„Jako dítě jsem byla zdravá, neměla jsem žádné problémy. Nemoc se začala projevovat okolo roku 2016, kdy mi bylo 28 let. Byla jsem pořád zadýchaná, když jsem šla do práce, do kopce, po rovině, z kopce nebo třeba nesla kabelku, pořád jsem vypadala, jak kdybych právě doběhla maraton. Musela jsem každou chvilku odpočívat a popadat dech," vypráví paní Denisa.

Unikátní operace srdce - zákrok skrz tříslo a stehenní žílu v podání hradeckých lékařů.
Srdečním selháním trpí v Česku stále mladší. Varováním může být i časté močení

Kromě toho ji trápila častá únava a bolest na hrudi. "Myslela jsem si, že jsem jen unavená z práce a mám nulovou fyzičku, ale když to bylo čím dál horší, začala jsem si říkat, že už můj zdravotní stav asi není úplně v pořádku a možná mi něco bude. Navíc manžel stále opakoval, ať si na nějaké vyšetření zajdu, aby se případná nemoc ještě nezhoršila," vzpomíná.

Počty

Plicní hypertenzí trpí až jedno procento světové populace.

V Česku tuto nevyléčitelnou chorobou mají desítky tisíc lidí, velké množství z nich svou diagnózu ale nezná.

Stanovení diagnózy trvá často i několik let.

Pacienti bez léčby zemřou během 2–3 let.

Ženy jsou postiženy až dvakrát častěji než muži.

Odhaduje se, že se nemoc rozvine do 2 let asi u 4 % lidí, kteří přežili akutní plicní embolii.

"Doktoři si mě tehdy přehazovali jeden přes druhého, až mě nakonec odeslali do Prahy, kde jsem se dostala do rukou pana doktora, který mi konečně pomohl. Když jsem přešla do jeho péče, nebyla už jsem v dobrém stavu. Měla jsem promodralé rty, modré konečky prstů, a o tom, že jsem se skoro nemohla nadechnout, ani nemluvím…," říká paní Denisa.

Lékař ji vysvětlil, že trpí plicní hypertenzí. Tedy nemocí, která je způsobena vysokým krevním tlakem v plicních cévách, což zvyšuje námahu pravé srdeční komory, která pumpuje krev přes plicní cévy do levé poloviny srdce. "Během léčby se naštěstí můj stav výrazně zlepšil, takže jsem nakonec ani nepotřebovala transplantaci plic, kterou mě zpočátku strašili, a nadále užívám léky,“ dodává paní Denisa.

Názor odborníka

Doc. MUDr. Pavel Jansa (kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze)

Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé strany srdce, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést i k selhání srdce. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami. Pacienti mnohdy přicházejí pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Kvůli relativní vzácnosti onemocnění často i praktické lékaře tato možnost napadá jako poslední a pacienty léčí například na astma. Léčba je pak mnohem složitější.

Druhů plicní hypertenze známe několik, v posledních letech se zájem soustředí zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi, hlavně kvůli významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme snížili počet obětí na jednotky procent ročně.

Mezi rizikové faktory patří preeklampsie v osobní nebo rodinné anamnéze, první těhotenství, věk pod 20 let nebo nad 40 let, obezita, vícečetné těhotenství či těhotenská cukrovka.
Preeklampsie. Strašák budoucích maminek, který může mít fatální následky

Informace o nemoci

· Plicní hypertenze je závažný stav, který vzniká při řadě srdečních i mimosrdečních onemocnění. Příznaky jsou často lehké a netypické a lze je zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a plic.

· Důležitá je časná diagnostika a léčba k zabránění trvalých změn v plicích a postižení srdce.

· Častá je dušnost, a pokud ji nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

· Dalším příznakem může být modré zbarvení rtů a kůže kvůli nedostatečnému okysličení krve nebo otoky kotníků a nohou.

· Příčin plicní hypertenze je celá řada, nejčastěji vzniká jako komplikace jiného onemocnění plic a srdce. Může ale vznikat i v důsledku autoimunitních onemocnění nebo plicní embolie.

Hypnoterapie - Ilustrační foto
Češi objevují sílu hypnoterapie. Je lékem na bolavou duši i antivirem pro mozek

· Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností je operace.

· V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

· Na nemoc upozorňuje Světový den plicní hypertenze (5. 5.), kdy jsou v Praze a Olomouci modře nasvícené významné budovy. Modrá je barvou plicní hypertenze – podle modrých rtů, které pacienti často mívají.

Tipy pro zdraví

Úzkostné stavy v době koronaviru

„Základní radou pro pacienty trpící přechodnou úzkostí je, aby si i ve vypjatém období zachovali v co největší míře svůj běžný denní režim a rituály. Především lidé v karanténě by měli pečovat o své psychické zdraví a udržovat pravidelný kontakt s rodinou a přáteli. Vhodnou formou jsou telefonáty nebo videohovory, které mohou do značné míry nahradit osobní kontakt. Doporučujeme také rozdělení dne na aktivní čas a dobu odpočinku, je potřeba dodržovat i pravidla spánkové hygieny. Sledování zpráv by mělo být omezeno na minimum, polovina dne strávená vnímáním negativních informací rozhodně psychice nepomůže,“ vysvětluje možnosti prevence i řešení lehčích forem úzkosti viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Úzkostné stavy lze řešit také pomocí bylinek. Například levandule působí proti úzkosti, dále můžete využít také meduňku, mučenku, chmel, kozlík či třezalku. Z minerálních látek je možné doplňovat hořčík.