Bojím se mezi lidi, řekl u soudu v Táboře obžalovaný ze zneužívání chlapců

Tentokrát byl na pořadu dne výslech znalce, sexuologa Luďka Fialy, ke kterému na psychiatrickou kliniku Fakultní nemocnice Plzeň obžalovaný od října loňského roku dojíždí na pravidelné ambulantní léčení. Soudce Robert Pekárek také shrnul dosavadní průběh procesu, konfrontoval obžalovaného také s důkazem, kdy měl v sobotu 2. září volat jednomu z poškozených, a nakonec zazněly i závěrečné řeči. Rozsudek má padnout v pátek 15. září.

Hlavní líčení začalo 11. července, po přednesu obžaloby státní zástupkyní Libuší Pospíšilovou obžalovaný muž prohlásil vinu v osmi z deseti bodů, označil informace za nesporné i ve dvou bodech, kde ale rozporuje vznik posttraumatické poruchy následkem jeho chování. Soud tedy neprováděl v potvrzených bodech dokazování.

Při dalším stání 22. srpna vypovídal psychiatr Max Kašparů, kdy uvedl, že oba poškození chlapci mají většinu příznaků posttraumatického syndromu. Před soudním senátem se také rozhodl vystoupit jeden z poškozených, jehož výpověď byla velice emotivní. Psali jsme zde:

Byl jsem dětský otrok, sexuální hračka. Zneužívaný mladík žádá spravedlivý trest

Nikam prý nevolal, odposlouchávají ho

Středeční jednání začalo zvláštní konfrontací, soudce Pekárek dostal od Martina Cyprise, zmocněnce jedné z obětí, důkazní materiál o pokusu kontaktovat jednoho z mladíků. Vyděšená matka mu v emailu sděluje, že chlapci obžalovaný v sobotu 2. září večer volal, chlapec ale telefonát nepřijal. Vše dokládala snímkem obrazovky telefonu s uvedeným časem. Na dotaz, proč a zda tak obžalovaný učinil, reagoval: „Nevím, jak k tomu mohlo dojít, jsem si plně vědom, že jsem odposlouchávaný.“

„Jak se to mohlo stát,“ ptal se soudce, když obžalovaný muž potvrdil své telefonní číslo. „V sobotu se mi aktualizoval systém, telefon půjčuji jen synovci a neteři, ale ti se vždy na něco podívají a zase mi ho vrátí, nikam nevolají,“ mlžil. Muž vypadal rozhodně, ale nervózně pomrkával.

Pak líčení pokračovala výslechem znalce, ten obžalovaného poprvé vyšetřoval kvůli držení a pořizování dětské pornografie. „Jde o závadové jednání pedofilního charakteru. Z odborného vyšetření na přístroji phaloplethysmografu (PPG) a osobních pohovorů vzešla anamnéza psycho-sexuální nezralost a infantilita, nerozlišuje pohlaví a věkové rozhraní,“ vysvětlil docent Luděk Fiala s tím, že nejdříve navrhl ambulantní léčbu.

Více prý pacient nepřiznával. „Pak postupně přišly další okolnosti od policie, další vyjádření, proto jsem pozměnil návrh. Závažnost jeho závadového chování s nezletilými se tím zvyšovala, počet chlapců se zvětšoval na celý výčet, nakonec to připustil a já doporučil ústavní léčbu,“ dodával.

Pedofilní narcista

Jeho praxi navštěvuje obžalovaný od října loňského roku jednou za měsíc. Diagnostikoval mu závažnou parafilii. „Konkrétně jde o pedofilii, neléčitelné sexuální onemocnění, dá se pouze korigovat, upravovat, usměrňovat. Farmaka pouze utlumují, ale neřeší problém,“ popsal Fiala s tím, že i po kastraci se dotyční mohou chovat závadově.

Obtěžování chlapců muž z Tábora přiznává, dělal to doma, ve škole i na výletech

Upozornil, že v tomto případě je nutná ústavní léčba. „Jde o pedofilii zaměřenou na malé chlapce, trvalou poruchu, jeho ovládací schopnosti jsou snížené i psychoinfantilismem, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, sehrává roli i jeho osobní charakter,“ vyjmenovával.

Dle Fialy jde o osobu s narcistními sklony. „Je egocentrický, přehrává, výrazně ovlivňuje a manipuluje své okolí. Dělá mu dobře, když je středem pozornosti, má o sobě vysoké mínění, myslí si, že je lepší než ostatní. Nejlepším řešením pro společnost i něj je ústav, kde bude v rámci komunity konfrontován s dalšími delikventy,“ míní sexuolog.

Do hlavy mu nevidí

Pokus o kontakt poškozeného označil za možnou snahu manipulace. Uváděl další příklady ze své více než čtyřicetileté praxe, kdy i pacienti z několika pobytů v detenčním zařízení recidivovali. „Pokud jde o osoby inteligentní jako v jeho případě, vědí, jak jednat a odpovídat, do hlavy jim nevidíme.“

Státní zástupkyně Libuše Pospíšilová upozornila na fakt, že obžalovaný i v době léčení vyrazil s kamarádem na hory a nocoval s mladými chlapci, dokonce skončil ve vazbě. Znalec řekl, že o tom neví, ale že ze strany pacienta cítil komunikační šum. „Cítil jsem jisté rozpory při terapeutických sezeních, tvrdil, že miluje samotu a chodí do hor. Argumentoval také tím, že ho děti samy vyhledávají. Pokud k tomu, co říkáte, došlo, je to závažná věc,“ reagoval.

Docent Fiala také zmínil, že má tisíce pacientů, ale tento spolupracuje a dokonce studuje Junga. „Přichází včas, střízlivý, není ve stresu a je otevřený. Sděluje informace za uplynulé týdny, jak pokračuje v psychoterapii, ale jde o subjektivní fakta. Nelze je ověřovat, mluví sám, čte například i psychologii Junga, je to jeho koníček. Možná to dělá, protože to chce pochopit nebo mě manipulovat,“ polemizoval.

Předseda Robert Pekárek dále četl výpovědi poškozených z připraveného řízení, uvedl také, že obžalovaný nemá žádný dřívější záznam v trestním rejstříku, zaměstnán byl posledních asi 15 let na dohodu u Základní školy Bernarda Bolzana a u živnostenského úřadu má vedené činnosti ostatní, zejména v oboru rekreační, sportovní činnost, lyžování, showboarding, IT, přírodní vědy a školící činnost.

Sexuální obtěžování. Pedagog ze základky měl zneužívat děti i za pomoci drog

Státní zástupkyně ve své závěrečné řeči upozornila, že všechny skutky považuje za prokázané. „Navrhuji uznat ho vinným ve všech bodech obžaloby, stejně tak mám za naplněné oba rozporované body týkající se těžkého ublížení na zdraví, to je definováno i jako vážná porucha a újma na zdraví, onemocnění, které omezilo do dobu nejméně šest týdnů, může být fyzického a duševního charakteru. Posttraumatickou poruchu potvrdil i znalec, jde o citelnou újmu trvající dodnes v obou případech a poškozeným brání obvyklému způsobu života,“ řekla.

Za nezvratné důkazní materiály označila elektronickou komunikaci s chlapci ve věku od 9 do 12 let, organizování volnočasových aktivit, důkazy korespondující s termíny ubytování na horách, výpovědi svědků na policii a další. „Obžalovaný trpí pedofilií zaměřenou na mladé chlapce, jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, i když vyjádřil lítost a tvrdí, že má nadhled. Od roku 2002 do května 2022 pokračoval v činnosti, ještě dvakrát se svým známým jako instruktor jel v době vyšetřování na hory s jedenáctiletými chlapci a spal s nimi v jedné místnosti, nyní byl zaznamenán další pokus o kontakt s poškozeným,“ upozornila Pospíšilová a navrhla mu ochranné ústavní léčení, úhrnný trest v dolní polovině sazby 5 až 12 let ve věznici s ostrahou. „Zároveň navrhuji také zákaz školící činnosti pro děti v oboru IT, sportovní, pořádání volnočasových kurzů a akcí po dobu od 1 do 10 let a také propadnutí věci, stolního počítače,“ uvedla státní zástupkyně.

Žádají odškodnění v plné výši

S její řečí se ztotožnili i zmocněnci. Soudnímu senátu doporučili také náhradu škody v podobě nemajetkové újmy u chlapců, kteří se přihlásili k nároku ve výši 100, 500, 100 a 500 tisíc korun.

Zmocněnkyně Petra Carvová, právnička z Kladna, zopakovala, že její klient byl sexuální hračkou obžalovaného. „Raději se odstěhoval, odříznul od Tábora, snažil se začít nový život a nikdy nezapomněl. Jeho nejintimnější oblast života je stále zasažena, trpí nespavostí, je flustrován, nelze to bagatelizovat, šlo o dlouhodobé pohlavní zneužívání, hraničí to s daleko závažnější trestnou činností. Doložil 36 sezení sexuologicko-psychologického léčení. Není schopen vést plnohodnotný sexuální život, apeluji na náhradu, celá částka 500 tisíc je adekvátní,“ podotkla s tím, že se ráda vyhnula druhotné viktimizaci a dalšímu majetkoprávnímu sporu s odkazem na ústavní soud a postavení zvlášť zranitelných obětí trestných činů.

Podobně hovořil i její českobudějovický kolega Adam Nádravský. „Můj klient zažil duševní útrapy, obžalovaný zasáhl do jeho necitlivějších osobních práv, života a soukromí, vědomě nerespektoval jeho čest, svobodu a suverénní rozhodování v sexuálním životě. Bylo mu teprve devět let, jeho jednání vnímal jako stresující, nemohl se bránit, byl mu vystaven opakovaně v průběhu tří let. Má z toho deprese, poruchy sebehodnocení, problémy ve vztazích a strach založit rodinu,“ popsal a uvedl, že by také rád pro svého klienta celou částku 100 tisíc korun jako odškodné.

O vině nechtěl mluvit

Obhájce obžalovaného Ondřej Muka se nechtěl k vině klienta vyjadřovat, protože se fakticky doznal. „Jsem si vědom, že jde o citlivou věc, jde o zavrženíhodné jednání. Napadáme právní kvalifikaci, netvrdíme, že jednání obžalovaného nemá vliv na poškozené,“ konstatoval.

Dle jeho slov byl spouštěčem celé kauzy závislý mladík, který tvrdil, že o nezákonném jednání obžalovaného celý Tábor věděl. „Neshledal jsem ale, že by bylo skutečně prokázáno postrauma, nemá prokazatelné zdravotní problémy. U druhého z chlapců je to složitější, doložil řadu důkazů, aktivně vystupoval, rozumím jeho vzteku, který ventiloval. Pozval si i veřejnost, aby demonstroval odsouzení činů obžalovaného. I zde si ale nejsem jist, zda jde o posttraumatickou poruchu, znalec hovořil o reziduích,“ uvedl advokát Muka s tím, že těžké ublížení na zdraví si dokáže představit jako zmrzačení nebo těžké útrapy.

Táborská policie hledá nezletilé oběti sexuálního obtěžování. Pachatele už stíhá

I otázka trestu je podle něj citlivá. „Jakýkoliv trest bude podle veřejnosti vnímán velmi citlivě, obžalovaný se doznal, projevil lítost, náhled a autenticitu. Ten telefonát, jestli se pokoušel realizovat, považuji za kardinální hloupost, totální diskreditaci,“ podotkl na stranu svého klienta.

I on považuje ambulantní léčbu za nedostatečnou, požaduje po soudu vyvážení represe, ochrany a bezpečnosti. „Nepodmíněný trest, ale v případě ústavní léčby potom dostane úplně jiná osoba. Má řadu polehčujících okolností, nedošlo ke klasickému koitu, nešlo o fyzický tlak na poškozené, nejednal primárně proti vůli nezletilých, soud by měl dokázat vyvážit jednotlivé složky trestu,“ řekl Muka a požadavky na odškodnění poškozených označil za neadekvátní. „Náhrada nemajetkové újmy by měla být nižní než nárokovaná,“ dodal.

Opustili ho přátelé i rodina, chce začít znovu

Práva posledního slova využil i obžalovaný devětačtyřicetiletý inženýr. Opakoval, že se stydí a svého jednání lituje. „Omlouvám se za to, co jsem udělal. Úplně chápu, že mě veřejnost nenávidí a že si přeje, abych shnil ve vězení. Je mi to velice nepříjemné, nechci to zlehčovat. Učím se to snášet,“ hovořil ve stoje k přítomným v soudní síni.

Prý bude v bahně vláčen do konce života. „Vím, že to společnost nikdy nepřijme, jsem si vědom toho, že ať říkám cokoliv, stejně mě odsoudí. Uvědomuji si, že nemohu změnit minulost, jen budoucnost. Chci získat nadhled a sebekontrolu díky terapii a medikaci. Nechci, nemusím a nepotřebuji získat ocenění od druhých, dětí ani dospělých,“ pokračoval.

Komentář Jiřího Dintara: Harmonizace dětské duše

Nepřeje si prý být vnímám jako hrozba. „Ublížil jsem sobě, i lidem, kterým na mě záleželo. Zasloužím si trest, chci na tom pracovat, ale nevím, jestli mi pomůže vězení. Neexistuje tak přísný trest, aby byli všichni spokojení,“ míní obžalovaný.

Proč by neměl jít za mříže? „Abych mohl pracovat a odškodnit poškozené, začít nový život. Často mám pocit, že ve výkonu trestu jsem posledních šestnáct měsíců. Bojím se chodit do města, mezi lidi, odvrátili se ode mě přátele, nemohu sehnat práci. Snažím se, neustále na sobě pracuji, podstupuji léčbu, přemýšlím nad svou nebezpečností,“ dodával. Tvrdil také, že už nikdy nechce pracovat s dětmi, že v tom má jasno. Na závěr se znovu omluvil, že je mu líto, čím si museli poškození a jejich rodiny projít.