Festival existuje od roku 2011 a láká stále víc posluchačů – v roce 2015 jich do Arco-arény pod širým nebem přijelo 25 000, letos jich organizátoři očekávají až 50 000, píše list. „Že se pojem ,dechovka´ dá vztáhnout i na tak velkou přehlídku, ilustruje druhá linie obsahu předhlídky, kterou ovládne bigbandový soud spárovaný s reggae-beatem, hiphopem, rockenrollem, ska-punkem a jazovou atmosférou. ,Headlinerem´ 30. června budou úspěšní rockoví The Baseballs, kterým ,předjízdu´ obstarají rapperka Fiva s ,Jazzrausch Bigbandem´. Den předtím se představí Folkshilfe a proslavená německá ska-kapela LaBrassBanda, spíše pohodově program zakončí jazzoví ,Brazilian Chill Out´,“ popisuje list.

Vedle mezinárodních hvězd vystoupí v Ortu 19 kapel z Horních Rakous. Ku blahu návštěvníků bude v areálu vedle pivních zahrádek také vlastní supermarket – a kromě jiných atrakcí i obří kolo. Více na woodstockderblasmusik.at.

Velké stěhování nástrojů

Zámek Kremsegg osiří.

V roce 1996 bylo na zámku Kremsegg (na snímku) otevřeno muzeum historických hudebních nástrojů. Sbírka, kterou označili experti historie umění za nejdůležitější v Rakousku pro dechové a klávesové nástroje, se koncem tohoto roku bude stěhovat do státního Zemského muzea „k prezentaci a výzkumu“, jak to formulovalo generální shromáždění provozovatele, napsaly OÖN. Současným vlastníkem zámku a inventáře je spolek ,Musica Kremsmünster´ se šéfem hornorakouské Vokální akademie Konradem Fleischanderlem jako ředitelem. „Zemskému hejtmanovi Thomasu Stelzerovi se zdál požadovaný příspěvek 470 000 eur při stagnující tisícovce návštěvníků ročně už příliš velkým,“ informuje liist. Po rozpuštění provozovatelského spolku přejde zámek, který mu byl převeden po hospodářských potížích dřívějšího vlastníka Wernera Lutzkého i s jeho sklářskou výrobou, do vlastnictví spolkové zermě.

„Co bude s budovou, není jasné, a kam má být poklad nástrojů uložen, neví v Zemském muzeu sužovaném tak jako tak nedostatkem depozit, také nikdo,“ pokračují OÖN. „Jde o asi 1800 dechových nástrojů, kromě jiného o trubku Louise Armstronga a nejstarší sopránový pozorun z roku 1677, o 170 klávesových nástrojů a nespočet hudebních materiálů. Otázka, zda bude při očekávaných nákladech na péči a uložení věcí muzeu zvýšen rozpočet, je zatím k debatě…“ Konrad Fleischanderl a starosta Kremsmünsteru Gerhard Obernberger, viceprezident spolku Musica, mluví o dobrém řešení, přičemž Fleischanderl poznamenává, že je mnozí obdivovali, s jak málo penězi byli schopni sbírku a muzeum vést na tak vysoké úrovni…

Zemský hejtman ujišťuje, že sbírka bude uchována celá a bude pro veřejnost i výzkum nadále přístupná. Má ji dál opatrovat restaurátor Lars E. Laubold, ale nejméně sedm z celkových deseti zaměstnanců ztratí práci. Starost Obernberger jim přislíbil maximální pomoc při hledání nové.

Plakátová přehlídka

Nejlepší plakáty 2017.

Od roku 1966 posuzuje soutěž „100 nejlepších plakátů“ nové tendence a překvapivá řešení komunikačního designu Německa, Rakouska a Švýcarska, od roku 2006 uvádí Muzeum užitého umění (MAK) ve Vídni výstavu oceněných děl za uplynulý rok, informují OÖN. Letos byla otevřena 26. června.

Pětičlenná porota posuzovala 2293 plakátů 857 autorů. Vybrala 50 prací ze Švýcarska, 45 z Německa, jednu v kooperaci těchto zemí a jen čtyři z Rakouska (rok předtím jen dvě), píše list. Vyhodnocené plakáty budou prezentovány na putovním turné v Berlíně, ve Vídni (do 23. září), v Norimberku, v La Chaux-de-Fonds, v Curychu a v Ženevě. Kdo by se na ně nedostal, může zkusit http://100-beste-plakate.de/wettbewerb/plakate.

Hrála při operaci mozku

Pacientka s týmem.

Po pádu z kola v roce 2015 našli u tehdy 25leté studentky hudby Sofie Pinajevové v nemocnici ve Štýrském Hradci tumor v mozku, rostoucí ročně o čtyři milimetry a časem degenerující. Bylo nutné co nejvíc tkáně odstranit při optimálním uchránění dosavadní funkce, jak říká přednosta univerzitní neurologické kliniky Michael Mokry. Rozhodli se proto operovat při vědomí pacientky. Díky tomuto „živému testu funkcí“ prostřednictvím komunikace lze vlastní operační pole omezit na minimum, přičemž mozek je k bolesti necitelný.

„Při takových operacích se snažíme dostat pacienta do situací, které jsou blízké jejich dennímu a pracovnímu životu,“ líčí v lineckých OÖN vedoucí operačního týmu Gord von Campe. U mladé hudebnice šlo o uchování její jemné motoriky a vnimání v plném rozsahu. Proto hrála na operačním stole na flétnu Mozartovu Malou noční hudbu, skladby Bacha a Prokofjeva. „Jeden ruský skladatel nesměl chybět,“ říká dívka ruského původu s úsměvem.

Rok po operaci může pokračovat ve svém povolání učitelky hudby a fotografky. Strach před zákrokem prý neměla – všichni kolem ní, s výjimkou operačního týmu, byli nervóznější než ona, míní. Podle Gorda von Campe operace trvala kolem šesti hodin. Nejprve pacientce pod narkózou otevřeli lebku, pak následovalo ani půldruhahodinové testování při plném vědomí a vlastní resekce tumoru. Polovinu z něj odstranili a nyní budou pozorovat, jak se zbytek vyvíjí. „Tím, že jsme půlku odstranili, jsme získali enormně času,“ dodává přednosta Mokry.

OÖN uzavírají, že ve Štýrském Hradci operují mozky při vědomí už asi šest let. Dosud provedli kolem stovky těchto zákroků, jen letos už osmnáct.

Na snímku jsou zleva psycholožka Karla Zaarová, Sofia Pinajevová, šéf operačního týmu Gord von Campe a přednosta kliniky Michael Mokry.