Návštěvnické centrum Národního parku Šumava v Srní, kde je možné zblízka vidět vlčí smečku, je turisticky velmi atraktivní, patří mezi největší lákadla Šumavy. Má ale jeden problém. Za tři roky existence už tamní chovatelé přišli o pět zvířat. Některá uhynula, některá se stala obětí vůdčího páru, před nímž neměla v uzavřeném prostoru kam utéci. Na problém upozornil starosta Modravy Antonín Schubert.

Klaun a jeho asistentka bavili děti v prachatické knihovně.
Jarní prázdniny v knihovně malé čtenáře baví, přišel za nimi klaun

Alfa pár vlků, vlk ze ZOO Plzeň a vlčice z německého Lohbergu, byl dovezen do Srní v únoru 2015. Již v květnu se narodila čtyři vlčata, z nichž ale žije jen jedno, které bylo v roce 2016 prodáno do Polska. Zbylí tři vlci jsou po smrti. Jeden byl nalezen uhynulý ve výběhu v srpnu 2017, dva zbylí, vlk a vlčice, byli utraceni v říjnu 2017 kvůli rozsáhlým zraněním. V roce 2016 se narodilo pět vlčat, dvě z nich nebyla později nalezena a jsou evidována jako úhyn. V roce 2017 se narodila čtyři vlčata, ta stále žijí. Celkem je tak nyní na Srní devět vlků. Přibýt jich může maximálně ještě šest.

„Každá hra na divočinu, pokud nemá parametry skutečné divočiny, dopadá tragicky. A projekt návštěvnických center je vydáván za projekt divočiny. Samec Greg, zabíjející svoje potomky, se chová přirozeně v nepřirozeném prostředí. Být to v přírodě, tak by dospívající vlci a vlčice mohli odejít a vytvořit svoji smečku, ale tady nemají šanci,“ uvedl Schubert, podle něhož by řešením mohla být například kastrace zvířat.

Ilustrační foto
Prachatická nemocnice chystá výměnu přístrojů

„Sterilizace je do budoucna jednou z uvažovaných možností. Stejně jako je tomu v Národním parku Bavorský les, kde jsou zvířata kastrována nebo mají antikoncepci. Na druhou stranu chtějí lidé vidět přirozené chování vlků a vlci, kteří jsou kastrovaní nebo mají antikoncepci, se přirozeně nechovají, ztratí pudy smečky,“ uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák. Dodal, že optimálním řešením by bylo přemisťování dospívajících vlků jinam, je to ale podle něj složité.

„Chov vlků v zajetí je v celé Evropě velmi problematický, protože jde o sociálně velmi specifické zvíře. Optimálním řešením je udat vlka někomu jinému. Jenže to je čím dál tím problematičtější, což mi potvrdili i v plzeňské ZOO. Jim se to zatím daří, ale je to čím dál tím složitější. My jsme dosud udali jen jednoho vlka,“ uzavřel Dvořák.

Jak jsme žili se tentokrát ohlédne za počátky českého ochotnického divadla v Prachaticích.
Jak jsme žili v Československu. Tento týden začátky ochotníků v Prachaticích