Století knihovny zahájily společnými silami knihovnice Dagmar Havelková a Romana Růžičková, pár slov si připravil také starosta Jiří Rangl. Ve velkém se vzpomínalo a rekapitulovalo, slzy dojetí se leskly nejen v očích dlouholeté knihovnice Václavy Vyhnalové, které tu všichni neřeknou jinak než Vendulko.

Centrum setkávání a dalších aktivit

Dlouholetým cílem knihovny jako instituce je podle knihovnice Dagmar Havelkové nejen půjčování knih, her a časopisů. „Má to být centrum vzdělávání, kultury a nových poznatků a vědomostí, právě proto spolupracujeme s mateřskou i základní školou, s klienty domu s pečovatelskou službou, pořádáme tvořivé dílny a další akce, aby se lidé scházeli a povídali si,“ vysvětlila s tím, že k posezení u dobré kávy a knihy doslova vyzývá i nová terasa dovybavená dekami.

Starosta Rangl označil událost za významné jubileum. „V lidském životě je sto let hodně dlouhá doba. Lidí, kteří se dožijí tak úctyhodného věku, není mnoho. Život se v tomto věku zpomaluje a zklidňuje. Když se ale podíváme na život naší knihovny, řekl bych, že je to úplně naopak: tady to aktivitou hýří,“ usmíval se.

Na bazárku nechyběla ani Zdena Holická z Klubu plánských dam s vnučkou Lindou Vaňkovou. Porcelánová souprava, kterou obdivují, ale už našla svého majitele.
Plánští otevřeli svá srdce. Bazar 
i aukce pomůže hospicu Jordán

Knihovna má i podle něj různé funkce. „Vzdělávací, kulturní i společenskou a naše knihovnice je plní všechny. Postupně se rozšiřovala, pamatuji si, jak vzniklo dětské oddělení a v minulém roce jsme otevřeli další prostor, který ji posunul zase o kousek dál. Čítárna je totiž ideální pro setkávání,“ míní Rangl.

Nejdéle pracující knihovnice

Za útulnou atmosférou a dobrým fungováním instituce je podle řečníků dlouhodobá péče bývalých zaměstnanců. Především nejdéle sloužící knihovnice Václava Vyhnalová, která zde pracovala neuvěřitelných jedenatřicet let až do odchodu do zasloužené penze.

„Byla jsem tu vždycky moc ráda, pracovat zde bylo potěšení a čest. Nejradši jsem se věnovala dětem a přespávala tu během oblíbených Nocí s Andersenem, dobíjelo mi to tu baterky. Na historii jsem se moc nepřipravovala a nechci vzpomínat dlouze. Jsem totiž v důchodu a důchodci se zdraví: Čau, nestíhám,“ smála se.

Zámecký park na Strkově v Plané nad Lužnicí v sobotu 23. září patřil tradičním Svatováclavským slavnostem. Užily si je desítky lidí.
Svatováclavské slavnosti ovládly Planou nad Lužnicí. Střílelo se tu i z děl

Knihovníky a knihovnicemi v Plané byli podle Vyhnalové především učitelé, zejména proto, že knihovna se školou vždy úzce spolupracovala. „Je mi nesmírně líto, že tu s námi nemůže být moje předchůdkyně Milada Žahourková. Za její éry se knihovna v roce 1977 zprofesionalizovala a dostala správný řád. Byla knihovnice srdcem a troufnu si tvrdit, že přečetla všechny knížky ve fondu a navázala se všemi spolky a organizacemi spolupráci díky své komunikaci,“ míní Vyhnalová.

První cena města

Potom, co zazněly znenadání i slavnostní fanfáry, nastoupili místní dobrovolní hasiči v uniformách nesoucí prapory se znakem města i českou vlajkou, došlo k historicky prvnímu udělení Ceny města Planá nad Lužnicí. Samospráva se ji rozhodla věnovat právě Václavě Vyhnalové za samostatnou aktivitu v oblasti umělecké, společenské, kulturní i ekologické.

Století knihovny v Plané nad Lužnicí se slavilo v pátek 6. října.Století knihovny v Plané nad Lužnicí se slavilo v pátek 6. října.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

„Udělujeme ji za celoživotní přínos i výraznou aktivitu v těchto oblastech. Je to cena pro výjimečné lidi, které do našich životů přinášejí inspiraci a kteří nás obohacují a zvyšují prestiž našeho města. Vyzdvihujeme vlídný a trpělivý přístup ke klientům, příkladnou práci v knihovně, šíření kulturních i historických tradic, práci dlouholeté šéfredaktorky Plánských ozvěn, ochotu, starostlivost, pečlivost a v neposlední řadě práci zakladatelky, režisérky a herečky v loutkovém divadle Na Nitce, za více než platné členství ochotnického spolku Nechtěnci, vedení ornitologického kroužku, letního tábora i ochranu přírody,“ shrnul Jiří Rangl.

Autorské čtení

Vzácným hostem byl Petr Fejk, který si připravil autorské čtení i vyprávění o tom, jak v 90. letech přebíral vedení pražské zoo. Úvodem ocenil prostředí i milou atmosféru a poděkoval, že se mohl stát součástí takto významných událostí. „Nejhorší byly povodně v roce 2002 v zoo. Stěhování zvířat si ani nedokážete představit. Přestože se jmenuji Fejk, můžete mi věřit,“ vtipkoval.

Prozradil například, že původní profesí byl také učitel a že k šéfování zoologické zahrady se dostal úplně náhodou. Vedl ji v letech 1997 až 2009. „Když jsem odcházel ze ředitelského křesla, věděl jsem, že o tom musím napsat, ale chvíli to trvalo. Ten příběh, který jsem tam zažil, je výjimečný a nadčasový,“ dodal Fejk. Své vyprávění pak prolínal čtením z knihy, která popisuje realitu, ale snaží se brát těžké chvíle s nadsázkou.

Planá nad Lužnicí je prostě město, které stojí za to alespoň ho navštívit.
Planá nad Lužnicí láká na nevšední přírodu i kulturu

O tematickou výzdobu se postarali žáci základní školy pod vedením Veroniky Drdákové, rautové občerstvení doplnili společnými silami místní pekařky a pekaři, zejména Blanka Krátošková a manželé Václava a Stanislav Vyhnalovi. Nechyběla živá hudba v podobě dua Vlaďka Radová a Marek Havelka.

Knihovna v současnosti

Aktuálně má knihovna podle knihovnice Dagmar Havelkové více než 360 registrovaných čtenářů, ale roční návštěvnost je díky kulturním a vzdělávacím akcím kolem šesti tisíc lidí. Katalog dnes čítá 12 669 titulů a 15 441 svazků. Knihovnu často vyhledává škola, školka i spolky.

Století knihovny v Plané nad Lužnicí se slavilo v pátek 6. října.Století knihovny v Plané nad Lužnicí se slavilo v pátek 6. října.Zdroj: Deník/Lenka Pospíšilová

Mezi nejčtenější žánry pro dospělé patří ženské romány, detektivky i zábavně-naučná literatura. „Přechází se od klasických romancí pozvolna z relaxační četby do sféry českých autorek. Je to pohodlné čtení z českého prostředí s našimi jmény, podobný trend pozoruji i u čtenářů detektivek, kteří začali vyhledávat také spíše české autory. Stále baví naučná literatura, cestopisy jako příběhy, ale třeba i životopisy osobností,“ přiblížila Havelková současné závěrem. V knihovně si lze za dobrovolný příspěvek uvařit i kávu a v otevírací době si počíst na terase, kam by příští rok mohly přibýt i slunečníky. 

Z historie plánské knihovny
Veřejná obecní knihovna byla založena v Plané nad Lužnicí v roce 1923. V první pamětní knize obce se píše, že byla umístěna ve vlastní skříni obecné školy. Při vzniku bylo ve fondu 48 knih a zapsalo se 39 čtenářů, prvním knihovníkem byl učitel Rudolf Praveček. V roce 1957 už měla více než 250 čtenářů a osahovala téměř 2,5 tisíce titulů. Knihovna se několikrát stěhovala, ze školy do vlhkého domku osvětové besedy u řeky Lužnice, pak do prvního patra národního výboru a nakonec v roce 1997 do obecního úřadu. V roce 2000 se Planá stala městem a knihovna poskytující metodickou pomoc deseti lidovým knihovnám v okolí se nazývala středisková, následně metodiku převzala táborská knihovna a knihovnu v Plané od 1.1. 2003 dostalo do správy město.