Zemědělci u sousedů letos vydělali opět méně

Češi si prý polepšili

Hodnota produkce rakouského zemědělství letos poklesla o 1,8 procenta na 6,8 miliardy eur. V průměru EU se dokonce propadla o 4,3 %.. Reálné příjmy pracovní síly v zemědělství v Rakousku se snížily o 2,6 procenta (v Německu o 38 %, v Polsku o 24, v Dánsku a v Británii o 20). Přírůstky hlásí Chorvati (plus 21,5 %), Lotyši (14), Řekové (12), Francouzi a Italové (po 9). Proti roku 2010 vydělali rakouští zemědělci o 27,6 procenta méně (průměr EU je mínus 5,7 %). „Itálie, Česko, Bulharsko a Irsko vykazují dokonce nárůsty," píší OÖN.

Šetřit se nevyplatí?

Od roku 2010 sklízejí průměrné rakouské rodiny z úspor výnosy „jen" 2,6 procenta ročně, po očistění o inflaci dokonce jen 0,3 procenta, píše deník Volksblatt. Rakousko je tak poslední z devítičlenné eurorodiny. Nejlépe jsou na tom Holanďané s výnosy 7,2 % před Finy 6,5. Reálné výnosy německých a italských domácností jsou 1,2 a 1,5 procenta.

Obchod cílí na běžence

Příliv uprchlíků je znát i v regálech bavorských potravinářských prodejen – kardamom, sesamové pasty a podobně se prodávají lépe než dřív, píše pasovská PNP.
Označením a fotografiím různých druhů masa arabský zákazník nerozumí, také v turecko-orientálním obchodě s potravinami "Ceylan" v Pasově probíhá domluva často posunky. „Někdy předvádím slepici," říká prodavačka Victoria Penekliová a mává pažemi. V poslední době tu nakupují především lidé pocházející z arabského prostoru, například mnoho Syřanů. Hledají tu potraviny, které jinde v Německu nevedou. Prodejna prodává více než 1000 produktů z různých zemí – chleby z Iránu, fazole z Libanonu, datle z Tuniska atd. V Ceylanu odhadují, že momentálně zákazníci z Blízkého Východu u nich tvoří 70 procent

Podmínka padělateli

62letý zubní technik ze Straubingu prodával padělaná díla malířů. V Řeznu za těžký podvod dostal dva roky podmíněně. Během tří let musí čtyřem poškozeným uhradit škodu 367 000 eur. U klientů vzbuzoval cíleně dojem, že jde o originály, k obrazům předkládal falešné legendy o původu a některé prodával i s tvrzením, že jde o válečnou kořist, píše PNP. Byl stíhán za 16 podvodů, ale okresní soud vypustil většinu případů, kdy výslovně neuváděl údajné tvůrce. S některými zahraničními poškozenými se obviněný v mezidobí také mimosoudně vyrovnal. Podle státního zastupitelství podvodník zadal u jedné malířky tvorbu obrazů ve stylu světoznámých mistrů a další expert je měl uměle „postaršit". Tyto okolnosti však nebyly dostatečně objasněny, píše PNP.

Odškodňují zaplavené

Dva a půl roku po povodni vyplatilo město Pasov na podporách poškozeným při odstraňování škod už 118 milionů eur z ohlášených 196 milionů. Lví podíl šel na obytné budovy a vybavení – z 2849 požadavků byly uznány škody za 83,5 milionu a 60,8 je již proplaceno. Mezi příjemci jsou i Bieblovi, v jejichž domě stála v červnu 2013 voda ve výši 190 centimetrů (foto). Škoda činila celkem 200 000 eur, desetinu rodina uhradila z vlastních prostředků.

Odsouzený Čech

Od prosince 2014 do loňského května si 37letý Čech obstaral ve vlasti více než dva kilogramy pervitinu, který pak prodával v ČR a v Rakousku. Pomáhala mu 27letá přítelkyně z Lince. Muž za tento zločin dostal od zemského soudu v Linci pět let a devět měsíců nepodmíněně, spoluobviněná je ještě ve vazbě. Pomáhala obchodovat s drogami také 28letému krajanovi, u něhož policie našla marihuanu a heroin. Ten je stíhán na svobodě.

Na letiště autobusem

Autobusy Německé pošty už dva roky vozí pasažéry na dálkových trasách – ročně je jich kolem půldruhého milionu. Od úterý zavedla pošta také přímou dopravu na mnichovské letiště z Pasova a Deggendorfu šestkrát denně, píše PNP. Z Deggendorfu stojí cesta od 14,50 eura a až k terminálu letiště trvá hodinu a tři čtvrtě. Z Pasova pošta vozí lidi už za 18 eur a v cíli je za dvě a půl hodiny. Děti platí polovic. Na palubě autobusů je občerstvení a nápoje, ale fungují tu i internetové přípojky k případnému sledování filmů zdarma nebo k práci.

„Vypoví" štěňata?

Co bude s více než 200 mláďaty, mezi nimi mnoha štěňaty, které provezli do Německa pašeráci z Maďarska nebo ze Slovenska? Otázku oživily dva čersvé transporty za sebou zachycené při hraniční kontrole ve Walserbergu. O přepravovaná zvířata se zpočátku staral útulek v Bad Reichenhallu, než budou rozděleny po Bavorsku. Obzvlášť štěňata byla většinou v žalostném stavu, uvedla PNP s tím, že kromě toho byla příliš mladá k tomu, aby mohla být prodávána.
Na informace, že zvířata mají být co nejdříve vrácena do země původu, reagovali s velkým odporem ochránci zvířat, píše list. Německý svaz ochránců uvedl, že má k dispozici nařízení příslušného veterinárního úřadu, v němž je „odsun" zvířat obsažen – pokud prý bude zjištěno, že bavorské útulky nemají volné kapacity. Pro ochránce zvířat je to nepřijatelné, požadují dokonce odstoupení bavorské ministryně životního prostředí Ulrike Scharfové. „Žádný ministr příslušný k ochraně přírody nemůže ani uvažovat nechat takto zubožená zvířata zase někam transportovat," řekl Thomas Schröder, prezident svazu.
Mluvčí okresního úřadu v Berchtesgadenu Andreas Bratzdrum tyto informace relativizoval – je prý sice obvyklé zdravá zvířata zadržená na hranici neprodleně vracet do země původu, ale v tomto případě prý bude rozhodnutí pozastaveno a přezkoumáno.

Pohřby pro muslimy

Burghausen vyčlenil asi 30 metrů čtverečních hřbitova „pro vývoj, který nemůžeme vyloučit," jak řekl ředitel Josef Lichtenegger foto). Úsek vytvořený z popudu okresní muslimské obce má být připraven pro pohřby muslimských spoluobčanů, uvedla PNP. Místo je asi pro tucet hrobů. V Pasově je k tomuto účelu připravena část hřbitova sv. Koruny už od roku 1999. Leží tu už třináct lidí včetně dvou běženců. Někteří se naopak nechali pochovat podle bavorských předpisů. V Burghausenu zatím žádná poptávka po těchto hrobech nebyla.

Předseda rady pro integraci v Burghausenu Serap Kangal vysvětluje odlišnosti – muslimské hroby musejí být „panenské", nesmějí „být po někom". Mrtvý musí být pohřben do 24 hodin. Ostatky nejsou po rituálním omytí uloženy do rakve, ale zavinuty do lněného šátku. Islám nezná zpopelňování ani časové omezení uložení v hrobu, místo je zakupováno jako nemovitost na věčnost. Tělo musí ležet na boku a hledět k Mekce, rodišti proroka Mohameda a centrálnímu poutnímu místu islámu.
Josef Lichtenegger ví, že některé body jsou sotva slučitelné s německými předpisy, takže v praxi budou nutné kompromisy z obou stran. V Bavorsku například smí být mrtvý pohřben nejdříve po 48 hodinách, platí povinnost ukládání do rakví atd. Kangal k tomu říká, že místní předpisy mají pochopitelně přednost. Připomíná rostoucí zájem turecké obce o hroby v Německu a míní, že toto téma dolehne na úřady naplno teprve s běženci.

Vracejí se domů

Z Balkánu dál směřují do středu Evropy tisíce uprchlíků, ale 7500 už se jich naopak dobrovolně vrátilo domů, píší OÖN. Z toho 4500 jich odešlo z Rakouska, kde hledalo azyl 74 000 lidí. Většina zamířila zpátky do Kosova, 530 azylantů se také vrátilo do Iránu. Z Horních Rakous odešlo 263 osob. Cesta je většinou hrazena ministerstvem vnitra nebo Evropskou unií. Navrátilcům jsou vypláceny cestovní náhrady 50 až 370 eur.

1400 cizích školáků

Do hornorakouských škol dochází aktuálně více než 1400 dětí běženců. Podle zástupce zemského hejtmana Thomase Stelzera (VP) je to pro učitele velká zátěž. Chce proto vytvořit kodex hodnot, který by byl rozdáván všem žákům v zemi. Měl by podporovat vzájemné porozumění pro kulturní odlišnosti, ale také akceptování zdejších mravů, křesťanských svátků a symbolů, píší OÖN. „V Horních Rakousích smí samozřejmě každý vykonávat svou víru, to není zpochybňováno. Ale k této zemi patří také to, že ve třídách visí kříž a slaví se křesťanské svátky. Falešně chápaná tolerance nesmí vést k tomu, že se s nejdůležitějšími církevními svátky a symboly rozloučíme," řekl. .
Kodex má být zpracován rozdílně podle školního stupně a i přes jazykovou bariéru má být snadno pochopitelný pomocí ilustrací. Dále Stelzer opakoval svůj požadavek povinného užívání německého jazyka i o přestávkách jako prostředek podporující integraci.

Přednost občanů

V hornorakouské obci Rohrbach-Berg budou mít občané první slovo při zasedáních zastupitelstva. K návrhu Zelených kolem poslankyně zemského sněmu Ulrike Schwarzové byl změněn jednací řád, který na zahájení schůze zařazuje hodinu dotazů veřejnosti, píší OÖN. Proti byli jen zastupitelé Svobodných, kteří by spíše byli pro svolávání čtvrtletních občanských shromáždění. Úprava je zatím přijata na jeden rok. Otázky mohou být směrovány na starostu, předsedy klubů nebo na libovolné členy obecní rady. Nejméně týden před schůzí ale musí být předmět dotazu oznámen úřadu obce. Aby se „hodinka" nerozlila do bezbřehovosti, mají být pokládány maximálně tři otázky na zasedání.