Soběslav, Planá nad Lužnicí, Dírná, Chýnov, Tábor, Dražice… Tam všude vzplály v sobotu večer čarodějnické ohně. Lidé se přicházeli pobavit a uctít starou tradici, která měla očistit od všeho zlého.

Krátce před půl devátou večerní zapálili oheň také v Dolních Hořicích na Chýnovsku. Podívat se na upálení ručně vyrobených čarodějnic přišla zhruba padesátka lidí. "Je to super, sice jsme museli dlouho čekat, ale stálo to za to," radoval se osmiletý Matyáš. Dvanáctiletý František natáčel videa na svůj telefon a těšil se, jak je umístí na facebook. "Takový oheň se jen tak někde nevidí. Je to pořádná vatra," podotkl František. Jeho sestra Ester se pak strachovala, aby ji od létajících jisker nechytl účes. "Chtěla jsem se trochu ohřát,  ale raději půjdu dál, nerada bych skončila bez vlasů." 

Ohně plály za obcemi až do pozdních večerních hodin. Na mnoha místech k nim vyhrávala muzika a opékaly se buřty.

Co to vlastně slavíme?

Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé scházejí u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka. 

Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat, a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla pravděpodobně oslava plodnosti.

Čarodějnice na hranici
Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic". Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

Deník: René Flášar