19 vytrvalců se rozběhlo „nahoru a dolů“ v osm hodin ráno. K dosažení cíle museli zdolat schodiště tam a zpátky celkem 194krát. Kolo co kolo tedy 218,30 metru trati s výškovým rozdílem 37,80 metru a se 432 schody – celkem tedy 83 808 schodů a 5044 pater. Na jednotlivých podestách se každý 9700krát otočil o 180 stupňů… V pravidlech je povinnost držet se pokud možno vpravo, přednost vybíhajících při předbíhání před sbíhajícími apod. Zvládlo to osm z nich. „Žádný ani jednou neklopýtl,“ chválil je organizátor Horst Liebetruth.

Prvenství obhájil André Weinand (41) z Rustu v Bádensku-Württembersku, který vylepšil o několik minut svůj loňský traťový rekord na 10:04:22 hodiny. První kolo běžel 2:28 minuty, nejpomalejší, 112., za 4:40. Druhá byla Gabriele Hirsemannová (58) z Hildesheimu za 11:28:20, třetí Dán Mikkel Birch Gormsen výkonem 11:49:34. Startovné bylo 107,10 eura.

Nechodí do kina

Návštěvy kin v Rakousku loni poklesly z 15,3 na 13,7 milionu, tedy o 10,2 %, napsaly OÖN. Od roku 2006 počet nikdy nespadl pod 15 milionů. Experti vidí příčiny úbytku mj. v přílišné nabídce - v průměru startuje ročně v zemi 400 filmů. Žádné hity nepřišly z Hollywoodu, ale nahradily je prý finančně ještě přitažlivější produkce z Asie.

Zvolili Ikonu lidové kultury

Pan Pammer je za humny populární.

Čtenáři hornorakouského deníku OÖN volili „Ikonu lidové kultury“ v zemi. 10 699 hlasy ze 61 715 odevzdaných jí byl zvolen Johann Pammer (68) z Hirschbachu v Mühlviertlu.

„Národopisec, lidový muzikant, stavitel jesliček, spoluzakladatel muzea selského nábytku,“ tak ho představuje list. On sám se pak v té souvislosti nazývá „pestrým psem“.

Druhý v anketě jen o 341 hlasů skončil lidový muzikant z Bad Leonfeldenu Anton Pichler, který hrál mimo jiné také na svatbě svého „přemožitele“ Pammera. Třetí je „Grande Dame“ dirndlu Gexi Tostmannová.

OÖN navrhly čtenářům k volbě 50 potenciálních kandidátů, porota pak nominovala 15 nejvolitelnějších.

Osm nehod týdně

V upynulých třech letech se v Horních Rakousích stalo průměrně osm dopravních nehod týdně, při kterých byly zraněny děti, napsal Volksblatt. Dokonce jich přibývá. Za první pololetí 2018 bylo těchto událostí 234, o 8,3 % víc než před rokem, data za druhé pololetí zatím nejsou známa.

V Horních Rakousích bylo od roku 2012 do června 2018 zraněno při 3023 dopravních nehodách 3330 dětí, deset přišlo o život. Nejvíc poškozených bylo pasažéry osobních aut, ale každý čtvrtý šel pěšky a každý pátý jel na kole.

Mění si pořadí jmen

Od změny zákona loni v listopadu si mohou lidé v Německu měnit pořadí svých křestních jmen, pokud jich mají víc, prý ke snáze poznatelnému „jménu oslovování“. Podle německé Wikipedie je to upřednostňované jméno, kterým například natky oslovují děti. Do šedesátých let je matriky v dokumentech podtrhávaly. Od 1. listopadu 2015 to rozlišováno není a při vyplňování formulářů, hlavně elektronických, je „jménem volání“ automaticky to první uvedené v rodném listě. Protože to někdy neodpovídá, novela umožnila změnit si v zápisech u matrik pořadí. Důvod k tomu se neuvádí, měnit pořadí křestních jmen lze opakovaně. Stojí to ale kolem 35 eur. Měnit se nedá pořadí v případech, kdy jsou jména spojena pomlčkou Nedá se k nim připisovat další, ani z nich některé vypouštět, pokud k tomu není důležitý důvod.

Také bavorským matrikám přišly za první tři měsíce platnosti zákona stovky žádostí především mužů starší 40 let, uvedla PNP. V Mnichově jich do začátku února bylo přes 140, v Řezně 15, v Norimberku 110, atd. Třeba takový pan Peter Klaus se teď „křestně“ jmenuje Klaus Peter, uvádí list pro ilustraci.

Mění řidičáky

V Německu jsou stále ještě platné tři typy řidičských průkazů (v Evropě je dokonce 110 druhů!). Miliony šoférů mají ještě své staré „cáry papíru“, přeložené listy A5 v růžové nebo ještě v šedé barvě. „Jejich časy jsou ale sečteny,“ napsala PNP. Nejpozději do 19. ledna 2033 je musejí nahradit šekově velké plastikové kartičky v jednotném standardu EU. 43 milionům německých řidičů Spolková rada tento termín „naředila“, aby nedošlo ke kalamitě na místních úřadech. Asi 15 milionů papírových dokladů vydaných před koncem roku 1998 bude měněno od roku 2022 podle dat narození řidičů. Ročníky do 1952 mají čas na výměnu až do koncového ledna 2033, případně jsou z povinnosti výměny vyňaty, „protože není jisté, že průkazy po tomto datu ještě budou lidé moci používat“, vysvětluje list. Kdo průkaz nevymění, dostane pokutu 10 eur. Plán Spolkové rady ještě musí projednat vláda.

Podzimní prázdniny jednotně

Rakouská vláda schválí ve středu sjednocení podzimních prázdnin v celém státě. „Od školního roku 2020/21 budou mít děti volno od 27. do 31. října,“ napsaly OÖN a poznamenávají, že počet volných dnů školákům nepřibude - „odpadnou“ jim tzv. „autonomní“ dny, dosud nastavující Velikonoce a letnice.

Lyžařku zranil skejťák

V sobotu v poledne přehlédl na terénní hraně 33letý snowboardér z Engerwitzdorfu na Hochfichtu 23letou českou lyžařku, napsaly OÖN. Ta při pádu na tvrdou sjezdovku utrpěla zlomeninu klíční kosti. Po ošetření záchranáři byla přepravena do zemské nemocnice v Rohrbachu.

Ženská rozhodčí vadí

V Iránu ji vypískali…

Protože páteční utkání fotbalové bundesligy Augsburg-Bayern (2:3) řídila Bibiana Steinhausová (40, povoláním policistka), iránská státní televize IRIB přenos zápasu přerušila. „Podle přísných iránských předpisů nesmějí být v televizi ukazovány žádné obrazy ,uvolněně´ oblečených žen, například v krátkých kalhotách. Ve hraných filmech jsou takové záběry cenzurovány. Protože ale ve sportovním přenosu je sudí prakticky permanentně v záběru, takové zásahy prakticky nebyly možné, a tak IRIB přenos ukončila,“ vysvětluje PNP. Dodává, že zápasy bundesligy přibližuje 208 zemí na světě.