Při sjednávání uvedl nepravdivě svého zaměstnavatele.
K činu se doznal a Okresní soud v Písku ho za úvěrový podvod poslal na čtyři měsíce do věznice s dozorem. U krajského soudu vlastně už nad rámec odvolání začal tvrdit, že se skutku nemohl dopustit, protože v době, kdy měl být spáchán, pracoval ve Švýcarsku. Jako důkaz navrhoval předložit svůj cestovní pas s vyznačeným vstupem a výstupem ze Švýcarska a pracovní smlouvy dokládající jeho tamější pracovní poměr.
Krajský soud odvolání zamítl. Zmínil, že obžalovaný v přípravném řízení využil své〜ho práva a vypovídat odmítl, při hlavním líčení doznal spá〜chání skutku bez jakých〜ko〜li výhrad a dál nevypovídal.
Proč mu nevěří
V této souvislosti odvolací soud zdůraznil: „Obžalovaný nikdy nezpochybnil autentičnost svého podpisu na úvěrové smlouvě a nikde ani náznakem nenaznačil, že se skutku nemohl dopustit proto, že pobýval v zahraničí. Jeho změněný postoj při veřejném zasedání není možno odvolacím soudem hodnotit jinak než jako zcela účelový, naivní, nelogický a nesmyslný. Nebyl schopen argumentovat žádným konkrétním údajem. S orgány činnými v trestním řízení má přitom značné zkušenosti, stejně tak s řízením u soudu. I proto nelze brát vážně jeho vysvětlení, že nevěřil, že by hlavní líčení u okresního soudu mohlo vést k jeho odsouzení. I v podaném odvolání měl výhrady pouze k druhu a výši uloženého trestu a opakoval své doznání.“
V návaznosti na to odvolací soud podtrhl: „Nelze pak najít přijatelné vysvětlení, proč by kdokoli napodoboval jeho podpis na úvěrové smlouvě. Pokud mu bylo při veřejném zasedání předestřeno, že kro〜mě úvěrové smlouvy poškozená organizace předložila i fotokopie jeho občanského průkazu a průkazu zdravotního pojištění, kterými prokázal svou totožnost, obžalovaný počal tvrdit, že někdy v srpnu 2006 nahlásil ztrátu osobních dokladů.“ Za této situace ho případná razítka v pasu nemohla vyvinit.
Pan František podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR (NS), v němž argumentuje obdobně jako u odvolacího řízení. Dále uvádí, že soud vycházel pouze z dokladů, které byly při uzavírání úvěrové smlou〜vy předloženy, avšak nepokusil se o zjištění totožnosti osoby, jež tuto úvěrovou smlouvu uzavírala. Nejprve se k jednání doznal, ale současně je přesvědčen, že se jej ve skutečnosti dopustil jeho bratr, jemuž nechtěl přitížit.
Nejvyšší soud konstatoval, že námitky dovolatele toliko primárně zpochybňují správ〜nost v soudním řízení učiněných zjištění včetně úplnosti dokazování a hodnocení důkazů. NS však není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat úplnost dokazování a posuzovat postup soudů při hodnocení důkazů. Dovolání proto odmítl.
(ns)
