Než odešla slečna Pavla ze soudní síně, přiskočila náhle k lavici obžalovaných, nahnula se a políbila svého druha Ladislava, sedícího mezi policisty s pouty u pasu.
Včera u krajského soudu slečna Pavla odmítla svědčit vůči Ladislavu B., který je spolu s bratrem Oldřichem obžalován z kuplířství a nedovolené výroby omamných látek, starší bratr Oldřich ještě navíc ze znásilnění.
„Máme spolu s Láďou dítě, tak jsme jako druh a družka,“ říkala štíhlá žena s obarvenými vlasy pár minut před tím, než atmosféru hlavního líčení vyšperkoval polibek.
Předseda senátu jí umožnil vzdát se výpovědi. I když je druh ve vazbě, jejich poměr stále trvá.


Kvůli penězům
Ladislav a Oldřich B. ještě s další obžalovanou Helenou M., družkou staršího Oldřicha, měli podle obžaloby nutit ženy k prostituci.
Mezi nimi byly prý dokonce i nezletilé. Děvčata se měla činit na E55 u motorestu ve Skoronicích na Kaplicku. Podle státní zástupkyně si kuplíři přišli na miliony.
Včera se k soudu mělo dostavit několik svědkyň, které ve Skoronicích na Kaplicku kuplířům vydělávaly.
Slečna Pavla sice včera výpověď odmítla, ale po odchodu ze soudní síně se četlo její svědectví, které uvedla během minulých jednáních.
S obžalovaným Ladislavem se poznali před dvěma lety. Jedno bydliště střídalo druhé, naposledy Pavla žila v Dolním Dvořišti.
Nyní je trvale hlášena na českobudějovické radnici. Bydlí přitom v Lišově, ale adresu nezná. Stejně se prý bude stěhovat.
„Desátého března 2007 se nám s Láďou narodila dcerka Tereza,“ uvádí Pavla.
Už předtím, ve třetím měsíci těhotenství se rozhodla, že se bude živit prostitucí.
„Láďa byl proti, nesouhlasil, ale chtěla jsem vydělat nějaké peníze,“ pokračovala Pavla. Do Skoronic na Kaplicku ji prý někdy vozil Láďa, jindy jela stopem nebo taxíkem. Za den si vydělala třeba padesát euro, někdy prý ale nic.
Peníze dávala do společné domácnosti. Její druh Ladislav B. je totiž invadidní důchodce, prý měl malý důchod.
Do společné domácnosti se později dostala také Lenka. Jakýsi Tibor K. ji údajně prodal Láďovi za několik tisíc korun. Láďa jí pak poskytoval bydlení, jídlo a šaty. Ona mu za to dávala všechno, co vlastním tělem vydělala.
„Byla jako člen rodiny, o Vánocích od nás dostala i nějaké dárky,“ řekla Pavla.
„Vozil nás do Skoronic společně. Asi tak čtrnáctkrát až osmnáctkrát do měsíce. Přijely jsme třeba ve tři odpoledne a po sedmé už jsme jely zase domů. Někdy jsme si vydělaly i osmdesát eur, jindy třeba nic. Občas nás přijel Láďa zkontrolovat, aby se nám něco nestalo. Kromě Lenky pro Láďu nikdo jiný nešlapal,“ tvrdí slečna Pavla.


Svědkyně na útěku

Venku na vězeňském dvoře štěkají eskortní psi, za dveřmi soudní síně brečí malá Terezka, která už tolik dní neviděla tatínka.
„Pozvali jsme několik svědků, tak uvidíme, kdo přijde,“ říká o přestávce předseda senátu Stanislav Žížala.
„Jedna ze svědkyň opakovaně utíká z výchovného ústavu. Utekla i tentokrát, prý z obavy, aby nemusela svědčit.“
Hlavní líčení pokračuje.

Radek Gális

Vladimír Majer