VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: Synagoga, kdysi němá ruina, zase žije

Čkyně - Po 22 letech včera skončila obnova synagogy ve Čkyni na Prachaticku, v níž se unikátně dochovala i tóra. Od dubna v ní bude vedle modlitebny sál pro společenské akce, infocentrum, knihovna i galerie. Náklady na záchranu památky činily asi dvanáct milionů korun.

31.3.2014
SDÍLEJ:

Po 22 letech skončila obnova synagogy ve Čkyni na Prachaticku, v níž se unikátně dochovala i tóra. Od dubna v ní bude vedle modlitebny sál pro společenské akce, infocentrum, knihovna i galerie. Náklady na záchranu památky činily asi dvanáct milionů.Foto: Deník/Václav Pancer

Moc toho nenaspala, od pěti ráno přemýšlela o proslovu. Popsala několik stránek, nakonec ale mluvila spatra. Jindře Bromové se v neděli zhmotnilo 20 let života, jež věnovala záchraně synagogy ve Čkyni na Prachaticku: památka, v níž se dochovala i původní tóra z roku 1828, otevřela. Vedle modlitebny nabízí sál pro společenské akce, historickou expozici, infocentrum, knihovnu, kinosál a galerii. Obnova stála asi 12 milionů korun.

„Je to čistá krása,“ glosoval jeden z návštěvníků v neděli dopoledne, když vešel dovnitř. Podobné pocity měl Michal Foršt, kantor Židovské obce Liberec, člen Pražského filharmonického sboru a šéf kapely Tateloshn, hrající jeworld music. „Jsem nadšený. Když jsem tady byl před mnoha lety, byla to naprostá ruina. To, co vidím dnes, je klenot. Fascinuje mě, že to není jen opravená historická budova, nezůstává jen memento, ale že synagoga žije. To je nejpodstatnější,“ řekl Michal Foršt.

Obnova začala v roce 1992. Rok předtím obec koupila synagogu od Jednoty. Pro Jindru Bromovou, která žije ve Čkyni 28 let, začal příběh ale již před rokem 1989, když ji historik Jan Podlešák požádal o pomoc při opravě židovského hřbitova. „Za komunistů jsme ho opravovali jako členové ochránců přírody. V roce 1995 jsme vydrhli náhrobky, a když už jsme měli hřbitov…,“ říká Jindra Bromová.

Že založila Společnost pro obnovu synagogy ve Čkyni, je nasnadě. Méně už to, že vydržela dvaadvacet let. „Jsem člověk, kterému je jedno, že něčemu věří jako jediný na světě, " usmívá se.

„Dům už se propadá a okna slepě hledí“

Jak asi chátrající synagoga vypadala, přibližuje báseň Svatostánek od Pavla Nozara: Dům už se propadá/ a okna slepě hledí/ do tmavé ulice./ Pochmurná nálada/ v podvečerní šedi./ Ta pustá zahrada/ a okna vytlučená/ a pobořená stěna/ a od půdy až ke sklepu/ ti pod nohama skřípá/ na každém téměř schodu/ hromádka střepů…

Tyto časy pamatuje Josef Lávička, kronikář, jenž žije ve Čkyni 51 let. „Kdybyste to tady znal… Stačí tahle kamenná zeď, to byla rozvalina,“ ukazuje a líčí, jak synagoga sloužila jako sklad, jak jedna čkyňská Židovka přežila Osvětim a po válce odešla do Izraele. Znal i manžele Španingerovy, poslední majitele synagogy. „On byl truhlář, neměl nohu… Když zemřel, chodil jsem k jeho paní,“ říká 73letý kronikář.

Po 22 letech skončila obnova synagogy ve Čkyni na Prachaticku, v níž se unikátně dochovala i tóra. Od dubna v ní bude vedle modlitebny sál pro společenské akce, infocentrum, knihovna i galerie. Náklady na záchranu památky činily asi dvanáct milionů.

Jako symbol vnímá, že ve Společnosti pro obnovu synagogy je i kněz kdysi spolu totiž kamarádili čkyňský rabín a katolický farář. „Nejdůležitější je, že lidé, kteří o záchranu usilovali, to těch 20 let vydrželi, že se na to nevykašlali. Výsledek je nádherný, jsem šťastný, že se jim to povedlo,“ shrnuje kronikář.

V domě za zmíněnou zídkou bydlí 31letý Ondřej Šmíd, jehož žena se na záchraně také podílela. Na otevření šel se synem. „Odmalička jsem synagogu sledoval, znám ji, když byla hodně špatná…“ glosuje.

K synagoze se váže mnoho zajímavostí. Třeba příběh modlitebního pláště, který si jeden z Židů nechal před odchodem do koncentračního tábora u sousedky, že si ho po válce vyzvedne… Dnes je plášť aspoň vystaven v expozici. Ta začíná panelem Oněmělé synagogy, o osudech těch jihočeských. Zvláštní prostor je věnován budějovické, strakonické, táborské a vimperské. Poslední dvě uvedené zachycují modely. „Jsou to odlitky z kovu, aby je už nikdo nikdy nezničil,“ podotkla Jindra Bromová.

Svícen, šál i kořenky

V expozici je za sklem řada předmětů. Chanukija, devítiramenný svícen zapalovaný během svátku Chanuka, mezuza, což je malá schránka obsahující svinutý pergamen s pasážemi z tóry, modlitební šál talit, pokrývka hlavy kipa, sáček na modlitební řemínky, kovová kasička z volyňské synagogy či židovské kořenky.

Unikátem je tóra. „Našla se v truhle na půdě, objevili ji obkladači. Je důkladně zrestaurovaná a domníváme se, že je původní z roku 1828,“ říká Vladimír Silovský z Regionální rozvojové agentury Šumava.

Zatímco on provází návštěvníky, Jindra Bromová spočine očima na mohutné vinné révě, vinoucí se kolem zdi. Je přesvědčena, že rostlina pamatuje stavbu synagogy. Dojetí je na ní však patrné jen lehce. „Prožila jsem si to při zasvěcení, sjelo se sem přes padesát potomků těch, kteří tady kdysi žili, bylo to neuvěřitelné,“ říká.

„Je to dvacet let mého života a úsilí,“ řekla Jindra Bromová (na snímku) ze Společnosti pro obnovu synagogy.Podobně to cítili Jaromír a Richard Woltovi z Banské Bystrice a Zvolena. Otevření synagogy, kterou znali jejich předkové, pro ně byl úžasný zážitek. Stvrzují tak slova Michala Foršta, že pro judaismus je typická snaha předávat tradice z generace na generaci, a i když zde byla tradice přerušena, něco zůstalo.

Synagoga ve Čkyni je v krátkém čase druhá, která se na jihu Čech probouzí; loni otevřela synagoga v Českém Krumlově. Podle Patrika Červáka, šéfa krajského odboru kultury a památkové péče, se napravuje dluh po komunistech a nacistech.

„Že zmizely táborská a budějovická, nejvýznamnější, největší a nejkrásnější synagogy Jihočeského kraje, je fakt, který už se nedá odčinit. Tak se to snažíme napravit u těch, které zbyly. Židovské etnikum na Šumavě bylo součástí kulturního milieu a jsem rád, že se to zde připomíná,“ řekl Patrik Červák, kterého na gymnáziu učil Jan Podlešák, díky němuž pak studoval historii a archeologii.

Pro Jindru Bromovou je Jan Podlešák živou kronikou, tak na závěr jeho slova: „Tragický osud židovské komunity ve Čkyni již nelze zvrátit (…). Synagoga však vedle důstojného pietního odkazu přináší i naději k povzbuzení duchovního a kulturního života obce a jejího okolí. Stejně tak, jako tomu bylo v dobách její funkční, téměř dvousetleté existence. Synagoga přestává být němá.“

V 19. století měli svého kantora a rabínaSynagoga ve Čkyni z roku 1828 je spolu se synagogou v Bechyni nejstarší dochovanou židovskou svatyní v jižních Čechách a jednou 
z posledních zachovaných vesnických synagog v Čechách. Zachrána, jež trvala 22 let a na níž má zásadní podíl Společnost pro obnovu synagogy ve Čkyni, stála asi 12 milionů korun. Pomohla i obec, sponzoři 
a zejména česko-bavorský grant.  Je to ve Čkyni v pořadí druhá židovská modlitebna, první, snad z 18. století, byla zbořena ve 20. století.

Příběh synagogy začíná v roce 1828, kdy ji vrchnost postavila náhradou za starší synagogu. Na počátku druhé poloviny 19. století žil ve Čkyni zřejmě historicky nejvyšší počet obyvatel židovského vyznání, 339 lidí, téměř 30 procent obyvatelstva Čkyně. Židovská komunita zde měla své vlastní duchovní, rabína a kantora. Rapidní pokles židovské populace od 60. let 19. století znamenal zánik Židovské náboženské obce. V roce 1922 je synagoga prodána manželům Španingerovým, ti ji adaptují na obytný dům 
a truhlářskou dílnu. Definitivní zánik židovského osídlení ve Čkyni přináší druhá světová válka. Ze 14 židovských občanů, deportovaných v roce 1942 do koncentračních táborů, nepřežil žádný. Jejich jména jsou jako věčné memento napsaná na zdi hlavního sálu synagogy. Poslední čkyňská Židovka a obyvatelka synagogy, Karolina Španingerová, umírá v Březnici v roce 1984. Budova chátrá… teď ale konečně ožila.

Několik židovských rodin žilo ve Čkyni již koncem 16. století. V roce 1825 žilo v městečku 677 obyvatel, 
z toho 151 Židů, v roce 1930 jich zbylo už jen jedenáct.

Autor: Václav Koblenc

31.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Skladník 18 000 Kč

Skladníci, obsluha manipulačních vozíků řidič - skladník - prodavač. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 24000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Možnost DPČ. Hledáme sympatického komunikativního a pracovitého kolegu, který má pozitivní vztah k oboru prodeje zahrádkářských a chovatelských potřeb. Pracovník bude přijímat a vydávat zboží ze skladu, případně jej rozvážet dodávkovým vozidlem., Pracujeme od 6:30 do 15-17:00 dle práce na provozovně, v sobotu pracujeme 1x za 14 dní dopoledne od 8:00 do 11:00., Kontaktujte nás prosím zasláním nebo donesením životopisu., Požadujeme trestní bezúhonnost, řidičské oprávnění sk. B. S ohledem na manipulaci s břemeny těžšími než 15kg, práce není vhodná pro ženy., Hodinová mzda 90-110 Kč/hod., Hledáme i spolupracovníky na příležitostnou výpomoc., Kontakt: emailem.. Pracoviště: E.m.i.r velkoobchod, U Bechyňské dráhy, č.p. 1505, 390 02 Tábor 2. Informace: Jan Matějíček, .

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel odborných předmětů 26 020 Kč

Učitelé odborných předmětů, praktického vyučování a odborného výcviku (kromě pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami) Učitel matematiky a výpočetní techniky. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 26020 kč, mzda max. 33930 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadavky na vzdělání: učitelství pro střední školy nebo odpovídající vysokoškolské vzdělání v oboru IT a matematiky doplněné studiem pedagogiky. Výuka matematiky a výpočetní techniky v maturitních oborech přírodovědné lyceum, ekologie a ŽP, analýza potravin, technologie potravin., Zaměstnanecké výhody: příspěvky na obědy, rekreaci., Kontakt: telefonicky (v pracovních dnech 7:00-14:00), emailem.. Pracoviště: Střední odborná škola ekologická a potravinářská, veselí nad lužnicí, blatské sídliště 600/i, Blatské sídliště, č.p. 600, 391 81 Veselí nad Lužnicí 1. Informace: Ladislav Honsa, +420 381 500 511.

Doprava a logistika - Doprava a logistika Řidič skupiny B 90 Kč

Řidiči osobních a malých dodávkových automobilů (kromě taxikářů a řidičů dopravy nemocných a raněných) Řidič dodávky sk.B. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 90 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Vhodné i pro absolventy., Přijmeme řidiče pro svoz a rozvoz prádla po jihočeském, středočeském kraji a Praze. , Požadujeme: řidičský průkaz skupiny B, dobrá orientace v jihočeském kraji, znalost Prahy výhodou, příjemné vystupování a jednání se zákazníky, svědomitost, poctivost, pracovitost. Samostatné udržování vozidla v dobrém technickém stavu. Šetrné zacházení se svěřeným majetkem., Trestní bezúhonnost., Zaměstnanecké výhody: zvláštní prémie, jízdní výhody, mobilní telefon i pro soukromé účely., Kontakt: telefonicky, emailem., možnost i brigády. Pracoviště: Katev spol. s r.o., Na Bydžově, č.p. 2044, 390 01 Tábor 1. Informace: Pavel Švejkovský, +420 381 253 213.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 12 500 Kč

Obsluha ostatních strojů na výrobu a úpravu textilních, kožených a kožešinových výrobků jinde neuvedená dělnice na textilní dílně, obsluha vyšívacího automatu. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12500 kč, mzda max. 14000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Obsluha automatu na prostorové vyšívání: vkládání dílů do šablony, založení do stroje, vyndání dílů - zaučíme, případně další práce na dílně textilní výroby, uvítáme osobu se zdravotním znevýhodněním (není podmínkou), práce vestoje, nutná zručnost; při nástupu doba určitá s možností prodloužení na dobu neurčitou Závodní stravování, sleva v podnikové prodejně, kontakt e-mailem nebo osobně. Pracoviště: Dita výrobní družstvo invalidů, Stránského, č.p. 2510, 390 02 Tábor 2. Informace: Renata Bočanová, +420 381 479 202.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na plavbu ze Soběslavi do Plané nad Lužnicí se vydala třicítka vodáků v kostýmech.
30

OBRAZEM: Lužnici ovládli vodáci v kostýmech

Chotoviny

V chotovinské mateřské škole je kvůli rekonstrukci i o prázdninách živo

Rod Lannů připomíná venkovní galerie

České Budějovice - Letní venkovní Galerie Na soutoku řek Vltavy a Malše nedaleko náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích představuje pozoruhodné dílo místních rodáků z rodiny Lannů.

Kulturní dědictví uvidíte na Hluboké.

Hluboká nad Vltavou – Kulturní dědictví naší země v asi 172 obrazech můžete v tuto chvíli vidět v Zámecké jízdárně Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou na výstavě Česká krajinomalba: Ze sbírek pojišťovny Kooperativa.

Na co zajít do kina

Táborsko - Přinášíme přehled programu kin.

Rekonstrukce Slávie nebude. Prozatím

České Budějovice – Do konce června měla rada města schválit koncesní řízení na opravu budovy kulturního domu Slávie, který je v havarijním stavu. Podle Petra Podholy, náměstka primátora pro správu veřejných statků a veřejných zakázek, ale vyvstaly další otazníky.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT