„Zcela jinak to vypadá v Bavarian Barber Shopu ,Platzhirsch´ (tedy U jelena-dominátora, který obhajuje své prioritní postavení v revíru) ve Viechtachu, jediném svého druhu v Bavorském lese, který vlastní Kristina Baumgartnerová (29). Tady mohou i chlapi ,wellnessovat´ to, jak jim holička uvádí do perfektní formy vous a frizuru,“ uvádí list.

„Holič není jen ,kadeřník vousů´, k tomu patří víc,“ říká Baumgartnerová. Vedle tradičního řemesla totiž hrají důležitou roli i ,doplňky´ - břitva, oleje a balzámy na vousy, horké a studené komprese, a nic z toho prý nesmí ve správném barber-shopu chybět…

Před dvěma roky splnila svůj sen o samostatnosti a vlastních prostorách k podnikání. „Platzhirschem“ vytvořila oázu wellnessu pro muže po vzoru anglické, italské a americké tradice holíren, přičemž měla za důležité do ní vnést i bavorskou kulturu života. „Zemitou“ atmosféru podniku vytvářejí pravé dřevo, paroží jelenů a kamzíků, obrazy mužů v kožených kalhotách v kombinaci s belmontovskými holičskými křesly z Anglie a s cechovními symboly. To všechno oslovuje starší i mladší generace, míní list.

Dodává, že kdo se chce v této holírně objednat, musí mít trpělivost – do pěti týdnů tady nemají jediný termín. Proto Baumgartnerová hledá další holičky ke třem, které dnes u ní pracují. Sedm měsíců trvalo, než sehnala první z nich – je nedostatek odborných pracovních sil. „A dotyčné se ještě také musí chtít specializovat na holení,“ dodává šéfová.

I ona se vyučila kadeřnicí, ale rychle prý poznala, že barvit vlasy není pro ni. Proto už během učení v Deggendorfu dojížděla o víkendech do Stuttgartu do holičské akademie. Nápady hledala i v zahraničí, například loni v Rotterdamu, kde se učila týden ve vzdělávacím barber-centru.

Holičský salon s odpovídajícím prostředím jako ten její je vzávností. Proto prý polovina jejích klientů přichází odjinud – jeden stálý zákazník jezdí speciálně za nimi z Rottalu na Innu. Pro mnoho mužů je návštěva Platzhirsche opravdovým zážitkem. „Někteří vytáhnou z garáže oldmobily a ,celebrují´ už samotnou cestu k nám,“ říká mistrová.

K jejich stálým zákazníkům patří i Alexander Augustin, kterému na snímku Kristina Baumgartnerová formuje kartáčem z prasečích štětin čerstvě „natrimovaný“ vous. Pěnu na něj mu předtím zase nanášela štětkou z chlupů jezevce, protože ty lépe sají vlhkost. A je rozdíl, jestli pocházejí ze hřbetu nebo z břicha, říká. Může prý stát od 250 eur neomezeně výš. Zákazníky holí břitvou, ale tradiční kožený pás k jejímu ostření nemá, používají nástroje jednorázové, i z hygienických důvodů. Břitvu vede vždy ve směru růstu vousů, aby neporanila póry kůže.

K proceduře patří také úprava obočí, masáž hlavy, „styling“ pomádou ze včelího vosku, různých olejů a trochy parfému. Celý „obřad“ tak trvá asi 90 minut. „Pan Alex je s výsledkem v každém případě spokojen. Ostatně poprvé tady byl před rokem a od té doby se vrací každé čtyři týdny,“ uzavírá PNP.

Zvonků zelených je půlka

Malé ptáčky z čeledi pěnkavovitých decimuje v Rakousku nákaza jednobuněčným parazitem Trichomonas gallinae, píší OÖN. Zatím co v roce 2012 byly zvonky u sousedů na čtvrtém místě četnosti druhů se 230 000 hnízdícími páry, jejich stavy klesly na méně než polovinu, říká Susanne Schreinerová z BirdLife a mluví o masovém úhynu. Parazit vyvolávající ve voleti těžké záněty napadá i jiné druhy, například mladé holuby, ale smrtelným je jen u zvonků. Proč zrovna u nich, tím se zabývá patolog univerzity veterinární medicíny ve Vídni René Brunthaler, který v létě odpitval více než sto mrtvých zvonků. Podle Schreinerové parazit profituje z teplého a vlhkého počasí, jaké bylo letos. Nákaza se šíří výhradně v létě, a to především z otevřených ptačích krmítek a pítek. Experti proto doporučují veřejnosti v tuto dobu ptáky nepřikrmovat a nádobky s vodou denně vymývat horkou vodou a dezinfikovat..

Mají málo policistů

Hornorakouští policisté loni odpracovali kvůli nedostatku lidí ke službě na 680 000 hodin přesčasů, což odpovídá penzu plných pracovních úvazků více než 400 policistů, konstatovaly OÖN z odpovědi ministra vnitra Wolfganga Sobotky na kritiku SPÖ. Nedostatek personálu byl nahrazován v 90 procentech právě přesčasy. V mnoha případech to vedlo k 60hodinovým pracovním týdnům a v důsledku k onemocněním „z vyhoření“ i k odchodům z policie – letos k pěti. Do důchodu navíc letos odejde 105 policistů.

„Velvyslanci“ Horních Rakous

Šest lidí z Mühlviertlu bylo mezi 38 Hornorakušany, které v pátek v Linci ocenil zástupce zemského hejtmana Michael Strugl čestnými diplomy za vynikající zásluhy o turistiku. Byli to bývalý hoteliér Dietmar Hehenberger za vybudování Hotelu Guglwald v Schöneggu, Felix a Sabine Kernovi, kteří jsou „skutečnými pionýry hipoturistiky“ v regionu Mühlviertler Alm, Ewald Pöschko, ředitel Pivní komuny Freistadt a jeden z iniciátorů přeshraničního BierWeltRegionu sahajícího od Mühlviertlu přes Čechy do Bavorska, a Helmut a Philipp Rachingerové, kteří podle OÖN na dvoře v Neufeldenu „svým uměním a kreativitou pozvedli regionální tradiční kuchyni na špičkovou mezinárodní úroveň“.

Prvňáčci dostanou varovné vesty

Plošným rozdělením 18 000 varovných reflexních vest školním nováčkům přispívají hornorakouská civilní ochrana a zemská vláda i letos k dopravní bezpečnosti školáků, napsaly OÖN. Děti je dostanou s dalšími bezpečnostními prostředky ve třetím týdnu školního roku.

„Zemský prezident Civilní ochrany poslanec Národní rady Michael Hammer doporučuje rodičům, aby děti tyto vesty nosily nejen na cestě do školy a zpět, ale i ve svém volném čase, protože tak budou vidět dalšími účastníky dopravního provozu už na 150 metrů místo obvyklých třiceti,“ píše list.

S českými dodavateli

Rakouská kriminálka rozbila v prostoru Wels drogový kruh, píší OÖN. Dosud bylo zahájeno stíhání 42 dealerů a 55 odběratelů, čtrnáct osob ve věku od 17 do 27 let bylo zatčeno. Vyšetřování pokračuje, uvedla policie v sobotu. Banda měla prodat nejméně 136 kilogramů konopí.

„Při dopravní kontrole osobního auta 17. března ve Welsu upoutal policisty nasládlý pach. Test potvrdil u řidiče podezření na konzum drogy. Rozjelo se rozsáhlé šetření, při 46 domovních prohlídkách bylo zajištěno konopí, speed, kokain, halucinogenní houby, pilulky extáze a více tisíc eur. K tomu pět podezřelých drželo zakázané zbraně. Nadto kriminalisté vypátrali dva české dodavatele drog,“ uvedl list. „Policie v Brně a v Českých Budějovicích zahájila řízení proti dalším známým či zatím neznámým osobám.“

Bacily ve svěcené vodě?

Mnoho katolíků i v Bavorsku smočí při vstupu do kostela prsty do nádobky se svěcenou vodou, a to v ní zanechá stopy, především v městských chrámech, píše PNP. Tato obřadní voda pak obsahuje tisíce bakterií na mililitr, jak ukázala měření. „I když už nemá kvalitu pitné vody, neznamená ale její vnější užití na nezraněnou pokožku žádné nebezpečí,“ sdělila vysoká škola ve Furtwangenu v Bádensku-Württembersku.

Vědci prozkoumali 54 vzorků svěcené vody z pěti kostelů z Villingenu-Schwenningenu a okolí a výsledky zveřejnili v odborném magazínu "Journal of Water and Health". „Pitná voda nesmí podle německé normy vykázat více než 100 bakterií na mililitr, přičemž některé jsou zcela tabu,“ cituje deník vedoucího studie Markuse Egerta. „Testované svěcené vody z městských kostelů ale obsahovaly 1500 až 21 000 bakterií na mililitr. Venkovské se už blížily normě vody pitné, protože tam do kropenek noří prsty méně věřících. Vedle typicky vodních bakterií byly ve vzorcích nalezeny i jiné, také stafylokoky.“

Církvi vědci doporučují pravidelnou výměnu svěcené vody u vstupů do kostelů.

13 865 prostátých hodin

Na bavorských dálnicích stála loni vozidla v zácpách celkem 13 865 hodin, uvedla PNP. To je o asi 13 % víc než před dvěma roky, sdělilo ministerstvo dopravy na dotaz předsedy klubu poslanců SPD v zemském sněmu Markuse Rinderspachera. Škody stáním způsobené stoupají kontinuálně od roku 2012. Tehdy byly ve výši 72 milionů eur, loni už 230 milionů, tedy o téměř 220 procent vyšší. „Ministr vnitra Joachim Herrmann nárůst vysvětluje tím, že je k dispozici víc vyhodnotitelných dat,“ píše pasovský list. Příčinami 22 procent zácp byl větší objem dopravy, ve 45 procentech je zavinily nehody, v 16 procentech stavební práce.

Pošta jen někdy?

Od července testuje Německá pošta dodávání dopisů některým klientům už jen třikrát, jednou či pětkrát týdně, píše PNP. Dosud je ze zákona povinna roznášet je celoplošně denně. „Při rostoucí digitalizaci společnosti, rozšiřování užívání e-mailů, whatsappu a facebooku, a při klesajícím objemu dopisů jde jen o to vyzkoušet nové opce doručování a zkoumat potřeby klientů,“ řekl mluvčí podniku. Projekt poběží do konce září a jeho výsledky jsou prý zcela otevřené.

Odborový svaz verdi není záměrem moc potěšen, pokračuje list. Obává se snižování počtu pracovních míst, pokud by pošta krok za krokem ustupovala od doručování každý pracovní den, řekla místopředsedkyně svazu Andrea Kocsisová.

Královna a ministr

Z korunovace královny bavorských lesů.Zdroj: Deník/repro PNP

Velmi emotivní a vzrušující jsou první hodiny ve funkci bavorské Královny lesů Johanny Gierlové (22) z Prackenbachu v Bavorském lese, píše PNP. Ve čtvrtek byla „korunována“ v hornobavorském Köschingu, kde jí - a nové „lesní princezně“ Marii Sinningové ze Schweningenu – ministr lesů Helmut Brunner popřál „napínavé a zážitkůplné úřadování“, které potrvá až do roku 2019. Jak řekl ministr, při nesčetných termínech nahoru-dolů po celé zemi dívky budou bavorským lesům propůjčovat „šarmantní tvář“. Na snímku z intronizace jsou zprava ministr Brunner, královna Gierlová, princezna Sinningová a prezident bavorského svazu vlastníků lesů Josef Ziegler.

První vystoupení v dirndlu ušitém na míru, s dřevěnou korunou na hlavě a s žezlem ze dvanácti druhů dřeva měla Johanna Gierlová v pátek v lesním revíru Ruhpolding, kde pozdravila nové vyučence Bavorských státních lesů.