Pesto z medvědího česneku

Zdroj: Youtube

Za krádež byla vysoká pokuta

Medvědí česnek není žádná gastronomická ani léčitelská novinka. Lidé jej znali, sbírali, pěstovali a jedli už v období mezolitu. Jeho vážnost se postupem času zvyšovala.

„Tato divoká bylina byla v Irsku tak vysoce ceněna, že podle staroirských Brehonských zákonů byla za její krádež ze soukromého pozemku pokuta – dopadený zloděj by přišel o dvě a půl krávy,“ uvádí web Eatweeds, který se věnuje divoce rostoucím jedlým rostlinám.

V kuchyni medvědí česnek zazáří

Ve dvacátém století se na medvědí česnek trochu pozapomnělo, ale v posledních desetiletích známost a obliba této byliny skokově vzrostla. Jeho česneková vůně a chuť je jemnější než u kuchyňského česneku, ale když jej necháte volně v kuchyni nebo v ledničce, zjistíte, že i jeho aroma umí být výrazné. Nejvíc prospěšných látek má, když je čerstvý.

Čerstvými nasekanými listy česneku medvědího kořeníme polévky, omáčky i masa, výborné jsou zvláště na jehněčím. Sypeme je na chléb, mícháme je s máslem či s tvarohem na výbornou zdravou pomazánku a přidáváme je do velikonoční nádivky. Dá se z nich vyrobit léčivá tinktura a můžeme je i zamrazit.


Nahrává se anketa ...

Z medvědího česneku se vyrábí skvělé pesto a dá se i nasušit do zásoby. Jeho drobné bílé kvítky jsou také chutné a na jídle jako ozdoba udělají velkou parádu.

„Skutečně pálivými česnekovými bombami jsou poupata a mladá semena,“ upozorňuje web WildFood zaměřený na divoce rostoucí jedlé rostliny.

V západní Evropě se spařená stopka listů s poupaty používá jako zajímavá alternativa špaget a mladé plody jako pikantní koření. Někteří kuchaři doporučují jehněčí maso nebo rybu před grilováním obalit do čerstvých listů medvědího česneku.

Ve východní Evropě se z medvědího česneku vaří například polévka, nebo se upravuje jako špenát.

Na srdce, trávení i imunitu

Tato jarní bylina je nejen chutná, ale také zdravá. Mimo jiné má antibiotické, detoxikační a dezinfekční účinky i vysoký obsah vitamínu C. V tradiční medicíně se česnek medvědí používal odpradávna, ale studií o jeho složení a účincích je málo. V podstatě však potvrzují, že jeho potenciál je velký.

Medvědí česnek vyráží brzy zjara, a díky tomu získal i své jméno. „Souvisí s lidovými pověstmi, podle kterých medvědi po probuzení ze zimního spánku tuto rostlinu konzumují, aby z těla odstranili škodlivé látky a nabrali sílu,“ vysvětluje web Eat Yourself Brilliant, který se věnuje zdravé výživě a zdravému životnímu stylu.

„Tento rostlinný druh je možným kandidátem pro jeho vývoj jako léčivého přípravku,“ píše se ve studii polských vědkyň, kterou zveřejnil web americké Národní lékařské knihovny. Ví se, že složky obsažené v medvědím česneku podporují snižování krevního tlaku a snižování hladiny cholesterolu v krvi, ale pomáhají také pročisťovat tělo a zlepšovat trávení, takže posilují imunitu a léčí žaludeční problémy i kožní neduhy.

Podrcená bylina uvolňuje chemickou látku allicin, která působí proti mikroorganismům, takže pomáhá při kašli, nachlazení, chřipce a bolestech v krku. Žaludeční tonikum z medvědího česneku podporuje tok žluči, má diuretické účinky a používá se k uvolnění křečí nebo při řešení obezity.

Bylině by se však měli vyhýbat lidé s alergií na česnek a její konzumaci by neměli přehánět nemocní, kteří užívají léky na ředění krve.

Kde najít medvědí česnek

Nejčastěji jej najdete v listnatých lesích nebo hájích, na vlhkých místech, na březích nebo soutocích řek a potoků. Ze země vyráží v době, kdy stromy ještě nejsou olistěné, takže si užívá dostatek slunečního světla.

Na kvetoucí medvědí česnek je krásná podívaná.Na kvetoucí medvědí česnek je krásná podívaná.Zdroj: Deník/Antonín Hříbal

Jako doba jeho růstu se uvádí duben, květen a červen, ale záleží na lokalitě a počasí: v teplých oblastech a za příznivých podmínek se může objevit už na přelomu února a března. Dá se sbírat až do odkvětu, pak zhořkne.

Vedle příjemné chuti je hezkým zážitkem i pohled na medvědí česnek v přírodě. Hlavně na Moravě často vytváří souvislé zelené porosty, a když rozkvetou, naskýtá se pozorovatelům velmi fotogenický obrázek.

V Česku je medvědí česnek běžný druh, nenajdeme jej však všude.

„Všeobecně je hojnější na Moravě a v severovýchodní části Čech, v jižních a západních Čechách se zdá být vzácnější,“ píše portál Naturalist.

Zvířetníkové světlo je krásný úkaz, který lidé pozorovali od pradávna, ale který je dnes kvůli světelnému znečištění oblohy vzácný.
Noční oblohu už brzy prozáří zvířetníkové světlo: Kdy a odkud je uvidíme

V některých nížinných luzích a vlhkých dubohabřinách na Moravě se medvědí česnek vyskytuje masově. Často se pěstuje jako okrasná rostlina v zahradách a parcích, například ve Veselí nad Moravou nebo v Karviné. Najít ho můžete i v Praze: v Divoké Šárce či u Hladové zdi.

Porosty tvoří například v národní přírodní rezervaci Libický luh nedaleko soutoku Labe a Cidliny, ale ani tady, ani v žádné jiné přírodní rezervaci se rozhodně trhat nesmí.

Pravý a ukrajinský

Málo se ví, že v České republice můžeme najít dva druhy medvědího česneku: česnek medvědí pravý, který má květní stopky drsné a s papilami, a medvědí česnek ukrajinský, který má květní stopky zcela hladké. První z nich roste spíše v západní Evropě, druhý najdeme na východě našeho kontinentu.

„Na Moravě a v severovýchodních Čechách roste spíše česnek medvědí ukrajinský, jinde v Čechách spíše česnek medvědí pravý,“ uvádí Naturalist. V místech kde se oblasti jejich výskytu dotýkají, mohou růst oba, případně jejich přechodné typy. Chutí ani účinky se však neliší.

Bramborové pagáčky s medvědím česnekem:

Jak se při sběru neotrávit

Medvědí česnek má dva až tři listy, může být patnáct až čtyřicet centimetrů vysoký a kvete drobnými bílými hvězdičkovitými kvítky.

„Řadí se mezi takzvané jarní efemeroidy – vytrvalé rostliny, které vyrůstají časně na jaře ještě před olistěním stromů. Vykvétají, zaplodí, a pak jejich nadzemní část záhy odumírá, takže v létě již není patrná. Takto využijí dostatku světla, který je v lesích před olistěním,“ vysvětluje portál Medvědí česnek.

Medvědí česnek se vyznačuje jemnou česnekovou vůní.Medvědí česnek se vyznačuje jemnou česnekovou vůní.Zdroj: DeníkMichal Fanta

Pokud jste v novinách četli články o tom, jak si lidé popletli listy medvědího česneku s listy ocúnu nebo konvalinky a otrávili se, možná si na sběr této byliny netroufáte. Ale když budete opatrní, nemělo by k záměně dojít. Když promnete v prstech listy nebo stonek česneku medvědího, ucítíte nezaměnitelné česnekové aroma.

Dalším znakem je, že u medvědího česneku vyrůstají listy přímo ze země, zatímco konvalinka má vždy listy dva a rostou proti sobě ze společného stonku. Listy ocúnu jsou úzké kopinaté, nemají řapík, ze stonku jich roste několik a ve středu stonku je zapouzdřené semeno.

„Méně zkušeným sběračům proto doporučujeme sbírat medvědí česnek v rozkvětu, protože konvalinka má květy snadno odlišitelné a ocún kvete až na podzim,“ doporučuje web Medvědí česnek.

Po odkvětu má ale medvědí česnek nahořklou chuť, takže je nutné vybrat ke sběru ten správný čas.

Vypěstujte si vlastní rostlinky

Sběr medvědího česneku v přírodě má tedy svá úskalí, takže pro přírodu i pro vás by možná bylo lépe vypěstovat si jej doma. Jeho pěstování totiž není náročné, vyroste ze semen i z cibulek. Má rád písčitohlinitou až jílovitou půdu a stinná nebo polostinná vlhká místa na severní straně u opadavých keřů a stromů.

Cibulky můžete sázet od května do listopadu, pro semínka je nejvhodnější období od září do listopadu.

Měsíček lékařský může sloužit jako vhodné preventivní opatření proti rakovině slinivky
Má něžné žluté květy, přitom dokáže zabojovat proti zákeřné rakovině slinivky

„Cibulky i semena je třeba sázet po více kusech, asi pět až deset kusů u sebe. Při sadbě cibulek je třeba kořeny zarovnat na délku kolem tří až čtyř centimetrů a sázet tak, aby nad vrcholem cibulky bylo asi pět centimetrů zeminy,“ uvádí web Medvědí česnek.

Semínka jsou dostupná v prodejnách s osivy. Vysévají se asi centimetr pod zem. Medvědí česnek se dá pěstovat i v květináči, vyžaduje však častější zálivku.

Rizoto s medvědím česnekem

Co budete potřebovat:

  • olej olivový 1 lžíce
  • máslo 1 lžíce
  • cibule šalotka 1 kus
  • rýže krátkozrnná 250 gramů (Arborio nebo jiná kulatozrnná)
  • víno bílé 150 mililitrů (suché)
  • vývar 750 mililitrů (hovězí nebo drůbeží)
  • sýr Mascarpone 125 gramů
  • ořechy piniové 50 gramů
  • medvědí česnek
  • sýr tvrdý 50 gramů (Parmezán)
  • sůl
  • pepř

Postup:

V širší pánvi nechte na oleji s máslem zesklovatět najemno nakrájenou šalotku.

Přisypte k ní rýži a míchejte, až se dobře obalí tukem s cibulí šalotkou. Pak přilijte víno a za stálého promíchávání ho nechte částečně vsáknout do rýže a částečně odpařit. Až se všechna tekutina odpaří, přilijte k rýži jednu až dvě sběračky horkého vývaru.

Jednotlivé porce ozdobte pořádnou dávkou zbylého čerstvého najemno nakrájeného medvědího česneku, piniemi a případně také hoblinkami sýra.

Stále promíchávejte a postupně přilévejte další várku horké tekutiny - vždy, když se ta předchozí zcela vyvaří. Na jiné pánvi nasucho opražte piniová jadérka a dejte je stranou.

Asi po 15 minutách varu přidejte k rýži část nakrájeného česneku a ještě asi 5 minut společně vařte. Po 20 minutách by rýže měla být již uvařená tzv. na skus.

Vypněte oheň a mimo něj k rizotu vmíchejte mascarpone (můžete ho nahradit asi 2 až 3 lžícemi másla), které mu dodá krásnou krémovitost, a většinu najemno nastrouhaného sýra. Pokud je třeba, rizoto osolte a opepřete. Zdroj: iGurmet