Už koncem loňského roku se zástupcům ČZU a NPŠ podařilo po náročných přípravách odchytit tehdy zhruba tříletou, třicetikilogramovou samici a nasadit jí telemetrický obojek. Stala tak prvním českým vlkem obecným, jehož pohyb byl přesně monitorován. „Je to opravdu veliký úspěch. Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat,“ řekl tehdy vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z ČZU. „Odchyt vlků ve volné přírodě patří mezi nejtěžší úkoly v terénní ekologii. V našem případě zahrnoval přístup staré traperské postupy stejně jako využití nejmodernějších technologií. S přípravami nám pomáhalo několik vědeckých skupin z Evropy, USA i Kanady,“ doplnil další člen odchytového týmu Jan Horníček z ČZU.
JEDEN OBOJEK NEVYSÍLÁ
Jenže v červenci letošního roku přestal obojek vysílat. „Zřejmě šlo o technickou závadu,“ řekl Deníku mluvčí NPŠ Jan Dvořák.
Data získaná z obojku mají přinést informace o tom, jak vlci v naší krajině fungují, kde tráví většinu času, jak často a kam chodí lovit, včetně toho, zda coby kořisti dávají přednost hospodářským nebo volně žijícím zvířatům. Podle Dvořáka se záznamy stále vyhodnocují, prozradit lze zatím jen to, že se samice pohybovala ve svém teritoriu, v oblastí Srní a jeho okolí, nedělala žádné extrémní výlety mimo svůj oblíbený prostor.
Jak Deník zjistil, se sledováním šumavských vlků i přes výpadek obojku ale odborníci nekončí. „Je to zhruba měsíc, co se podařilo odchytit zhruba stejně starou vlčici ze druhé šumavské smečky. I jí byl nasazen telemetrický obojek a teď budeme sledovat její pohyb a porovnávat, zda se budou jejich cesty překrývat, nebo zda budou obě vlčice striktně dodržovat svoje teritoria,“ potvrdil Dvořák.
