Tisk na látky objevila paní Renata před pěti lety, tiskařině se ale věnuje o 25 let déle. „Původně jsem vystudovaná stavební projektantka. Před třiceti lety nám ale firmu zrušili,“ vzpomíná tiskařka na své začátky ve zcela jiných oborech.

Zpočátku zamířila k prodeji a výrobě bylinných směsí. Ta ale nevydržela. V roce 1992 jí podnik totiž zavřely úřady, neboť legislativa nebyla ještě nepřizpůsobena nové hospodářské situaci.. A tak musela zkusit něco dalšího.

VZESTUP A PÁD TISKU

„ Každý chtěl hlavičkový papír, etikety, obálky. Ale tiskáren bylo málo,“ popisuje Renata Pourová. Rozhodla se tiskařinu vyzkoušet, nic o ní ale nevěděla. „Šla jsem do vědecké knihovny a tam studovala a studovala,“ popisuje své začátky. Po dostatku teorie sehnala s manželem prostor, najala jednoho pracovníka a rovnou ho poslala na školení.

Firma úspěšně rostla a ve své největší slávě měla téměř padesát zaměstnanců. Potom ale přišel zásadní zlom, rozmach počítačů. „Firmy objevily e-maily, vlastní zpracování grafiky a podobné věci. Začaly si posílat elektronické zprávy namísto psaní papírových dopisů, online katalogy nahradily papír. A zakázek ubývalo,“ komentuje Renata Pourová dobu před dvaceti lety.

Poptávka stále klesala, tiskárny ale zůstávaly. A tak začal boj o klienty, zakázky i náklady. „Nehledali jsme náhrady zaměstnanců za odchody do důchodu, snižovali jsme početní stav, až nás nakonec zbylo jen pár,“ svěřuje se majitelka tiskárny. Na pár zaměstnanců zbyl ovšem původní prostor, stroje i náklady. A jak účtů přibývalo, Renata Pourová věděla, že musí něco vymyslet.

BARVY, ŠATY, UMĚNÍ

„Potisk látek jsem objevila náhodou. Měli jsme vybavení i znalosti, tak proč ne,“ říká tiskařka. Nechtěla ale dělat klasický potisk triček. Místo toho našla ve vlnách tiskařské konkurence skulinku.

Díky novému stroji a polyesterovým látkám může její tiskárna dostat barvu a vzory přímo do látky. „Vzor se za vysoké teploty přenese z tiskařského papíru rovnou do pórů vláken látky. Díky tomu se z ní už nikdy nevypere ani nesloupne,“ vysvětluje Renata Pourová specifika postupu.

Většinu zakázek zadávají hlavně firmy, podniky či lidé z umělecké sféry. „Můžeme tisknout sportovní dresy, jelikož se vzory nikdy neztratí. Zájem ale mají i lidé z divadla, televize či módy, protože si mohou látku vytvořit prakticky podle svých představ,“ vyzdvihuje majitelka. Látku na šaty a kostýmy vytvářela pro Jihočeské divadlo, módní festival či mezinárodní hudební turné.

JEDINEČNOST NA DOSAH

Menších zakázek mají ale stále nedostatek, třebaže jsou schopni vyjít vstříc takřka každému. „Potisk na půl metru látky vám prakticky nikdo jiný neudělá,“ konstatuje Pourová. V tiskárně dovede vykouzlit a nachystat libovolné potisky, od abstraktních vzorců až po klasické fotky.

Za vším stojí hlavně grafická a umělecká práce. Potisky vytváří buďto na základě již existujících obrázků, nebo jsou generované počítačem. „Každá zakázka je unikátní, natož když je pro ni tvořen samostatný vzor,“ popisuje tiskařka.

Zájemci přesto chodí jen občas, většina na její látky narazí na internetu. Prodejnu na budějovické Lannovce ale moc lidí nenavštíví, většina o ní ani neví. „Mnoho mladých třeba využívá půjčovny šatů nebo luxusní obchody. Ale kvalitě originálu, té se prostě nic nevyrovná,“ uzavírá Renata Pourová.