Při hezkém počasí je ze známé zříceniny Vítkův hrádek nádherný výhled na velkou část jižních Čech, hlavně na Lipensko. A při dobré viditelnosti se i Alpy zdají skoro na dosah… Není divu, když Vítkův hrádek (někdy zvaný Vítkův kámen) obrazně řečeno sedí na šumavském hřebeni.

Jenže už dlouho se kvůli zřícenině táhne soudní spor. Na jedné straně je obec Přední Výtoň a na druhé je Spolek přátel Vítkova hrádku. Obec se soudně domáhá vyklizení konstrukcí a zařízení, které má v objektu spolek. Ten si zase stěžuje, že obec v tom není dost nápomocna, například že nechtěla vydat klíče k objektu… Po letech spolupráce totiž spolek nedávno na zřícenině skončil. Tahanice se řešily i v pátek 2. srpna u Krajského soudu v Českých Budějovicích.

Konec spolupráce

Spolek po úpravách, které trvaly od roku 1998, otevřel zříceninu pro veřejnost v roce 2005. Spolupráce s obcí trvala dlouho, ale před několika lety začaly spory, které se týkaly třeba oprav vyhlídkové plošiny a později dokladů o opravě. V roce 2022 měla například obec doložit pro státní správu statický posudek na opravenou vyhlídkovou plošinu. Jenže doklad dlouho nebyl k mání. Nabalovaly se další neshody a nakonec obec spolupráci se spolkem ukončila.

Spory tím ale neskončily! Protože obec Přední Výtoň se ve finále začala soudně domáhat toho, aby si spolek ze zříceniny odvezl vnitřní vybavení, které tam postupem času i s pomocí státních dotací vybudoval. Okresní soud Český Krumlov jako soud první instance dal za pravdu obci.

Odvolání kvůli elektrickému vedení

Jenže žalovaný spolek se odvolal. Mimo jiné argumentoval tím, že by se měla nejprve odpojit elektrická zařízení, která nepatří spolku, ale nacházejí se ve zřícenině. A při demontáži dřevěných částí by podle zástupců spolku mohla být zařízení nebo elektrická vedení poškozena. V pátek 2. srpna se kvůli odvolání obě strany sešly už před krajským soudem.

Nyní je zřícenina přístupná, ale bez vyhlídkové plošiny. „Částečně se plošina odstranila na náklady obce. Byla v havarijním stavu. Demontovala to pro nás odborná firma,“ říká k situaci v objektu starosta Přední Výtoně Pavel Gabriš s tím, že náklady přesáhly 100 000 korun. Rozřezané dřevo je složeno před zříceninou. Například kastelánku, která je také vlastnictvím spolku, využívá nájemce, který působí v objektu po dohodě s obcí.

Základní shoda otevřela cestu

Řízení na krajském soudu mělo možná trochu překvapivý výsledek. Po oficiální rekapitulaci a ověření účastníků se dotázala předsedkyně soudního senátu Martina Flanderová, jestli by s ohledem na charakter sporu nebyl možný smír. Právní zástupce spolku František Vavroch uvedl, že od roku 2023 je spolek připraven objekt vyklidit. „Ale dodnes do něj nemáme přístup,“ upozornil František Vavroch a připojil i poukaz na problém s již zmíněnými elektrickými zařízeními.

Předsedkyně soudního senátu se ale vrátila k případnému odvozu a zeptala se, co vše má spolek v místě. S dodatkem, jestli něco brání odvozu. Podle spolku se má jednat o schodiště, dvě pódia, část zastřešení a kastelánku. Již rozřezané části vyhlídkové plošiny skončily před hradem.

Vztahy mezi oběma stranami sporu a jeho povahu ilustruje třeba to, že plošina byla částečně likvidována, ale bez vědomí vlastníka. Obec ovšem argumentuje tím, že to bylo nutné, protože plošina byla v havarijním stavu. A chce, aby si spolek odvezl i rozřezanou část plošiny. „Trváme na tom, aby i toto bylo vyklizeno,“ uvedl při jednání právní zástupce obce Martin Fejfárek. Připojil zmínku, že žalovaný sice formálně deklaruje připravenost k vyklizení, ale klade si dodatečné a těžko splnitelné podmínky, které věc záměrně komplikují.

Miroslav Kovačičín, předseda žalovaného Spolku přátel Vítkova hrádku, ale potvrdil, že jsou ochotni vyklizení provést.

Předsedkyně senátu pak konstatovala, že je shoda v tom, co se má vyklidit. A že alternativou dalšího soudního řízení je smír a stanovení reálného termínu vyklizení. Jeden z přísedících soudců dodal, že se mu zdá iracionální při základní shodě spor neuzavřít smírem. Předsedkyně soudního senátu Martina Flanderová pak odmítla drobné námitky žalované strany a dotázala se, jestli obě strany chtějí poradu právních zástupců s klienty kvůli smíru. Když byla odpověď kladná, vyhlásila přestávku.

Přesný termín pro klíče

Obě strany sporu po přestávce už směřovaly pod důsledným dohledem soudu ke smíru. Menší zádrhel se objevil jen kolem data, kdy by mělo vyklízení začít. Miroslav Kovačičín navrhl počátek září, aby bylo po hlavní sezoně, ale nebylo nebezpečí, že vyklízení a dopravu zasáhne v listopadu nebo prosinci sněžení. Starosta Pavel Gabriš ale trval na tom, že uvnitř objektu lze začít vyklízet až od 10. října 2024, aniž by to blíže zdůvodnil. Pro jistotu byly přesně určeny i datum a čas předání klíčů. Stane se tak 30. září 2024 ve 13 hodin na obecním úřadu.

Nakonec podepsaný smír obsahuje ustanovení, že materiál mimo hrad se má odvážet od 1. října 2024, v hrádku se bude demontovat od 10. října a vyklizeno má být do 19. prosince 2024. Žalovaná strana, původně odsouzená v první instanci k náhradě všech soudních výloh žalujícího, se zavázala zaplatit po dohodě jen polovinu nákladů z prvního kola a nemá v tomto směru další povinnost ohledně odvolacího řízení. Částka činí 22 000 korun. Proti smíru, který byl hned u soudu podepsán, není odvolání.

Provomájová benefice na Vítkově hrádku nalákala zástupy turistů. Podával se guláš z Hájovny, čepovalo se pivo z Rožmberku a o muziku se postaraly Zlatý skořápky. Hradem prováděl Jakub Suchánek. | Video: Deník/Zuzana Gabajová

Podle Pavla Gabriše smír obci vyhovuje. „Nechceme nic jiného než vyklizení,“ řekl Pavel Gabriš. Obec chce postavit v budoucnu například novou plošinu. I spolek smír přijal. „Chceme, aby se spor ukončil. Nebudeme pořád šlapat ve vejcích,“ komentoval dohodu Miroslav Kovačičín.

Soud dohodu uvítal. „Dohoda účastníků má vždy přednost, kvitujeme, že došlo k dohodě,“ komentovala výsledek jednání za soudní senát předsedkyně Martina Flanderová. Na dotaz Deníku, jak častý je smír v soudní síni, uvedla, že je asi obvyklejší u soudu prvního stupně. „Před odvolacím soudem je to vzácnější, ale i tady se dohody daří,“ doplnila Martina Flanderová.

Vítkův hrádek byl byl založen v polovině 13. století Vítkovci a sloužil jako pohraniční pevnost a správní středisko panství. V roce 1302 přešel hrad do vlastnictví Rožmberků. Mimo jiné zde byl krátce vězněn Václav IV. při zajetí odbojnou šlechtou a převozu do Rakous. Roku 1622 přechází hrad z rukou panovníka Ferdinanda II. do vlastnictví štýrského rodu Eggenberků, po nichž ho v roce zdědili 1719 Schwarzenberkové. Hrad byl používán do poloviny 18. století, kdy vyhořel. Po druhé světové válce byl využíván pohraničníky.