Výstavu iniciovala německá nadace „Vzpomínky, odpovědnost a budoucnost" s podporou pamětních míst Buchenwald a Mittelbau-Dora. Poprvé se pokouší v celistvosti prezentovat tuto kapitolu nacistické nadvlády, která zasáhla téměř všechny evropské země, uvádějí OÖN a připomínají, že také samotné steyrské muzeum bylo kdysi částí bývalých správních budov Steyr-Daimler-Puch-AG, jednoho z největších zbrojních koncernů ve Třetí říši. Za masivního nasazení přikázaných dělníků tu byly produkovány tanky, střelné zbraně a další válečný materiál.

Expozice byla zpracována ze 450 dokumentů a fotografií, z dosud vesměs neznámého materiálu získaného v podrobných dlouholetých rešerších v archivech v Evropě, v USA a v Izraeli. Přehled doplňuje 39 videí a 32 audioprodukcí. V muzeu budou během výstavy přednášky, besedy a filmové večery k tématu. Zvláštní nabídkou jsou autobusové zájezdy zdarma do bývalých míst nucených prací v Linci, Ennstalu, Steyru, Gusenu atd.
Nucené práce ve Vídni.Doprovodný text k výstavě začínají OÖN vzpomínkami Čecha Jana H. na jeden z rakouských táborů. „První dva dny po dovezení nebylo vůbec nic k jídlu, potom malý kousek chleba… Jakékoliv byť nutné vzdálení se z práce mohlo znamenat smrt. Na apelplace musel člověk stát, dosud neomdlel. Jen málokteří přežili dva nebo tři měsíce…" Dobývat uhlí, natahovat vedení, uklízet pokoje nemocných a tak dál, až ruce krvácely, to zase byl trest pro Gertrude W. z Vídně za milostný vztah s Židem. Ewa R. z Polska musela prožít zavraždění rodičů a sourozenců, než přišla pracovat na statek do Korutan. A život tam? Dostávala málo jídla, zranění z práce si nemohla nechat ošetřit a sedlákovým synem byla znovu a znovu znásilňována, uvádí list.

Nucené práce za nacismu měly mnoho podob, ale všechny byly ve znamení násilí, ponižování, hladu. Více než 20 milionů lidí z téměř všech zemí Evropy muselo za druhé světové války odvádět nucenou práci v Říši nebo v obsazených územích. Muži, ženy a děti byli nasazováni všude, také v Rakousku. Přes 100 000 robotovalo například v roce 1938 v Horních Rakousích – ve zbrojovkách jako Steyr Daimler-Puch AG nebo v zemědělství, při stavbách silnic, tratí, elektráren, v malých podnicích nebo v privátních domácnostech.

V začátku války a s přibývajícím nedostatkem pracovních sil byli do Říše nejprve dopravováni lidé z obsazených území jako Polska, Francie, bývalé Jugoslávie, zpočátku ještě s příslibem „zlatých pracovních podmínek", které ale vystřídaly výhrůžky typu Jen v Německu máš šanci na přežití. Od roku 1942 byli k nuceným pracím dodáváni ruští zajatci a vězni koncentračních táborů – často cíleně na tak dlouho, než zemřeli vyčerpáním: Zničeni prací, napsaly OÖN.

Pokračují, že rasové šílenství nacistů se promítlo i do hierarchie v lágrech. Nahoře stáli „zaměstnanci germánského původu" ze severní a západní Evropy. Na dolním konci žebříčku byli Poláci, Sověti a nakonec Židé, Sinti a Romové. Rigidní dělení mělo zabránit užším kontaktům mezi Němci a ostatními. „Ostarbajtři" a Židé museli na oděvu nosit označení. Nesměli se volně pohybovat a hrozily jim drakonické tresty.

Linecký deník z materiálů výstavy bilancuje, že konkrétně k 30. září 1944 muselo v Rakousku vykonávat nucené práce 580.640 civilních nasazených, z toho asi pětina (101 775) v tzv. Oberdonau. Koncem roku 1944 bylo v Rakousku drženo 182.000 válečných zajatců a z velké většiny podrobováno nuceným pracím. Třetí nejpočetnější skupinu tvořili maďarští Židé, kterých bylo 65.000. Asi 20 000 rakouských Židů bylo do těchto lágrů zařazováno systematicky už od roku 1938. V roce 1944 jich žily jen 4000. Nasazeno bylo také asi 64 000 vězňů koncentračních táborů. Z nasazených Romů přežilo do podzimu 1944 jen 1500.

Na snímku vpravo je skupina nasazených při práci ve Vídni.

Výstava ve Steyru bude otevřena denně od úterý do neděle od 9 do 17 hodin. Informace na www.ausstellung-zwangsarbeit.at nebo www.museum-steyr.at.

Steyr je prý nejhezčí.Steyr je nejhezčí?

Onlinový portál www.hotel.de hledal nejhezčí město, zámek nebo hrad v Rakousku stranou velkých metropolí. K výběru odprezentoval 22 měst. Více než 6000 uživatelů se rozhodlo pro hornorakouská města Steyr a Enns, přičemž Steyr, třetí největší město této spolkové země, „utrhl" přes 2750 hlasů a získal tak ceněný „Top City Award 2016". Enns, nejstarší město Rakouska, dostal na 2500 hlasů. Třetí skončil korutanský Wolfsberg, čtvrtý Eisenstadt, hlavní město Burgenlandska. Na 5. místě je Freistadt.

Málo sousedek je zaměstnáno

Aktuální "Women in Work-Index" nevystavuje rakouskému trhu práce dobré vysvědčení, píše linecký Volksblatt. Co se podílu žen na něm týče, mezi 33 zeměmi OECD je Rakousko až na 21. místě. Od roku 2000 tak ztratilo sedm míst. Za příklad list uvádí skandinávské země – Island, Norsko a Švédsko už splnily cíl Evropské unie dosáhnout do roku 2020 zaměstnanosti žen i mužů od 20 do 64 let ve výši 75 procent. V Rakousku pracuje na plný úvazek 65 procent žen. Pro srovnání, ve Švédsku je to 82 %.

Také co do rozevření mzdových „nůžek" mezi muži a ženami vede Švédsko, kde je rozdíl jen 15 procent. V Rakousku je to 23 %. Ve Švédsku také pracuje 83,1 % matek, v Dánsku 81,9, průměr OECD je 66,8 %.