Kuchyňská sůl má vzorec NaCl (chlorid sodný), je tedy tvořena chlórem a sodíkem. Oba tyto minerální prvky jsou pro nás nezbytné a organismus si je neumí vyrobit. Jsme tedy závislí na jejich příjmu potravou. „Zcela zásadní úloha soli je v udržování acidobazické rovnováhy v těle, tedy harmonie mezi zásaditými a kyselými látkami. Ovlivňuje správnou funkci svalů, nervů a střev,“ vypočítává její výhody nutriční specialistka Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

Káva, kavárna, pití kávy. Ilustrační foto
Káva je v určitém množství tělu prospěšná. Počet "zdravých" šálků překvapí

„Díky ní je náš organismus zásobován i jódem, klasická kuchyňská sůl je jím totiž od padesátých let plošně doplňována. Ovšem doporučovala bych, abychom tento prvek organismu dodávali i z jiných zdrojů než ze soli, například z mořských ryb a plodů,“ upozorňuje.

A jaká denní dávka soli už je podle odbornice na výživu škodlivá a proč? „Odborná doporučení hovoří o 5–6 gramech soli na den pro zdravého dospělého jedince, což by měl být adekvátní a bezpečný příjem. Pro představu toto množství odpovídá jedné kávové lžičce. Nebavíme se však jen o soli, kterou používáme na dosolení pokrmů, ale i o té, která je obsažená v potravinách. To je potřeba si uvědomit. Nadbytek soli ve stravě vede k zadržování vody v těle, způsobuje otoky a může zapříčinit vysoký krevní tlak.“

Pozor na chipsy!

Nadměrná konzumace soli může vést ke kardiovaskulárním onemocněním, chorobám ledvin a nepřímo i k obezitě. „Sůl totiž exponenciálně zvyšuje chuť k jídlu. Navíc je i často spojena s potravinami, které nemají významnou nutriční hodnotu, jako jsou například pochutiny typu chipsy, tyčinky či popcorn, dále uzeniny, instantní jídla, pokrmy z fastfoodů a podobně. Tedy dochází ke spojení soli, vysoké energetické hodnoty a tuků, což je špatně,“ vysvětluje Kateřina Šimková.

"Nemaso" nekupují pouze vegetariáni. Jeho obliba kopíruje trend takzvaného flexitariánství, což je dobrovolné snižování konzumace masa, aniž by ho člověk úplně vypustil.
Když maso není maso. Pozor na složení, čím je delší etiketa, tím větší problém

Kromě klasické soli najdeme na trhu i nejrůznější další druhy, například mořskou, himálajskou, černou, bambusovou, uzenou a tak dále. „Ačkoliv se u nich vyzdvihují minerální látky, jejich přínos je zanedbatelný, když do protiváhy dáme fakt, že se jedná o sůl a množství, které bychom neměli překročit. Vždy to zkrátka bude sůl,“ krčí rameny nutriční specialistka. Vzhledem k doporučenému dennímu množství tedy nelze tvrdit, že by některý druh byl pro naše zdraví lepší, nebo horší.

Místo náhražek bylinky

Hledáte zdravější alternativu soli? Ano, na trhu se najdou i alternativní produkty, označované jako dietní soli, kdy část chloridu sodného je nahrazena chloridem draselným, vápenatým či hořečnatým.

Bylinky byly tajemstvím babiček, které měly vždy v zásobě dobrou radu a pytlíček sušených léčivek připravených vyřešit téměř každý zdravotní problém.
Bylinky: pro někoho jsou darem země, pro někoho hazard se zdravím

„Náhražky bohužel nemívají čistě slanou chuť, objevují se různé nelibé pachutě. Navíc nemyslím si, že bychom se měli uchylovat k náhražkám. Zásadní je množství, nad tím se máme zamýšlet, a to se snažit snižovat. Například autentická indická kuchyně sůl vůbec nepoužívá, a díky použitému koření byste to ani možná nezaregistrovali. V naší domácí kuchyni doporučuji sáhnout spíše po bylinkách. Ty dodají jídlům nové spektrum chutí, že nebudete mít potřebu tolik solit,“ radí Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.

A přidává ještě jedno doporučení na závěr: „Dejme si pozor na skrytou sůl, jejíž přítomnost si v pokrmech mnohdy neuvědomujeme a která tvoří až 70 procent z jejího celkového příjmu. Prakticky bychom se měli vyhnout pečivu posypanému solí, uzeninám, pochutinám, instantním jídlům, bujonům, plísňovým sýrům a sýrům v solných nálevech, konzervovaným jídlům ve slaném nálevu a podobně.“