Správa národního parku v pátek oznámila opatření. Proudy návštěvníků začínají řídit dobrovolní lesní průvodci. „V neuralgických místech budou informovat turisty hned po příjezdu i o tom, kde jsou ještě volná místa k parkování, a navádět je k nim,“ říká ředitel parku Franz Leibl. Zapojeni už byli i do provozu výběhů zvířat. Tam bylo tolik zájemců, že správa musela uzavřít některé voliéry a jinde přijmout jednosměrné prohlídky. Plné bylo i centrální parkoviště u Neuschönau, a park se rozhodl informovat o takových „kalamitách“ včas na facebooku a v rádiích.

Leibl apeluje na turisty, aby dodržovali bezpečnostní hygienické odstupy, jakkoliv to není na exponovaných místech parku jednoduché. I v parku platí povinnost nošení roušek v zařízeních pro návštěvníky i v ochranných chatách.

Dobrovolnický rok

V dobrovolnickém roce.Zdroj: Deník/PNP

Od září absolvují Adrian Fels z Landshutu (vlevo) a Luca Eisele z Mnichova dobrovolný vzdělávací ekologický rok v informačním centru Isarmündung v chráněném území na soutoku Isaru a Dunaje v okrese Deggendorf. Do této služby, organizované v Německu 52 poskytovateli, se mohou hlásit mladí od 16 do 27 let. Je pro ně připravováno na 3000 míst například v zařízeních ochrany přírody, školních statků, záchranných útulků zvířat atd. Frekventanti pobírají zpravidla kapesné 180-370 eur měsíčně a dostávají ubytování a stravu. Dvojici z Isarmündungu koronakrize nabourala program, ale pořád mají co dělat, píše PNP. Kosí a ošetřují venkovní plochy, dělají drobné opravy, stavějí ploty k ochraně vodního ptactva, obvykle mají také pomáhat při dětských dnech atd. „Ošetřování praturů a jejich denní krmení je dobrovolné, ale Adrian a Luca to dělají velmi rádi,“ končí PNP.

Nový kabát Poledníku

Nový kabát pro Poledník.Zdroj: Deník/PNP

PNP zaznamenala, že vyhlídková věž na Poledníku (1315 m) na Kvildských pláních, „relikt někdejší vojenské odposlechové služby“, projde sanací a bude pravděpodobně do poloviny příštího roku pro turisty uzavřena. „Věž je ve špatném technickém stavu, proto jsme hned po poslední sezoně intenzivně pracovali na přípravě rekonstrukce. K té bude patřit i stavba nového informačního centra na patě věže, úplná renovace schodišť a oken, fasády a vyhlídkové plošiny na střeše věže. Celkový rozpočet je asi deset milionů korun,“ cituje list Martinu Kučerovou, vedoucí informační služby a středisek ekologické výchovy Národního parku Šumava. Foto: Deník/PNP/Katrin Wachterová, NPBW

„Hitlerův“ kámen vzrušení

Debata o přestavbě Hitlerova rodného domu v Braunau neustává, píše PNP. Kritika se nyní koncentruje na doporučení komise expertů ministerstva vnitra přemístit pamětní kámen obětem fašismu od budovy na jiné místo, například do Domu dějin ve Vídni, aby dál nepřitahoval neonacisty (náš web informoval). Proti tomu ostře protestuje Židovská kulturní obec (IKG) v Linci. „Památníky mají mimořádný smysl a větší působnost, jestliže se nacházejí tam, kde k varujícím událostem došlo,“ říká prezidentka obce Charlotte Hermanová. Odstranění kamene v Braunau by podle ní bylo stejné jako náhlé odebrání pomníků z míst pochodů smrti nebo jiných zločinů. „Vždycky budou kritici, kteří by nejraději chtěli nechat minulost spát a v odstranění památníků k tomu vidí dobrou příležitost. To by ale bylo špatné znamení,“ míní Hermanová. Přenesením symbolu z Braunau do Domu dějin ve Vídni by redukovalo vzpomínky na jedno centrální místo. „Pak by se mohly rovnou odstranit různé pamětní kameny a v muzeu pro ně zřídit speciální síň. Doufám, že ve smyslu kultury důstojného vzpomínání nebude toto doporučení vyslyšeno,“ uvedla.
Komentátor OÖN Markus Staudinger k tématu 12. dubna napsal: „Inteligence členů neonacistických uskupení by se neměla přeceňovat. Kdo je názoru, že teror nacistického režimu a jeho Vůdce přinesl něco dobrého, nemůže mít ani za mák rozumu. K zapamatování si jedné adresy v Braunau by ale mohla stačit i inteligence těchto lidí. Argument odstranit pamětní kámen k uctění obětí fašismu v zájmu ,neutralizace´ tohoto místa není moc pádný. Neonacisté nepotřebují žádný památník k tomu, aby Hitlerův dům našli. Miliony obětí tohoto vražedného režimu, jejich potomci a příbuzní, si ale rozhodně památník zaslouží. A když četné jejich svazy stejně jako Židovská kulturní obec naléhavě apelují na ponechání kamene na dosavadním místě, pak by se jejich přání mělo respektovat…“

Kepleři „šplhají“

Linecká Keplerova univerzita je na 362. místě světového žebříčku nejlepších vysokých škol na světě, tzv. Quacquarelli Symonds, píší OÖN. Zařazeno je do něj 5500 ústavů, umístění Lineckých je nejlepší v historii. Loni byli 412. Tisíc nejlepších je uváděno v pořadí podle šesti indikátorů. Nejlepší z Rakouska je 150. Univerzita Vídeň, dále jsou v žebříčku 191. Technická univerzita Vídeň, 265. Univerzita Innsbruck a 275. Technická univerzita Štýrský Hradec. Mezi 500. a 600. místem jsou Univerzita Klagenfurt a Univerzita ve Štýrském Hradci, mezi 750. a 800. místem Salcburk. Další rakouské školy zařazeny nejsou. Nejlepší školou je podeváté za sebou Massachusetts Institute of Technology (MIT). Druhý je Stanford, třetí Harvard. Z Evropy je pátý Oxford, šestý ETH Curych.

Noc rychlých řidičů

V noci na čtvrtek byla velká policejní akce v prostoru Lince-venkova. Dvanáct hlídek v civilu, dva znalci dopravy a lékařka kontrolující užití drog zjistili 305 přestupků, z toho 224 nedovoleně rychlých řidičů. Tři z nich požili před jízdou drogu. V úsecích s maximálkou 70 km/h na B1 jel jeden hříšník 156 km/h, v omezení na 80 km/h naměřili nejvýš 176 km/h.