Ale zjistili to. „Za letem byli Bavorská televize a koryfej vzduchoplavby z Allgäu,“ uvedl list 14. října. BR natáčela speciální pokračování své řady „Zažít Bavorsko“, řekla pro deník televizní autorka Anette Orthová, která vysílání připravuje společně s Frankem Dussmannem. „Bude to 45minutový dokument, ve kterém chceme ukázat, jak krásné je Bavorsko také ze vzduchu,“ uvedla.

PNP pokračují, že pro tento záměr televize získala 62letého Helmuta Seitze, který je označován za jednoho z největších expertů vzduchoplavby. Loni organizoval mistrovství Evropy vzducholodí, významně se podílí i na přípravě mistrovství světa v příštím roce. K natáčení navrhl Pasov. „Byl to také on, kdo ve středu horkovzdušného giganta nad Pasovem řídil. Skoro padesát minut dlouho točil kolečka s Zeppelinem těžkým 900 kilogramů a dlouhým 41 metrů,“ píše list a cituje pilota: „Byl to jeden z mých nejkrásnějších letů..Počasí bylo báječné, termika seděla a Pasov je překrásný…“

To, že úřady o pozoruhodném letu nad městem nevěděly, je prý zcela normální. „Žádné obavy, máme všechna povolení a můžeme startovat, aniž bychom předem informovali letecký úřad,“ tvrdí Seitz. Pro televizní pořad má přeletět ještě Tegernsee, Francké Švýcarsko u Bambergu a královský zámek ve Füssenu. Přesný termín vysílání zatím není znám.

Strhl ovci vlk?

O vlcích, které někdo úmyslně vypustil z výběhu Národního parku Bavorský les, dostává správa stále méně zpráv, řekl v sobotu v Grafenau mluvčí Gregor Wolf. V Lohbergu v okrese Cham byla ale v pátek kolem poledne nalezena na louce mrtvá ovce, podle policie stržená v noci šelmou. Kořist byla na místě z velké části pozřena. Místně příslušná policie v Bad Kötztingu zahájila šetření a spojila se se správou národního parku. „Nemůže být vyloučeno, že lovil jeden z vlků, kteří unikli z parku,“ uvádí zpráva hornofalcké policie. Potvrzeno to ale není, pátrači prohledávali okolí až do večera, ale žádné zvíře nezahlédli, uvádí PNP. Doplňuje, že místo nálezu ovce je asi 25 kilometrů vzdušnou čarou od výběhu v Lindbergu, z něhož zhruba před týdnem uniklo šest vlků.

Ve spolupráci se zemským úřadem životního prostředí a národním parkem probíhají další expertizy ke zjištění, jaké zvíře ovci strhlo. Jak řekl mluvčí hornofalckého policejního prezídia Albert Brück pasovskému deníku, výsledky mohou být známy v řádu týdnů – jde o nákladná šetření.

Utíkali i v minulosti

PNP přinesla 14. října informaci o tom, že vlci unikli z obory národního parku už vícekrát. 27. ledna 1976 prchlo z výběhu u Neuschönau osm vlků, kteří byli nejspíš polekáni úklidem sněhu. Vysoká sněhová vrstva jim pomohla dostat se přes oplocení. Viděni byli mezi Roklanem a Luzným. 30. ledna zastřelil myslivec u Frauenau prvního z nich. 25. února byl skolen druhý v Horní Falci. 21. března napadl vlk tři chlapce hrající si na kraji lesa a čtyřletého Romana Frische z Neuschönau kousl do stehna a do zadku. Jeho bratr Walter (10) šelmu zahnal a Romana odvezli na kliniku do Grafenau.

Událost měla velký mediální ohlas a politici reagovali, píše PNP. Ministerstvo vnitra vyslalo k podpoře lovu uprchlých šelem policejní jednotku, ta ale našla a vyřídila jen jeden kus. Postupně během tří let se však podařilo zlikvidovat i ostatní.

Ke druhému útěku došlo 14. dubna 2002. Po jedné vichřici objevili tři asi roční vlci slabší místo v ukotvení oplocení obory v Neuschönau a uprchli. Veřejnosti v národním parku se přibližovali až na několik metrů, uvedla zpráva parku v roce 2002. Vedení nasadilo narkotizační pušky, pasti, návnady, chytací sítě, ale živého se podařilo dostat jen jednoho uprchléka. Veřejnost dál tlačila na odstřelení zbývajících dvou a jeden z nich byl uloven 12. června. Jeho partnerka se pohybovala sama ještě sedm dnů, skolili ji 19. června.

Nekastrovat při vědomí?

Bavorský ministr zemědělství Helmut Brunner vidí realizaci zákazu kastrace selat bez umrtvení, který má platit od roku 2019, kriticky. „Jsem toho názoru, že se v praxi může něco zakázat teprve tehdy, když budou alternativy,“ řekl. Experti mají na provádění tohoto „politického záměru“ velmi odlišné názory. „Zatím co veterináři pochybují, že by mohli zorganizovat svou přítomnost při každém takovém zákroku, zemědělci varují před stoupající cenou masa,“ píše PNP.

Obecně je debata o větším ohledu k užitkovým zvířatům ale důležitá a správná, ujistil Brunner. Poskytnout lepší podmínky v chovu by podle něho zdražilo maso o 20 až 25 procent, ale prý by z toho profitovali všichni, výrobci, obchod i spotřebitelé. Na scénáře, že by němečtí zákazníci pak kupovali raději levnější maso ze zahraničí, ministr nevěří. K tomu, aby lidé kupovali dražší produkty lepší kvality, mohou přispět i různé pečeti jakosti, jak je už zavedlo Bavorsko – taková označení podle něho pomáhají zákazníkům poznat kvalitativně hodnotnější zboží.

K nové normě list poznamenává, že po staletí jsou samčí selata kastrována, protože mužské hormony způsobují nepříjemné aroma masa. Dosud se tak dělo většinou bez umrtvení. Znalecký posudek Bavorského ústavu pro zemědělství uvedl, že realizace nařízení by znevýhodnila bavorské producenty, a navrhuje zavést jednotnou normu v celé Evropské unii.

Poznávají minulost

Pamětník od hranic vzpomíná.

V rámci projektu Historie – místo setkávání se vydalo více než 40 žáků jedenáctého ročníku gymnázia ve Waldkirchenu a jejich partnerského gymnázia ve Vimperku na jednodenní hledání stop po zmizelém příhraničním místě Bučina, napsala PNP. „Na základě zpráv pamětníků, zápisů v místních a školních kronikách, ale především ze zbytků někdejších budov, dále rekultivovaného hřbitova a kostela v někdejších Knížecích Pláních se žákům podařilo vysledovat osud místa a jeho obyvatel od začátku 20. století do současnosti, a tak problematizovat témata jako nucené vysídlení po druhé světové válce, zřízení hraničních zátarasů nebo srovnání zástavby se zemí, a pochopit pád železné opony jako historickou šanci Evropy,“ uvedl list.

Na snímku vypráví pamětník Helmut Haselberger žákům dějiny své rodiny pocházející z Chaloupek.