U krajského soudu v pondělí pokračovalo hlavní líčení se 49letým Janem Čermákem z Tábora.

Je obžalován z vraždy 37letého muže.

Osudné setkání

K činu došlo loni 1. dubna.
Obětí se stal obchodní zástupce, který kolem čtrnácté hodiny zastavil na parkovišti u odbočky na Ponědráž na silnici mezi Lomnicí a Veselím nad Lužnicí.
Zvyk někde si po obědě chvilku odpočinout se mu stal osudným . . .

Na onom parkovišti totiž zrovna čekal Jan Čermák na někoho, koho by mohl připravit o peníze.

Ty potřeboval k tomu, aby mohl splatit urgentní splátku u České spořitelny a odvrátit hrozbu exekucí.

Poté, kdy se v roce 2007 rozvedl, se zadlužil úvěry a půjčkami ve výši asi 300 000 korun. Většinu utratil. Jezdil prý po republice a pořizoval něco do domácnosti. „Žil jsem nad poměry,“ připustil .

Pak ztratil zaměstnání a měl problémy se splácením. Věřitelé už pohrozili exekucemi.

V té situaci ho prý napadlo někoho „postrašit“ a sebrat mu částku, kterou „nutně potřeboval“, jak se vyjádřil.

K onomu „postrašení“ začal s sebou vozit nelegálně držený revolver.

Jezdil na Třeboňsko čekat na nějakého cizince. Ti ale na parkovišti nikdy nezastavili sami, rozvedl.

Onoho prvního dubna zastavil u odbočky k Ponědráži.

Asi za hodinu přijela oktávie. Využil toho, že řidič ve voze cosi dělal, přisedl k němu a s revolverem v ruce ho donutil vydat mu 700 korun a platební karty. K nim mu řidič musel říci PIN. Chtěl vědět, co má v kufru, a nevěřil tomu, že jen propagační materiály. Vyzval proto muže, aby jel dál.
Na lesní cestě ho nechal zastavit a vystoupit. Postavil se opodál, tak, aby ho neměl za zády. Nahlédl do kufru a když jej zavíral, zaregistroval prý periferně, že mu muž ze zorného úhlu zmizel.

„Zahlédl jsem jeho pohyb, nevěděl jsem, co dělá, a v rozrušení jsem od boku po něm vystřelil,“ říkal Jan Čermák.

Prý automaticky dvakrát. Podruhé, když se zasažený už sesouval k zemi.

Odjel zpět na parkoviště. Z oktávie vzal peněženku, mobily a osobní věci oběti. Z kreditky vybral v Třeboni 15 000 korun a z debetní karty se v Jindřichově Hradci pokusil vybrat další dva tisíce.

Zavražděného našel asi ve 14.30 místní baštýř.

Jana Čermáka policie zadržela až 2. prosince. Vypátrala ho zřejmě za pomoci občanů po odvysílání pátrací relace a zveřejnění záznamu kamer u bankomatů, z nichž vybíral.

Ani se nemaskoval

Obviněný se k činu doznal.

Jeho obtížně pochopitelný skutek soudu pomáhají vysvětlit i znalci.

U Jana Čermáka neshledali známky duševní choroby nebo poruchy.

Podle psychologa obžalovaný o podobném skutku uvažoval několik týdnů. Typoval potenciální oběť a nosil s sebou stále nabitou zbraň.

Jeho skutek vzešel z úvah a plánu, uvedl znalec. Motivem byla dlouhodobá finanční tíseň. Jednal po zralé úvaze, čekal na náhodnou oběť.
Počítal předem, že oběť usmrtí. Nesháněl kuklu, šátek k zamaskování či pouta.

Po události reagoval sebezáchovně, nezmatkoval. Najel autem desítky, snad stovky kilometrů, zvládl jednat s cizími osobami, i s policisty.

„Neviděl jsem na něm výrazné stopy lítosti,“ uvedl psycholog. Podle něho obžalovaný zalitoval jen toho, že udělal chybu, že čin neprovedl dokonale, že tělo tehdy nepřemístil.

Znalec se vyjádřil i k onomu druhému výstřelu na poškozeného. Nazval jej „ranou jistoty“, dostřelením, které je vídáno snad jen v případech nájemných vrahů.

U Jana Čermáka to spíše přičetl jakémusi „vojenskému návyku“ a zmínil jeho službu coby pátrače u hranic.

Že by šlo o „ránu jistoty“, to ovšem obžalovaný odmítl. Prostě prý reflexivně dvakrát vystřelil . . .

Hlavní líčení bylo včera odročeno na září.