"V roce 1939 se spojilo v celém Mühlviertlu – od Rohrbachu po Český Krumlov – 930 zemědělců se 3600 kravami. Přes těžké rány, obnovu hospodaření po zhroucení německé říše a nákazu, která sem byla v roce 1945 zavlečena, šel vývoj dopředu – mimo jiné se zavedením umělého oplodňování po válce a rozvojem střediska chovu ve Freistadtu. V roce 1951 tady byla otevřena tehdy největší aukční hala v Rakousku. V budově svazu, který má už 3500 členů, se dnes koná 21 dražeb za rok," pokračuje list. "Z dobytkářského kompetenčního centra  otevřeného zde v roce 2009 je strakatý skot exportován do všech světových směrů, od Kolumbie po Turecko a od Irska po severní Afriku. K dobrému zvuku přispívá i inseminační stanice v Hohenzellu. Potomci jejího prominentního býka Rumby jsou rozeseti po celém světě."

Ve srovnání s velkými producenty mléka v Evropské unii jsou zdejší stáje sice ještě dost „přehledné" - provoz má průměrně 25 dojnic, zatím co v Bavorsku 40, v severním Německu 73 a v Česku s největšími stády v Evropě 200, pokračuje list. „V Mühlviertlu ale statky ,rostou´ díky moderní technice. V provozu už tady je 120 dojicích robotů, z nichž každý zvládá 60 krav," uvádí.

„Pro nás jako svaz je jedno, kolik zvířat naši členové mají," říká ředitel Franz Kaltenbrunner. Co se počítá, to je podle něho kvalita, kterou 60 000 krav Mühlviertlu dodává. „Výkonnost je průměrně 7000 litrů. Chovem a vylepšením krmiv má během deseti let stoupnout na 8000 litrů." Připomíná, že ve srovnání s rasou Holsteiner s jejími deseti tisíci litry to není žádný extrémní cíl. Podle OÖN se ředitel neobává nějakého přešlechtění stavu. „Chceme od krav dobrý, ale žádný špičkový výkon, jinak by trpělo jejich zdraví a plodnost," míní.  Maximální kvalita místo kvantity je jejich cílem i proto, že v roce 2015 skončí regulace kvótami Evropské unie a na evropský trh  půjde všechno, co bude vyprodukováno. V Mühlviertlu se v té souvislosti dívají s napětím na vývoj v sousední ČR a utěšují se, že co do kvality produkce jsou už teď ve špičce unie, pokračují OÖN.

Oslavy ve Freistadtu začnou v sobotu ve 20 hodin chovatelskou přehlídkou, vystoupením footbagové Austrian Skip Company a přehlídkou leteckých modelů.  Neděli zahájí v 9.30 polní mše, v 10.30 naváže soutěž mladých chovatelů. Ve 13 a 15 hodin předvede grilovací show tým specialit z hovězího dvojnásobného mistra světa Adiho Matzeka. Po celý den bude selský a řemeslnický trh. Podrobnosti www.rzo.at.

Chladné léto přeje lázním

Rakouské lázně zaznamenávají v červenci a v srpnu výrazně větší návštěvnost než v minulých letech.  Důvodem je chladné a deštivé počasí – a stálé investice do rozšiřování zařízení, píše deník OÖN. Na rekordním kurzu jsou také tři hornorakouské areály Eurotherme. Jak řekl generální ředitel Markus Achleitner, ve srovnání s loňskem stoupla návštěvnost o zhruba 25 procent. Za minulý rok do lázní přišlo 1,45 milionu hostů.

Skončí videotéky?

Rakousko prožívá zánik branže půjčoven videí. Zatím co v devadesátých letech jich bylo v celé zemi více než tisíc, rozšíření internetu s nabídkou filmů až do pokojů odstartovalo vlnu uzavírání  provozoven. Dnes jich je v celém Rakousku necelých 350 a jejich počet dále klesá. Vedoucí firma oboru, Austria Video Ring v Klagenfurtu, měla v roce 2008 ještě 52 filiálek, ale dnes „zhubla" na 31 – s jedinou provozovnou v Horních Rakousích, ve Welsu.

Končit se chystá také Cornelia Gundolfová, jejíž osud popisuje deník OÖN. Provozuje už poslední videotéku v okrese Freistadt. Po 27 letech půjčování filmů prý skončí nejpozději za dva a půl roku a půjde do důchodu. „Najít nástupce je prakticky vyloučené," říká. Vydělává prý jen na placení důchodového pojištění…  V uplynulých letech ji „zničily" internet s nabídkou legálního i nelegálního stahování filmů, tzv. streamingové služby a smartphony, které mládeži sebraly většinu volného času.

Videotékám se zhroutil i dříve výnosný trh s pornofilmy, které nabízely v extra odděleních. „U mne dělaly dřív skoro třetinu obratu, dnes půjčuji za měsíc snad dva nebo tři," říká paní Gundolfová v OÖN. Konzumenti taky přešli na internet, kde je mají zdarma…

Desetitunová víla v Deggendorfu.Kdo přenese Isu?

Nově vytvořená socha  „dunajské víly" Isy, která je nyní usazena v areálu zemské zahradnické výstavy v Deggendorfu,  je určena pro Jochenstein na břehu řeky v obci Untergriesbach. „Jak se tam ale má skulptura ze žuly a dřeva vážící kolem deseti tun dostat?" ptá se spolu s občany její budoucí domovské obce pasovský deník PNP.

Pověst říká, že Isa je sestrou Loreley. „V hlubinách pod skalami Jochensteinu měla pohádkový zámek. Za jasných měsíčních nocí se zjevovala lodníkům a rybářům a fešným mládencům zpívávala. Mnohý její volání následoval a Isa ho pak vzala do zajetí ve svém vodním zámku," uvádí list.

Její socha seděla na Jochensteinu už dvacet let. První byla dřevěná a časem se rozpadla. „Na nějaký čas víla zmizela – udělala si fitnesskúru, protože teď vypadá čerstvější. Na druhé straně ale přibrala na váze," vtipkuje starosta Hermann Duschl.  Pořízení nové Isy obec zadala sochaři Michaelu Laussovi z Wegscheidu a ten se v lednu pustil do práce.

Tři metry vysokou a devět a půl tuny těžkou vílu dopravil přímo z lomu Haselberg u Sonnenu tahač v pátek odpoledne do Deggendorfu, kde byla postavena v blízkosti hlavního vchodu výstavy. „Zůstane tam ještě nejméně týden. Jak se má ale pak dostat na Jochenstein?! Pro přepravu osobní lodí je moc těžká, a tak v Untergriesbachu sázejí na vtipné hlavy: zda po vodě, po zemi, vzduchem nebo telepatií, to je prý jedno, ale kdo bude mít dobrý nápad, má se s ním obrátit na tourist@untergriesbach.de," uzavírá deník.

Hřiby s limitem

PNP upozorňuje vášnivé sběrače hub na pravidla platná v okrese Salcburk, jejichž nedodržení by je mohlo přijít pěkně draho.

Privátní osoby tam mohou za den nasbírat maximálně jen dva kilogramy hub. Sběr pro komerční účel musí být povolen předem majitelem lesa a okresním úřadem. Kromě toho platí přesné doby sběru, aby lesní zvěř nebyla zbytečně rušena.

„Těmito pravidly chceme zabránit totálnímu ,odhubnění´ lesa, ale současně v žádném případě neomezit hledání hub jako koníčka občanů," říká v listě zástupkyně zemského hejtmana Astrid Rösslerová. Jejich směrnice se prý v uplynulých letech osvědčila jako nejlepší pro všechny – pro lidi, zvířata a přírodu.

„Kdo salcburská pravidla poruší, musí počítat s pokutou až 14 600 eur a se zabavením sběru. Sběrači jsou kontrolováni spolupracovníky salcburské horské a přírodní stráže i orgány ochrany lovu a lesa," uzavírá PNP.