany Kukačkové, která v přípravném řízení vypověděla o zaslechnutém úmyslu matky někoho okrást a pokud by se bránil, ho i zabít. Dívka včera odmítla vypovídat, takže soud její výpověď na policii přečetl.
V odůvodnění rozhodnutí se předseda senátu JUDr. Slavomír Cirhan nejprve vrátil k závěrečné řeči Renaty Kadlecové, kterou označil za velice emotivní, ale nevěrohodnou.
Pokud například poukazovala na biologickou stopu údajně neznámého muže za nehty zemřelého, zřejmě přehlédla, že další posudek ve stopě identifikoval DNA poškozeného. Pokud namítala neznámou DNA vlasu nalezeného ve zlatníkově ruce, pak expertíza ukázala, že jsou na něm právě její alely.
Poté předseda senátu připomněl obhajobu obžalovaných.
Kukačková vypovídala, že si během večera odskočila na toaletu, slyšela křik a viděla zlatníka v podřepu u trezoru a Kadlecovou nad ním s paralyzérem. Hostitel ji prý vzápětí s hrubým výrazem srazil. Když vstala, viděla, že nožem ohrožuje Kadlecovou, a snažila se jí pomoci tím, že ho praštila něčím těžkým v tašce.

Následně byly zataženy zpět do obýváku, kde poškozený dál šermoval nožem, a ona ho tedy bila lampičkou do hlavy, až přestal. Pak posbírala v chodbě rozsypané zlato své kamarádky a v obýváku věci, kterých se večer dotýkaly. V tu dobu měl ležící zlatník přes hlavu sedák z pohovky. Žádnou krev prý neviděla. Pak odešly.
Její líčení má soud za částečně věrohodné – až na tvrzení, že neviděla použití nože, řekl dr. Cirhan.

Jako z detektivky

Verze Kadlecové je pak podle senátu velice nevěrohodná a nepodporovaná žádným důkazem.
„Je to varianta vhodná snad do detektivních románů,“ řekl k tvrzení o vniknutí dvou maskovaných mužů, jimž měl hostitel na zaklepání či zazvonění otevřít. „Řada svědků ale uvedla, že poškozený byl velice opatrný, příchozí si vždy ověřoval a neznámého by do bytu nevpustil,“ řekl předseda senátu.
Podle tvrzení Kadlecové ji jeden z oněch mužů srazil pěstí. Předváděla, jak se sesula, ale to má soud v rozporu s fyzikálními zákony – po takovém úderu by musela padnout vzad na skleněný stolek.

Obžalovaná líčila dále, jak se na chodbičce potýkali muži se zlatníkem. Při pokusu dostat se hloučkem ke dveřím ji jeden z útočníků měl přes poškozeného bodat nožem do zad. Také toto tvrzení má soud při výšce poškozeného za nemožné.
Posléze se jim prý podařilo před muži utéct z bytu, přičemž jeden z nich při pokusu ji zadržet z ní stáhl probodanou koženou bundu. „Ta se ale v bytě nenašla a údajní lupiči by jistě neměli zájem ji odnášet,“ připomněl dr. Cirhan další z četných lží Kadlecové.
Z důkazů, které naopak prokazují vinu Kadlecové, předseda senátu zmínil například kapku krve se smíšeným profilem DNA její a zlatníka, která prokazuje, že muž krvácel v její přítomnosti. Biologické stopy obou se našly i na nohou a na ponožkách mrtvého.
Připomněl, že obžalované po útěku „před cizími muži“ ne〜alarmovaly policii, že odnesly pistoli poškozeného, kterou měl v trezoru. „To zcela vyvrací legendu Kadlecové – při tvrzeném vpádu neznámých lupičů by neměly čas ji vzít,“ řekl dr. Cirhan. Poukázal na 189 cm a 96 kg usmrceného muže, z čehož senát vyvodil, že čin nemohla spáchat jen jedna žena, ale obě. „Poškozený se intenzivně bránil, měl v jednu chvíli v ruce nůž, a osamocená útočnice by takový poměr sil nezvrátila,“ uvedl.

Připomněl, že na tašce, se kterou zlatníka praštila Kukačková, byla velká krvavá skvrna. Muselo jít tedy o přímý silný úder, či otisk již utrpěných zranění přepadeného. „Krev Kukačková rozhodně vidět musela,“ dodal.
Zopakoval 34 oděrek a škrábanců, 18 řezných ran, osm nábodů, strangulační rýhu po škrcení a smrticí podříznutí na těle poškozeného. Potyčka musela trvat delší dobu, dodal.
Senát má proto za prokázané, že obžalované po společné dohodě i na případném usmrcení zlatníka a po přípravě čin spáchaly ve spolupachatelství. To spolu se zištným motivem, způsobem provedení a dalšími okolnostmi odůvodňuje uložení výjimečného trestu. Jeho výši soud diferencoval – Kadlecová podle něj byla organizátorkou činu, navazovala kontakt s poškozeným a Kukačkovou přibrala spíše ku pomoci.
Rozsudek není v právní moci.