Při slavnosti poděkoval Van der Bellen slovinskému kolegovi v úřadě Borutu Pahorovi a korutanskému hejtmanovi Peteru Kaiserovi za „odvahu“ ke společné oslavě. „Korutany ušly dlouhou cestu, cestu smíření,“ řekl.

Citoval článek spolkové ústavy, který Rakousku ukládá povinnost chránit své národnostní skupiny. „Drželi jsme se toho vždycky? Žili jsme naší jazykovou a kulturní četností a zajišťovali a podporovali jsme vždy její udržení? Bohužel musím přiznat, že ne vždy to tak bylo. Mnoho přišlo teprve po dlouhých tlacích, pozdě, velmi pozdě,“ uvedl, podle OÖN zjevně v narážce například na konflikt kolem místních označení.

„Za utrpěné neprávo a nedostatky při realizaci ústavou garantovaných práv bych se chtěl tady a dnes jako spolkový prezident u vás, milí příslušníci slovinské národní skupiny, omluvit,“ řekl za potlesku asi 130 účastníků aktu, které pozdravil i ve slovinském jazyce: "Kot zvezni predsednik bi se Vam želel iskreno opraviciti za krivice in zamude pri uresnicitvi vaših ustavnih pravic."

Vyzdvihl Korutany jako zemi, která spojuje Rakousko a Slovinsko zcela zvláštním způsobem – svým dvojjazyčným charakterem. „Její občané společně mnohého dosáhli. Mnohé otevřené rány jsou zhojeny,“ pokračoval. Jsou dvojjazyčná místní označení, média, pěvecké sbory, dvojjazyčné školky, školy a soudy, četné dvojjazyčné spolky a projekty. „A několik dnů už taky víme, že v budoucnu bude víc finanční pomoci od spolkových orgánů,“ uvedl s odkazem na zdvojnásobení podpory národnostních skupin, schválené ve středu.

Ujistil, že slovinská národnostní skupina je samozřejmou částí Korutan a Rakouska. Připomněl, že při všelidovém hlasování 10. října 1920 „také velice mnoho Korutanců slovinské národnosti tehdy hlasovalo pro jednotu Korutan a jejich příslušnost k Rakousku“. „Bez vás, bez těchto hlasů, by plebiscit vyšel jinak,“ dodal. „Jako pro Tyroláka, s historii jižních Tyrol před očima, jsou pro mne národnostní skupiny nejen politickou otázkou, ale také srdeční záležitostí,“ ujistil. Vztah mezi Rakouskem a Slovinskem je pak znamením, že Evropa funguje. Popsal dvojjazyčné školy, kde se učí děti obou národů společně, jeden od druhého a spolu; to mu dodává optimismus, že tak Evropa srůstá stále úžeji. „Tak si představuji společnou evropskou budoucnost!“ uzavřel. Foto: Deník/OÖN/Slovenian Press Agency