Sousedé pomáhají chudým v Rumunsku

Do oblasti Sibiu v Sedmihradsku, tisíc kilometrů daleko, tak 16 dobrovolníků dopravilo konvojem šesti vozidel celkem 15 000 balíčků.
Kolona mířila konkrétně do Cristianu, který je jednou ze tří sedmihradských obcí, v nichž od 18. století žilo mnoho protestantů vyhnaných ze Solné komory a z Korutan. Malá část z nich ještě ve místě je.
„Návštěva z Horních Rakous je každoročně absolutním vrcholem zdejšího adventu," píší OÖN. „Děti zdejší nové školy jsou disciplinovaní, ale je na nich vidět, že se nemohou dočkat, až dostanou dárky. Jsou to jako vždy sladkosti, ošacení, toaletní a školní potřeby – a řada překvapení. Německy mluvících dětí je menšina, ale jejich oddělení je vysoce ceněno i rumunskými rodiči – očekávají od něj větší školní úspěchy než v obecných třídách."
Od letošního podzimu na škole dokonce působí rakouská učitelka– 24letá Melanie Lederhilgerová z Nußbachu vpravo). Čeká tady na učitelské místo v Rakousku, vysvětluje deník. V červnu ukončila státní pedagogický institut v Linci a na čekací listině pro umístění je šedesátá. Další mladí kantoři si hledají dočasná jednorázová zaměstnání v sociálních zařízeních nebo dál studují. Melanie, která se dvakrát zúčastnila „ježíškovské" akce hornorakouské pomoci venkovu na Ukrajině a v Rumunsku, se seznámila v Sedmihradsku s ředitelkou školy a rozhodla se jít na rok sem.
Jejími obory jsou biologie, němčina a historie německých menšin. Učí v německém oddělení školy, takže její nedostatky v rumunštině nevadí – žáci znalí jejího jazyka při eventuálních problémech pomohou s překladem. Na svou třídu Melanie nedá dopustit – děti jsou ukázněné a v gramatice se orientují lépe než jejich rakouští vrstevníci. Sama se prý s nimi v tomto předmětu zdokonalila…
„S žitím na vysoké noze tu nemůže počítat," píší OÖN a citují mladou učitelku – „zkrátka se tu nedá chodit na pivo". A to doslova, protože kdysi kvetoucí místo, odkud se po roce 1990 většina Němců vystěhovala, už nemá žádnou hospodu. Zbyly malé obchůdky se zbožím denní potřeby. „Nedostatek nabídky prospívá jejímu kontu, protože jako přímý zaměstnanec rumunského státu dostává jen 150 eur, a to se zpožděním," uzavírají OÖN.

Radary „zhoustly"

Nevoli mezi řidiči vzbudila instalace dalších pěti pevných radarů ke zkušebnímu provozu v Linci. Podle kritiků jde o vyložené „dojení" motoristů – jsou prý na místech, kde v noci skutečně dochází k překračování povolené rychlosti, ale četnost nehod je zanedbatelně malá. Příslušný radní Markus Hein (FP) opatření obhajuje, že slouží čistě zvýšení bezpečnosti. Na řidiče, kteří v daných místech jezdili nedovoleně rychle, prý dosavadní domluvy neplatily, proto je mají napravit pokuty.
Zástupce hornorakouského policejního ředitele Erwin Fuchs v OÖN říká, že radary neiniciovali, zasazoval se o ně svaz obcí po dohodě s ministerstvem vnitra. Policie jen musela vhodnost navrhovaného umístění odsouhlasit. V Linci s tím neměla problém.
„Příjmy z pokut zůstávají z 80 procent v městské kase, zbytek dostane policie," dodávají OÖN.

Kam s dětmi běženců?

Horní Rakousy mají problém umístit nezletilé uprchlíky bez doprovodu dospělých k pěstounským rodinám, píší OÖN. Z 546 mladistých v zemi je jenom šest ubytováno v rodinách. Většina žije v organizovaných skupinách, o které pečují humanitární organizace. Přes 96 procent jsou chlapci, většinou ve věku 15 až 17 let. Přišli zpravidla z Afghánistánu. O tuto skupinu podle úřadu je zájem veřejnosti minimální. V záchytném středisku v Traiskirchenu je asi 1000 nezletilých, ale čtrnáctileté mezi nimi by prý aby pod lupou hledal.
Zájemci o převzetí malých uprchlíků do péče mají podle zemského oddělení pro mládež často falešné představy, které jim úřad nemůže splnit – přejí si třeba osmiletou holčičku.
Zemský rada pro integraci Rudi Anschober počítá s tím, že do roku 2017 bude na ubytování v Horních Rakousích odkázáno více než 2000 mladistvých běženců bez doprovodu, a doufá, že země pro ně najde dost pěstounských rodin. Hledá je mj. webové stránce zusammenhelfen.ooe.gv.at.

Chybí ubytování

V počtu ubytování azylantů jsou Horní Rakousy poslední spolkovou zemí v celém státě, píší OÖN. Sehnaly místa pro 11 500 uprchlíků, aktuálně tedy chybí 1211 míst. Do konce ledna se očekává deficit dokonce 3600 lůžek. Ve 180 obcích ze 442 není umístěn ani jediný běženec. Zemská vláda proto hledá i pozemky, na nichž by mohly být postaveny domky z prefabrikovaných dílů.

Propaguje Hitlera?

Okresní úřad v Gmundenu zkoumá, zda může odebrat poznávací značku auta členovi obecní rady za Svobodné Norbertu Schartnerovi, důstojníkovi rakouské armády, který byl v minulosti v mírových misích. Ten jezdí na číslech GM 88 HH, přičemž od července je zakázáno užívání mj. tzv. nacistických kódů, právě HH (Heil Hitler) a 88 (číselný kód HH). Schartner ujišťuje, že si značku nevybral, číslo mu bylo už před deseti lety prý náhodně přiděleno a dodnes s ním neměl problémy, a jeho „nepříjemná pachuť" (OÖN) ho ani nenapadla … Bývalý sekretář ministra obrany Lichala, absolvent studií práv, historie a politických věd, o výměně ani nepřemýšlí: má prý opravdu jiné priority, píší OÖN. S ideologií nacismu se neztotožňuje, ujišťuje.

O platech u sousedů

Největší platy berou v Horních Rakousích zaměstnanci v okrese Urfahr – venkov, a to průměrně ročně čistého 33 552. Byli první i v tabulce 2004, ale tehdy „jen" se 25 691 eury, píše deník Volksblatt.
V okrese Linec – venkov se průměry za deset let vyšplhaly ze 25 554 na 32 332. Okres Linec – město klesl s čistým průměrným příjmem 30 962 eur ze třetí na pátou příčku. Třetí je teď Steyr – venkov (31 595 eur). Nejvíc tratí pracující ve Welsu – městě, jsou v zemi patnáctí s průměrem 28 782. Polepšily si okresy Mühlviertlu – Perg ze 23 126 na 30 445, Freistadt na 30 240, Rohrbach na průměr 29 130.

Volňáska za řidičák

Senioři v okrese Deggendorf budou od 1. ledna jezdit zadarmo v linkových autobusech dopravní společnosti okresu – za předpokladu, že jim je alespoň 75 let a že se dobrovolně vzdali řidičského průkazu, píše PNP.
V okresním městě už mají tuto možnost proti odevzdání řidičáku občané starší 80 let. Od roku 2008 se pro ni rozhodlo 184 lidí.

Profíkům došly peníze

Tradiční závod Okolo Bavorska, jediný v Německu pro cyklistické profesionály, se v příštím roce poprvé po 36 letech neuskuteční, píší PNP. Organizátoři museli 37. ročník odřeknout „vzhledem k odpovědnosti vůči partnerům, obzvlášť etapovým městům, a týmům, kteří potřebují jistotu pro plánování". V rozpočtu akce na příští rok jim totiž chybí 300 000 eur. Začínají alespoň chystat závod v roce 2017.

Druhý nejteplejší

Letošní rok byl v Rakousku druhý nejteplejší od začátku měření v roce 1768. Průměrná teplota bude s jeho koncem asi o stupeň a půl vyšší, než je průměr let 1981–2010. Letošek byl také pátým nejslunečnějším (o 10 % nad dlouhodobý průměr) a patří ke dvaceti nejsušším rokům.
Deset měsíců bylo teplejších než v dlouholetém průměru, zčásti dokonce výrazně (leden +2,8, červenec +3,1 – nejteplejší v historii, srpen +2,7, listopad +2,6 a pravděpodobně prosinec +3,5 až 3,8). Absolutně nejteplejším rokem ale zůstává 2014 s 1,7 stupně nad střed.
Ve Vídeňském Novém Městě bylo letos 18 dnů tepleji než 35 stupňů.

Jak baští ryby

Průměrný Rakušan snědl loni osm kilogramů ryb. V roce 2009 to bylo ještě 7,5 kilogramu. „Ve srovnání s konzumem masa je to ale drobek –loni občan snědl v průměru 65,2 kilogramu vepřového, drůbeže, hovězího a telecího," dodává Volksblatt.
Ze 68 000 tun ryb bylo jen 3800 z rakouské produkce, ze sladkovodních 34 procent. V produkci pstruhů vedou Horní Rakousy – téměř každý třetí je z této spolkové země. Celkově produkují rybnikářské podniky Horních Rakous ročně 670 tun ryb, z toho 40 tun kaprů. V celém Rakousku je to 600 tun.

Vracejí uprchlíky

Z Německa je zpátky do Rakouska denně posíláno kolem 50 běženců, informují OÖN. Podle policie je to ještě zvládnutelný počet. „Před dvěma týdny začalo Německo vracet do Rakouska uprchlíky, kteří v SRN nežádali o azyl, ale chtěli do Švédska," vysvětluje list. Po dohodě úřadů vrací německá policie přes hranice do Schärdingu třikrát denně po maximálně 20 osobách.
Protože tito lidé nežádají azyl ani v Rakousku, jsou zčásti ihned odsouváni do Slovinska nebo Maďarska. Počty limitují ohledy na situaci v těchto zemích. Zbytek vrácených migrantů zůstává v Rakousku ilegálně a je proti němu vedeno správní řízení. Centrem těch, kteří o azyl požádali a čekají na vyřízení, zůstává středisko na lineckém Hlavním nádraží, kde se o ně stará charita.

Manažeři v balíku

74 manažerů ve 31 rakouských polostátních firmách loni vydělalo podle kontrolního úřadu víc než spolkový kancléř, tedy než 295.393 eura hrubého, píše Volksblatt. Od roku 2011 stoupl průměrný příjem členů představenstev a ředitelů ve firmách s účastí státu o 15,3 %, zatím co mzdy v nich zaměstnaných lidí stouply jen o 7,5 %.
V Rakouských drahách bralo víc než kancléř Werner Faymann 18 manažerů. Nejvyšší platy byly na poště – čtyři členové představenstva dostali loni v průměru 1,6 milionu eur.

Když si zloděj zakousne…

Nakousnutý vuřt prozradil měsíce po činu 33letého zloděje, který se vloupal do supermarketu ve středofranckém Ansbachu. Jeden z dodavatelů si brzy ráno povšiml vytlačených dveří. Policisté budovu obklíčili, ale pachatelé zatím zmizeli, popisuje PNP. Nepodařilo se jim otevřít trezor, tak sebrali cigarety za 300 eur a způsobili věcné škody. Mezi stopami zajištěnými kriminalisty byly i biologické na kusu vuřtu. DNA nyní byla přiřazena ke zmíněnému pachateli, který je dnes ve vazbě pro jiný trestný čin…

Výměna žáků funguje

Euregio Bavorský les – Šumava – Dolní Inn si chválí 20 let školské přeshraniční výměny. Ve školním roce 2015/16 se jí účastnilo dvanáct českých a třináct bavorských gymnázií. Ředitel euregia Kaspar Sammer poděkoval za podporu myšlenky především bavorskému kancléřství a Německo-českému fondu budoucnosti. Zdůraznil, že projekt není jen nabídkou vzdělání, ale také významně přispívá přeshraničnímu porozumění. Pobyty dlouhé 8,5 měsíce podporují učení se jazyku sousedů, umožňují mladým poznávat se vzájemně, odbourávat předsudky a klišé.

Vrátíi hvězdě daň

Fotbalový profesionál Luca Toni dostane od svých daňových poradců 1,25 milionu církevní daně, kterou mu „berňák" doměřil. Populární Toni hrál v letech 2007-10 za Bayern. Tvrdí, že kdyby mu jeho poradci tehdy dostatečně vysvětlili tuto daň v Německu, byl by z církve vystoupil (Deník informoval). Menší část povinnosti, 450 000 eur, musí Toni dorovnat sám.