Chovatel Friedrich Schöllhammer ráno našel uprostřed svého výběhu těžce zřízeného mrtvého daňka. Při zkoumání, jak mohli útočníci překonat oplocení, učinil další hrozivý objev – v sousedícím výběhu Christopha Grubauera ležela dvě rovněž mrtvá zvířata. Další stržený daněk byl za plotem obůrky, páté tělo našli později.
„Po pečlivém zjišťování stop a zranění zvířat došli majitelé k podezření, že útočníkem byl vlk nebo skupina těchto šelem," píše list. Zatím co Schöllhammer vůbec nezjistil, kudy se vlci do výběhu dostali, sousedovo oplocení bylo zjevně strženo zuby silného zvířete.
Wolfgang Sollberger, vedoucí infocentra Natura 2000 v Leopoldschlagu, kontaktoval experty World Wildlife Fund (WWF). Ti po prozkoumání stop uzavřeli, že s malou pravděpodobností by mohl škody způsobit i pes, ale jsou si téměř jisti, že se jedná o nájezd jednoho nebo více vlků, pokračuje list. Jistotu má přinést až vyhodnocení DNA stop.
V oblasti si už tak jako tak lidé myslí, že se vlci vracejí. V Liebenau našel lesník už čtyři různé stopy, které nebylo možné připsat žádnému psu. Od té doby se diskutuje o tom, zda se šelmy do Mühlviertlu nedostaly z dolnorakouského vojenského cvičiště Allentsteigu, uzavírají OÖN.

Běženců bude 3,6 milionu?

Německo připravuje finanční plán pro déletrvající uprchlickou krizi, napsala PNP. Vláda počítá pro léta 2015-20 s příchodem celkově 3,6 milionu lidí. Kolik jich bude skutečně, nelze odhadnout, vláda uvažuje jen s „technickým předpokladem", že ročně bude přibývat kolem půl milionu běženců.
„Z toho rezultující finanční zatížení může stát podle odhadu ministerstva financí unést bez dalšího zadlužování, pokud své úspory ,nevyplundruje´ na jiné účely," uvedl list. Jak řekl státní sekretář ministerstva Jens Spahn jinými slovy, peníze na další přání všeho druhu tady zkrátka nejsou. „Máme sice přebytek, ale nic navíc", řekl.
Státní pokladna má z loňského plusu 12,1 miliardy díky konjunktuře přebytek ještě šesti miliard eur, navíc do ní spolková banka „přisypala" o 700 milionů eur víc, než se čekalo. Ministr Wolfgang Schäuble chce celý tento „balík" nasadit na zvládání proudu azylantů a udržet tak v rozpočtu „černou nulu", uvedla PNP.

Vrchařských 24 hodin

Vytrvalec Florian Böttcher z Lasbergu v okrese Freistadt chce v sobotu absolvovat benefiční běh na 24 hodin na horu Buchberg (813 m). „Buchberg je jeho ,domovským´ vrchem – jen minulý měsíc si jej vyběhl 16krát," píší OÖN.
Podrobnosti noviny neuvádějí, jen tolik, že chce běžet „od 0 do 24. hodiny" nahoru a dolů nejčastěji, jak to půjde. Kde se bude otáčet, kolik výškových metrů tedy překoná, zpráva nepodává. Zato sděluje, že tuto mimořádnou akci Böttcher nepodniká pro zábavu. „Chce touto čtyřiadvacetihodinovkou dát znamení proti šíření strachu, zloby a nenávisti v sociálních médiích," uvádí. Výtěžek běhu s pomocí sponzorů chce vytrvalec věnovat skupině „Kultura lidskosti Lasberg".
Ta dobrovolně opatruje třináct uprchlíků ze Sýrie a Afghánistánu, z toho devět dětí, kteří jsou v obci umístěni od začátku roku. Nabízí jim jazykové kurzy, pomoc při jednání s úřady, návštěvě školy a mnoho dalšího, co je třeba ke zvládání všedního dne v novém domově, a přispět tak ke „kultuře lidskosti" v zemi, napsal deník.
K benefičnímu běhu Bötttcher uvítá další běžce, kteří by ho chtěli třeba několik kol doprovázet a tak ho povzbudit v jeho záměru.

Tři čtvrtiny obědvají v práci

Průzkumem u více než tisícovky respondentů zaměstnaných na plný úvazek zjistil linecký institut výzkumu mínění IMAS, že 73 procenta z nich dodržují „téměř denně" polední pauzu. Patnáct procent si ji bere jen příležitostně, dvanáct procent nikdy. K pravidelné přestávce na oběd tíhnou spíše ženy, lidé s nižším vzděláním a mladí. Polední pauza trvá průměrně 40 minut, píše deník OÖN.
34 % dotazovaných řeklo, že pauzu tráví s kolegy z pracoviště bez představených, 17 %, že i s šéfem. 11 % se sejde s kolegy z různých oddělení, šest procent s osobami stojícími mimo firmu. 24 % užívá volný čas o samotě.
22 % obědvalo naposledy ve firemní kantýně, po 21 procentech bylo buď venku, nebo si přineslo s sebou něco z domova, 19 % si koupilo cestou nějaký snack, tři procenta si něco připravila nebo ohřála v podnikové kuchyňce pro zaměstnance.
Kromě polední přestávky jsou v rakouských firmách i další kratší časy k oddechu, například na kávu nebo cigaretu. Bere si je 79 procent zaměstnanců, z toho 55 % nejméně dvakrát denně. Jen 15 % si tyto pauzy nikdy nebere.
.