Patálie s májkou

Linec – V centru hornorakouského Ebensee májka letos nestojí, zato ji někdo neznámý před radnici položil – opatřenou smuteční černou páskou. Nebylo totiž, kdo by ji vztyčil, píše deník OÖN. „My už to nedokážeme, naši členové začínají být příliš staří," říká  Gertrud Scheck ze spolku starých zvyků, který májku dosud stavěl. Že to letos už nezvládnou, řekl starostovi Markusi Sillerovi už loni, ale vedení obce nástupce nesehnalo, i když dva členové spolku ještě minulý týden slavnostní strom připravili.  „Zkoušeli jsme všechno, abychom pro Místo májky mají u sousedů smutnou kládu.vztyčení získali nějaký jiný spolek, ale žádný tu práci nechtěl vzít," uvádí Siller. Nejde prý ovšem jen o postavení, ale i o vyzdobení kmene a organizaci svátku instalace májky. Všechny občany, kteří nyní reptají, vyzývá, aby se tradice ujali v příštím roce, obec podpoří jakoukoliv iniciativu. „Není ale naším úkolem ,vykonávat´ zvyky," dodává. Rozruch má ostatně za přehnaný – v Ebensee stojí i tak na jiných místech pět májek…

V příhraničním Bad Leonfeldenu mají také premiéru – poprvé v historii si nechali májku ukrást. Byla 36 metrů vysoká a podle názoru mnohých občanů nejhezčí v Mühlviertlu, píší OÖN.  Pečlivě ji ozdobily četné spolky ve městě a v předvečer prvního máje byla slavnostně vztyčena na náměstí. Zdobila jej ale jen krátce – následující noci ji ukradli, uvádí OÖN.

„Že by májka mohla být odcizena, s tím se očividně nepočítalo – vždyť za uplynulých šedesát let se tu nic takového nestalo," píše list. „Také proto, že různá elektrická a telefonní vedení na náměstí představovala její přirozené zabezpečení. To se ale s rekonstrukcí prostoru k zemské výstavě změnilo. A také druhé ,zajištění´ zjevně tentokrát odpadlo – náměstí jinak bývá plné aut a ,položit´ tu strom je nemožné. Tentokrát byla plocha prázdná a zloději toho využili…" Leonfeldenští spekulují, že u nich úřadovala stejná parta, jaká loni odcizila máku v Linci. Tady ale měla práci těžší, při vyzdvihování z ukotvení se strom nahnul a nezbylo než jej podříznout. Při pádu se pak poškodil. „To byl jeden z důvodů, pro které město nechce slyšet o nějakém výkupném," dodávají sobotní OÖN.

Bohatí i chudí

V Bavorsku je ohroženo chudobou nejvíc lidí za posledních minimálně deset let,, napsal deník PNP s odvoláním na zprávu ministerstva sociálních věcí. Podle ní jich v roce 2012 bylo v zemi  kolem 1,718 milionu, o asi 20 000 víc než rok předtím. To odpovídá 14,3 procenta obyvatelstva. V roce 2003 to bylo jen 13,5 procenta. V celospolkovém srovnání ale Bavorsko vykazuje druhou nejnižší kvótu ohrožených. Za takové jsou pokládáni lidé, kteří musejí vyjít s méně než 60 procenty středního příjmu obyvatelstva. Chudobou jsou obzvlášť ohroženi lidé starší 65 let,  dodává list.

Ve stejném vydání deník píše o tom, že v Bavorsku je nejvyšší blahobyt v celém Německu. Průměrný roční příjem je tu 22 100 eur. Celospolkový průměr je 19 900 eur.

Nebezpečné zahrady

Ke Dnu bezpečnosti, kterým je 4. květen, upozornil deník OÖN na to, že zahrádkaření je jednou z neoblíbenějších činnosti občanů, ale také nebezpečnou zálibou. Podle generálního ředitele zemských pojišťoven Josefa Stockingera se při této práci zraní ročně v Horních Rakousích 2300 lidí tak vážně, že musejí být ošetřeni v nemocnicích. V celém Rakousku je to dokonce 14 000 lidí. Hlavními příčinami nehod jsou nesoustředěnost a sebepřeceňování. Každým třetím zraněním je zlomenina, asi čtvrtina si přivodí bodná nebo řezná poranění.

O spolupráci parků

Šumavský park řídí Pavel Hubený.Pavel Hubený, od 1. května pověřený řízením Správy Národního parku Šumava, převzal úřad po Jiřím Mánkovi, „který po neshodách s ministerstvem životního prostředí svůj post překvapivě opustil". Napsal to v sobotním vydání pasovský deník PNP, který s Pavlem Hubeným hovořil o přeshraniční spolupráci národních parků.

Váš předchůdce mluvil po svém propuštění o neshodách s ministerstvem životního prostředí o směrování parku a jeho řízení. V čem konkrétně spočívaly?

„Ministr Brabec zastává názor, že správa národního parku by měla být vzorová v dodržování zákonů na ochranu přírody. Nejdůležitější změna je v tom, že se zasazuji o sladění aktivit správy s platnými zákony."

Přírodní zóny mají být do roku 2017 rozšířeny na zhruba 16 000 hektarů. Jak pro tento plán  chcete získat dotčené obce?

„Upřímně řečeno, ještě nevím, jak je přesvědčím, především protože jejich reakce se zdají být naplánovány předem a překvapivě jednotné. Na druhé straně znám léta většinu starostů a jsem přesvědčen, že máme dobrý a korektní vztah. Doufám, že tomu bude i nadále."

Co chcete změnit na spolupráci a komunikaci s Národním parkem Bavorský les?

„Před několika lety jsem se účastnil více setkání správ obou parků. Předchůdce nynějšího ředitele doktora Leibla znám osobně a mám k nim velký respekt. Bez vzájemné spolupráce by každý z parků měl jen poloviční význam. Náš vztah bude užší a jak profesní, tak nefalšovaně osobní přátelství se bude dál rozvíjet."

O jaké přeshraniční projekty budete usilovat?

„Na stole je věc přístupnosti centrální části vyšších poloh Šumavy, kde je jasný střet s ochranou tetřeva. Musí být naším společným cílem přispět k rozšíření a udržení jeho populace. Současně chceme tato území efektivně přiblížit veřejnosti. Myslím, že by bylo dobré vypracovat co nejvíc návrhů řešení a ty transparentně a v souladu s mezinárodními normami ochrany přírody posoudit. Centrálním společným projektem by mohl být monitoring rozvoje ekosystémů. První kroky v tomto směru už byly učiněny, ale musíme jít dál."

Jak to bude dál s choulostivým tématem kůrovce?

„Nový tým si nebudu vybírat podle toho, kdo má jaký postoj k brouku. Můj vztah ke kůrovci je neutrální a pokládám jej za nedílnou součást ekosystému a jeho vývoje.  Emoce proti kůrovci jsou projevem jednoho vyhraněného společenského pohledu. Pokud je dnes skutečně převažující, mohou mít příští generace kompletně jiný. Myslím, že k tomu dojde, neboť přibývá národních parků, které jsou stále ,pravější´ a divočejší, a o tom, co se v nich odehrává, se dnes dá mnohem lépe komunikovat."

(Kráceno, neautorizováno)