Opakovaně tak marně žádá o osvobození od soudních poplatků „z důvodu naprostého nedostatku finančních prostředků", který dokládá čestným prohlášením. Popisuje jeho „nenájemní,nevlastnické, samostatné nebytovébydlení", nulovou výši zdanitelných příjmů, „nenarušenou způsobilost zcizovat".  Je příjemcem příspěvku na živobytí 3410 Kč, vlastní elektrický psací stroj a digitální televizor, a jako výdaje označil stravu, tisk, jízdné, papír a daň z přidané hodnoty, jak naposledy konstatoval krajský soud v zamítavých usneseních z dubna. Zaslaný upřesňující formulář pan Č. soudu v termínu nezaslal a ten konstatoval, že stěžovatel nesplnil základní podmínku pro přiznání osvobození od soudních poplatků, tj. nedoložil nedostatek prostředků.

Soud rovněž poukázal na to, že v dané věci šlo o spor, který nemá vztah k podstatným okolnostem stěžovatelovy životní sféry. Jde o spor vyvolaný stěžovatelovým zájmem o veřejné záležitosti a fungování veřejných institucí. Takové spory má dle krajského soudu právo vést, ale není důvod, aby náklady takových sporů, které je zásadně povinen hradit každý žalobce, za stěžovatele pravidelně nesl stát formou osvobozování od soudních poplatků. Osvobození od poplatků nemá být institutem umožňujícím chudým osobám vést bezplatně spory podle své libosti, nýbrž zajistit, aby v případech, kdy nemají dostatek prostředků, a přitom je namístě, aby soudní spor vedly, jim nedostatek těchto prostředků nebránil v účinné soudní ochraně. Takovou povahu však předmětný spor dle názoru krajského soudu nemá. Proto soud žádost P. Č. zamítl a ten podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Nejasné, nedoložené

NSS konstatoval, že pro náležité posouzení nedostatku prostředků potřebuje soud znát jak jasně specifikovanou výši příjmů, tak i jasně specifikovanou výši výdajů žadatele. Pokud žadatel nedostojí tomuto požadavku, nemůže být jeho žádost úspěšná. NSS se ztotožnil se závěry krajského soudu, že prohlášení P. Č. náležitosti nesplnilo. Bylo značně nekonkrétní, tvrzení nebyla doložena.  Na kvalitu údajů vrhá stín sdělení, že stěžovatelova „způsobilost zcizovat" je nenarušená, což nelze považovat za vážně míněný údaj, který může vzbuzovat pochyby i o tom, jak vážně míněné jsou i ostatní údaje, řekl NSS. Se závěrem krajského soudu o nedostatečnosti stěžovatelova prohlášení pro účely posouzení jeho žádosti o osvobození se NSS ztotožnil.

Připomněl, že krajský soud vedle důvodu nedostatečně vylíčeného nedostatku prostředků stěžovatelem poukázal i na dřívější rozsudek NSS. Ten vychází z názoru, že i když by byl účastník nemajetný, takže by zásadně bylo namístě přiznat mu osvobození od soudních poplatků, může mu soud výjimečně toto dobrodiní odepřít, a to zejména pro povahu sporu či sporů, které účastník vede. Například vede-li účastník s různými veřejnými institucemi množství sporů týkajících se poskytování informací, které často pokračují jako spory soudní, a přitom nejde o spory mající vztah k podstatným okolnostem účastníkovy životní sféry. Tak tomu bylo i v aktuálním případě.

Čím topí v knihovně?

Spor vycházel ze stěžovatelovy žádosti o informace, s níž se obrátil na Jihočeskou univerzitu, po které dle žalobních tvrzení požadoval sdělení mj. toho, zda „je Akademická knihovna vytápěna parovodem – pokud ne, tak jakým kotlem a jeho výkon", zda „je v suterénu AK a Rektorátu JU archiv neb sklad papírových dokumentů", zda „je v AK vyvěšen Provozní řád (hygiena)", dále sdělení toho, „jakým způsobem jsou ovládány okna ve studijních prostorách AK", a rovněž toho, jaký je „počet parkovacích či úložných míst pro kola zaměstnanců AK a Rektorátu". Není zde patrný žádný, ani nepřímý, vztah ke stěžovatelovu majetku, životním podmínkám či jiných podobným záležitostem, řekl NSS. Nemá tak nejmenší pochybnost o tom, že se žádost o informace netýkala vymezené životní sféry žadatele.

Krajský soud poukázal na možná rizika svévolného či zjevně šikanózního přístupu žadatelů o informace, kdy  kverulační, zjevně šikanózní, či dokonce pracovní kapacitu orgánů veřejné moci z různých důvodů cíleně paralyzující výkon tohoto práva může mít významné negativní důsledky. Jedním z nástrojů, jak zabránit zneužívání tohoto práva, a tím i jeho diskreditaci v očích veřejnosti i orgánů veřejné moci, proto musí být i citlivá regulace nadužívání tohoto práva v případech výše uvedených. Taková regulace se může za určitých okolností dít i cestou výjimečného odepření práva na osvobození od soudních poplatků, citoval NSS z dřívějšího svého rozhodnutí.  Uzavřel, že kasační stížnost pana P. Č. není důvodná, a zamítl ji. (9 As 157/2014)