VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Fingovanou pracovní smlouvou vydělala přes 380 000

České Budějovice – Krajský soud jako odvolací uznal ing. O. H. vinnou podvodem a uložil jí tři roky podmíněně na pět let s dohledem s omezením podle svých sil nahradit způsobenou škodu. Na náhradě škody poškozené obchodní společnosti má zaplatit 542.164 Kč.

19.7.2015
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/archiv VLP

Soud má za zjištěné, že obžalovaná od listopadu 2007 do konce února 2010 v Českých Budějovicích nejprve jako soukromá podnikatelka v postavení mandatáře, do 5. prosince 2007 a následně jako jednatelka obchodní společnosti A. v postavení mandatáře od 6. prosince 2007 na základě mandátních smluv uzavřených s podnikajícím subjektem K., zastoupeným jednatelem M., vedla za smluvně stanovenou odměnu účetnictví, posléze veškerou personalistiku a mzdovou agendu atd. Při tom zneužila důvěry jednatele společnosti, bez jehož vědomí vyhotovila pracovní smlouvu bez uvedení data, podle níž měla od 1. listopadu 2007 u obchodní společnosti K. na plný pracovní úvazek působit jako asistentka. Za totožné účetní a administrativní činnosti, jež již vykonávala jako podnikající fyzická osoba a pak z titulu shora mandátních smluv, až do února 2010 duplicitně pobírala mzdu a příslušným orgánům sociálního a zdravotního pojištění a finančnímu úřadu byly také pravidelně poukazovány platby zdravotního a sociálního pojištění a daň ze závislé činnosti za zaměstnance. Z prostředků obchodní společnosti K. tak bylo neoprávněně poukázána na její účet mzda v celkové výši 381 508 Kč a s dalšími odvody společnosti způsobila celkově škodu 594 257 Kč.

Nic prý netajila

Obviněná podala dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS). Za nesprávný má závěr soudu, že mezi ní a poškozenou společností neexistoval pracovní poměr, a že neoprávněně, duplicitně a bez právního důvodu pobírala mzdu a neoprávněně byly orgánům zdravotního a sociálního zabezpečení a finančnímu úřadu odváděny platby. Mandátní smlouva se společností A. k výkonu účetnictví a personalistiky a zpracování mezd byla soukromoprávním vztahem, nemohlo jít o trestný čin. Veškeré platby a příkazy k úhradě prováděl jednatel poškozené společnosti. Nepochybně došlo k uzavření pracovního poměru mezi ní a jednatelem konkludentním způsobem. Vykonávala pro poškozenou společnost pravidelnou opakovanou činnost v pracovním poměru. Vznikl jí nárok na mzdu, proto se nemohla protiprávně obohatit.

Její pracovní poměr nebyl nikterak utajován. Jednatel kontroloval platby, i když to před soudem odmítal. Bylo na něm možno požadovat, aby postupoval obezřetně a dodržoval elementární zásady opatrnosti, když disponoval možnostmi kontroly, mínila paní inženýrka. Jeho výpověď jako svědka podle ní nebyla věrohodná v tom, že o ničem nevěděl, nic nesledoval a nic nekontroloval, neboť jí důvěřoval. Odvolací soud nesprávně dovodil, že vykonávala úkony jednorázově, že se nemohlo jednat o nějaké pravidelné činnosti, jež by byly obdobou pracovních výkonů z řádného pracovního poměru.

Po přezkoumání věci NS upozornil na spolehlivá skutková zjištění soudů obou stupňů a dodal, že obviněná zneužila (v průběhu doby získané) důvěry jednatele uvedené společnosti a jeho neobratnosti a menší informovanosti v administrativních záležitostech, když bez jeho vědomí sama vyhotovila (i podepsala) pracovní smlouvu, v důsledku čehož jmenovanou společnost, pro kterou pracovala a byla honorována na základě mandátní smlouvy, poškodila o vyplácenou mzdu a i s tím související odvody za ni uhrazené. Soudy učinily nezpochybnitelný závěr, že pracovní poměr mezi obviněnou a obchodní společností K. nikdy nevznikl ani konkludentním projevem vůle jednatele, jak se dovolatelka snažila tvrdit.

Zneužila důvěry

Jak soudy nižších instancí zjistily, předmětem podnikání jmenované společnosti byly zemní práce a jednatel se staral o vlastní podnikání, zatímco administrativu, v níž nebyl zběhlý, delegoval na obviněnou uzavřením mandátního vztahu. Druhou zásadní skutečností byla osobní důvěra, kterou vůči obviněné měl. Svěřil jí vedení téměř veškeré agendy společnosti, udělil jí plnou moc s velmi širokým rozsahem oprávnění a umožnil jí i přístup k bankovnímu účtu společnosti.
Za existence mandátního vztahu ze smlouvy z 15. prosince 2005, v němž bylo dohodnuto, že mandatář bude vykonávat činnosti za odměnu ve výši 14.000 Kč měsíčně, podepsala obviněná neurčeného dne listinu označenou jako pracovní smlouva, v níž bylo stanoveno, že bude od 1. 11. 2007 pracovat u poškozené obchodní společnosti jako asistentka s plným pracovním úvazkem v rozsahu 40 pracovních hodin týdně s měsíční mzdou 15.000 Kč. Tuto listinu podepsala za obě smluvní strany. Následně 6. 12. 2007 uzavřel jednatel společnosti K. s obviněnou jako jednatelkou její obchodní společnosti další mandátní smlouvu na výkon činností popsaných ve výroku rozsudku odvolacího soudu za měsíční odměnu 20.000 Kč a třináctou odměnu v této výši po odevzdání daňového přiznání.

NS připomněl, že uvedenou mandátní smlouvu podepsal jednatel vlastnoručně, zatímco listinu označenou jako pracovní smlouva nepodepsal. Ve svých výpovědích přitom opakovaně tvrdil, že o existenci listiny nazvané pracovní smlouva vůbec nevěděl. To logicky vysvětlil tím, že neví, proč by uzavíral s obviněnou pracovní smlouvu, když se společností, v níž byla jednatelkou a jedinou společnicí (a ve faktické rovině tak s osobou obviněné), měl uzavřen vztah mandátní, a že by byl blázen, aby obviněné platil dvě měsíční platby v celkové výši 35.000 Kč. Pokud obviněná namítala, že pro společnost vykonávala činnosti nad rámec mandátní smlouvy, již soud druhého stupně uvedl, že se nemohlo jednat o nějaké pravidelné činnosti, jež by byly obdobou pracovních výkonů z řádného pracovního poměru.

Soudy nižších stupňů nepochybily, pokud dospěly k závěru, že jednatel evidentně jednal v omylu, když o existenci listiny označené jako pracovní smlouva nevěděl, a že současně obviněná jednala v přímém úmyslu obohatit se zjištěným jednáním ke škodě poškozené společnosti, řekl NS.

Podstata protiprávnosti jejího jednání nikterak nespočívala v nějaké pracovně právní neshodě, nýbrž v úmyslném uvedení v omyl zástupce poškozené společnosti na základě zneužití jednak jeho neobratnosti a nižší informovanosti v administrativě, jednak důvěry, kterou v ní vkládal a kterou hrubě zklamala, pokračoval dovolací orgán. Její jednání mělo zcela nepochybně charakter trestněprávní, rozhodně se nejednalo o neškodné vybočení z mezí obvyklých civilních vztahů. Proto dovolání ing. O. H. odmítl. (8 Tdo 300/2015)

Autor: Vladimír Majer

19.7.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

O autisty se v Táboře stará Apla.

Festivalem o autismu oslaví kulaté výročí

Souběžně s mostem povede i lávka.

Tábor podruhé hledá stavitele lávky

Když se vám narodí trojčata

Táborsko - Ač je to s podivem, Táborsko je na výskyt trojčat vcelku bohaté.

V hledání pomohly sociální sítě

Tábor - Poctivý nálezce v pátek odpoledne odevzdal funkční tablet, který našel v Jordánské ulici. Strážníkům, kterým tablet předal na služebně, se pomocí sociální sítě podařilo kontaktovat kamarády jeho majitele. Ti mu zprávu předali, takže se tablet opět dostal do správných rukou.

Nemocní mohou poslouchat knihy z CD

Tábor - Již poněkud starší myšlenka a nápad nezapadly a dočkaly se realizace. Knihovna do nemocnice věnuje čtivo, které vyřazuje ze svého fondu.

Největší volební okrsek v Táboře? Kupa odpovědnosti a stravenky místo bábovky

Tábor – Ještě než volební místnost největšího okrsku na Táborsku navštívili první nedočkavci, měli už členové jeho komise za sebou první stěžejní díl své práce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení