Kliknutím zvětšíteDo pátečního rána musí město postavit ježíškovský trh, pak dostane májku zpátky, a navíc v neděli velkou party organizovanou populární stanicí. V úterý dopoledne už byl proto na Angerplatzu ozdoben vánočními koulemi strom a k večeru začalo stavění tržních budek.
Pomoci přišlo na 80 občanů a během necelé hodiny bylo za mrholení postaveno šestnáct stánků plus pódium, píše PNP, podle níž také zbytek města postihla „májoční horečka".
V městské kavárně napekli do středy už řadu druhů pečiva, a s nadšením se zapojili i zaměstnanci dalších prodejen, třeba do „májoční" výzdoby výloh… Ve Zwieselu snad už nikdo nepochybuje, že v pátek ráno bude moci být letní ježíškovský trh zahájen v plné kráse, dodává PNP.
Los o jméno stadionu
Roland Obermair, finanční referent SK Vorwärts Steyr, přišel na nápad. Od příští sezony má stadion, na němž hraje domácí zápasy regionální ligy jeho klub Vorwärts, dostat nové jméno. „Jaké, o tom rozhodne los," píší linecké OÖN. Vítězné jméno bude ve velkém provedení nad vchodem na sportoviště, další bude na tribuně k sezení.
Losy si mohou zakoupit podnikatelé za 500 eur za kus a tím navrhnout jméno své firmy nebo produktu k pojmenování stadionu. Bude vydáno sto takových losů. Vylosované jméno určí název na jeden rok. Koncem příští sezony bude vypsána nová loterie. Výnos akce půjde na mládež a na financování běžící soutěže.
Vedení klubu chce zabránit tomu, aby klubový stánek nesl nějaké nežádoucí jméno, třeba bordelu, píše list. „Při limitovaném vydání emise nemůže los dostat každá firma," říká Obermair. Naopak by prý zcela akceptoval pojmenování třeba jako „medvídkovský" nebo „plyšový" stadion, jak se stalo po podobném losování druholigového Wiener Neustadtu.
Tah loterie bude v poločase posledního domácího mistrovského utkání Vorwärtsu 2. června. „Poražení" majitelé losů také nevyjdou zcela zkrátka – jejich jména budou uvedena na čestné tabuli v areálu stadionu.
Pummerin darovali Vídni naši sousedé
Před 65 lety, 25. dubna 1952, nastoupil cestu ze St. Florianu do Vídně Pummerin, největší rakouský zvon o průměru 314 centimetrů. Hlavnímu městu jej věnovaly Horní Rakousy. Dalšími dary přispěly i ostatní spolkové země k obnově Štěpánského dómu, zničeného v posledních dnech války, píší OÖN.
Zvon rekordních rozměrů lila místní zvonárna a podle kronikáře Franze Scharfa málokdo z obyvatel věřil, že se to povede. Firma také musela přijmout zvláštní opatření – od infrastruktury dílny po výkonnější generátory elektřiny. Roztavit bylo třeba 27 tun materiálu, většinou z trosek původního Pummerinu. Po požáru chrámu 12. dubna 1945 spadl a pukl.
První pokus lití nového zvonu byl v St. Florianu neúspěšný. 26. října 1950 se deset minut po odpichu pece zlomil opěrný trám a 1300 stupňů horká zvonovina vytekla. Zapálila při tom diváckou tribunu. Druhá výroba 5. října 1951 klapla, 26. října byl Pummerin dokončen a 3. prosince mohl být z formy vyzdvižen. „Hlas Rakouska", jak se mu říkalo, byl do dubna vystaven v Linci, než se s ním sousedi na Promenade rozloučili, a slavnostně vyzdobený se 25. dubna vydal na rovněž vyšňořeném voze do Vídně. „Sovětští vojáci na hranici zón nechali konvoj projet výjimečně bez kontroly dokladů," píší OÖN. Druhý den odpoledne zvon uvítaly nadšené davy na Štěpánském náměstí ve Vídni a 27. dubna poprvé zazněl z provizorní stolice. Severní věž dómu v tu dobu ještě nebyla obnovena. Pummerin na ni byl vyzdvižen až 5. října 1957 a 13. října odtud poprvé zazvonil.
Na snímku projíždí vůz s největším rakouským zvonem hranicí okupačních zón 25. dubna 1952.
Bohoslužba v diskoklubu
V diskoklubu Empire v Sankt Martinu bude 6. května od 19.30 religiózní slavnost, která má pomoci církvi získat mladé, píší OÖN.
„Jsme si vědomi dvojznačnosti charakteru tohoto místa," říká v OÖN iniciátorka diskomše Nicole Leitenmüllerová. Tým regionální práce s mládeží Horního Mühlviertlu bude v květnu a v červnu organizovat náboženské oslavy na tzv. „jiných místech". Začnou právě v St. Martinu. „Chceme jít se zvěstováním tam, kde jsou mladí lidé rádi," vysvětluje Leitenmüllerová. Myšlenku podpořil jako pozitivní šanci pro církev i mládež i biskup linecké diecéze Manfred Scheuer.
Pověřenci pastorální prací s mládeží vidí diskotéky jako odraz života – lidé se na nich radují, ale dochází tam i k násilným výstřelkům, ke zklamáním a zraněním. Tyto zábavy ztělesňují život plný světla a stínů, popisují OÖN. Právě to chtějí organizátoři diskomše zdůraznit. Nebude totožná s bohoslužbou, jak je známa z kostelů: eucharistie zůstává, ale nebude mít klasický průběh mluveného obřadu. Pořadatelé ji chtějí přizpůsobit atributům diskoték – s hudbou, tancem, nadšením, setkáváním, uvádí linecký list.
Ochrana dat neplatí pro mrtvé
Jak náš list informoval v úterý, němečtí rodiče 15leté dívky, která tragicky zahynula za dosud nevysvětlených okolností v metru, žalují facebook o zpřístupnění jejích chatů a uživatelského konta. Doufají, že by v nich mohly být informace o psychickém stavu dcery před její smrtí, z nichž by se mohlo odvodit, zda šlo například o nehodu, nebo sebevraždu.
Prvoinstanční soud v Německu rozhodl, že facebook informace musí rodině zpřístupnit – podle soudu jde o součást dědictví, neboť digitální a analogický odkaz jsou si rovny. Shledal rozpor v tom, že například deníky a dopisy zesnulé osoby se dědí, ale e-maily nebo privátní data na facebooku ne.
Informaci o sporu přinesly i linecké OÖN, „V Rakousku je situace obdobná," říká v listě expert ochrany dat z Welsu Michael Pachinger. „Ochrana dat neplatí pro mrtvé, tato data už nejsou chráněna. Podle současné jednoznačné právní úpravy platí jen pro živé osoby." Pachinger přitom hovoří o právním deficitu, dodává list.
Připomíná případ z Horních Rakous, kdy se vdova u soudu bránila proti tomu, že pohřební ústav zveřejnil po smrti jejího manžela osobní data nebožtíka a příbuzných na facebooku. Stížnost ženy byla odmítnuta, protože vdova nemá žádný právní nástroj proti zveřejnění data pohřbu a jmen pozůstalých. Také podle nové právní úpravy, která vstoupí v platnost příštím rokem, končí ochrana dat prakticky smrtí osoby, cituje deník Pachingera.
Pěkně rušná Landstrasse
Loni v říjnu proběhl průzkum frekvence chodců v rakouských centrech. Podle něj prošlo v Linci hlavní obchodní třídou Landstrasse v místě Mozartovy křižovatky ve sledovaném týdnu 231 698 lidí denně (počítáno do 19 hodin), meziročně o 1,5 procenta víc. Tím je tato třída s výjimkou vídeňských center nejživější v Rakousku. V sobotu a v neděli procházelo Landstrasse 42 000 osob. Nejslabšími dny byly úterý s 36 000 a středa se 34 500 chodci.
Ilegálních běženců dál přibývá
V prvních třech měsících roku dopadli němečtí policisté celkem 13 184 lidí, kteří se snažili nelegálně vstoupit do SRN, především přes rakouskou hranici, kudy mířila asi třetina proudu. Další šli přes Francii nebo Švýcarsko. Na německých letištích policie zadržela 2575 ilegálních běženců, z toho 1094 Afghánců a 1039 Syřanů.
Hasiči „ukradli" májku Plattlingu
V úterý ráno obdobně jako ve Zwieselu předtím zmizela připravená májka o délce 20 metrů ze stavebního dvora také v Plattlingu, uvádí PNP. Na krádež přišli zaměstnanci, když chtěli vyjet s vozidly z haly.
Opakuje se tak příběh z roku 2014, kdy Plattlingu ukradli májku hasiči z Laillingu. Tehdy ještě ležela ve stavebním dvoře volně. Tentokrát ale byli v akci jiní – zhruba 40 lidí z Auerbachu a Hengersbergu, obcí vzdálených asi 25 kilometrů od místa činu. Jejich mluvčí Matthias Söldenwagner se místním novinám pochlubil, že existují teprve třetím rokem, přičemž loni odcizili čtyři májky a letos s plattlingskou už třetí. Naložení stromu a jeho vyvezení za hranice města jim zabralo přes hodinu. Městský znak, už umístěný na kmenu, odšroubovali a dodrželi tak čestný kodex, uvádí pasovský list.
Jako výkupné dohodli s městem „pořádnou svačinku" a 90 litrů piva, a ještě v úterý večer strom vrátili.
Vysedí tři čápata?
O webové kameře, kterou správa Národního parku Bavorský les umístila do čapího hnízda na střeše správy v Grafenau, jsme informovali. Snímá dění v hnízdě každých pět sekund a její záběry na webu parku už navstívily tisíce zájemců. „Kdo se v úterý podíval ve správnou chvíli, viděl v hnízdě tři vejce," píše PNP. „Zůstává otázkou, zda letos budou snahy o potomstvo úspěšné - nejméně do konce týdne jsou vyhlídky všechno jiné než čápům přiznivé…"
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
