„Mnozí vystupující hrou žebrají, jiní jsou opravdovými umělci," říká velitel městské policie Christian Moser. Také podle něho nejde o cenzuru, ale o vylepšení občanského soužití ve městě. „Muzikanti z východního Slovenska, kteří vyluzují ze svých opotřebovaných nástrojů tóny často velmi neumělé, nebudou ze stanovišť vytlačováni, protože jejich bída je zjevná," uvádí list. „Možnost vydělat si v Rakousku pár eur vhozených do kufru na harmoniku mají mít nově ale jen tři dny v týdnu. Kdy hrát mohou, to se muzikanti dozvědí z povolení, o které budou muset požádat. Dalším opatřením v regulačním nařízení má být, že každý muzikant musí po půl hodině stanoviště změnit – podle Hackla proto, aby usedlíci v místě nemuseli poslouchat pořád stejnou písničku. Starosta doplňuje, že má radost z ,opravdových hudebníků´, kteří své umění dávají k dobru na náměstí nebo v úzkých uličkách starého města. Jsou muzikanti, kteří jsou pro centrum obohacením, dodává smířlivě a doufá v konsenzus obecní rady k tomuto problému. Opakuje, že nejde o velké omezování, ale o vylepšení soužití."

Expertka na silné pivo

Paní Peschel-Wachová rozumí silným pivům.Claudia Peschel-Wachová (54, na snímku) z Lince vystudovala národopis a dějiny umění a je zástupkyní ředitele Rakouského muzea národopisu ve Vídni. Na začátku postního období měla v Riedu přednášku o tzv. silném pivu, o napínavé kapitole dějin pivovarnictví, jak říká.

K půstu se toto téma hodí. „V postním období se totiž pivo pilo jako náhražka výživy," říká. „V klášterech směli i mniši pít místo lehké Cervisie silnou Celii, což jinak příslušelo jenom opatovi. Podle jedné odvážné verze měli mniši tehdy dokonce do piva potápět jídlo, protože pak bylo jaksi ,zkapalněno´ a mohlo být konzumováno podle zásady, že tekutina půst neporušuje."

Podle Claudie Wachové se tehdejší silné pivo s dnešním docela jistě nedalo srovnávat. „Pravděpodobně bylo o něco lehčí a asi by nám nechutnalo. Nebyly ještě žádné šlechtěné kvasinky a zrání piva bylo ponecháno náhodě. Dochucováno bylo směsí koření, která se odlišovala sládek od sládka. Chmel vnesl do hry až Hildegard von Bingen ve dvanáctém století, který poznal, že nápoj stabilizuje," vysvětluje v OÖN.

Na otázku, zda sama silné pivo pije, odpovídá: „Mám jej ráda. Samozřejmě jej nepiju na žízeň a vždycky jen v malém množství. Ale k dezertu nebo k pečivu skoro není nic lepšího…"

Extremisté na vzestupu

Počet pravicově extremistických trestných činů v Rakousku stoupá. Loni bylo podáno 1027 trestních oznámení pro 574 takto motivovaných skutků. V roce 2012 to bylo 920 podání kvůli 519 činům. Ve 371 případech šlo loni o násilí (meziročně plus 26 procent). 61 útoků mělo xenofobní pozadí, 37 bylo označeno za antisemitské a dvanáct jako islámofóbní. 529 oznámení se týkalo porušování zákazu konání akce, 152 štvaní proti skupině obyvatelů, 273 jiných trestních norem. Sedmnáctkrát mířila podání proti užívání zakázaných symbolů, 48krát proti šíření neonacistické ideologie, což je třikrát víc než v roce 2012. Kvůli rasistickým, xenofobním a pravicově extremistickým aktivitám bylo oznámeno 449 osob (v roce 2012 „jen" 377). Internetové „ohlašovně" neonacistických aktivit došlo 1900 upozornění, o téměř tisíc víc než předloni. Vyústily v 63 stíhání, doplnily OÖN.

Lázním se daří

Do Bad Schallerbachu jezdí i Češi.Obrat hornorakouského lázeňského holdingu jako obchodní společnosti se od jejího založení v roce 2005 více než zdvojnásobil - z 27,7 na loňských 56,3 milionu eur. Počet pracovních míst stoupl o polovinu na 840. S investicemi 200 milionů a obratem dodavatelů prací a služeb byl  za deset let vytvořen hospodářský produkt 1,5 miliardy eur. „Lázně jsou turbopohonem jednotlivých regionů," míní zemský hejtman Josef Pühringer. „Každé pracovní místo v lázních na sebe váže dvě další v oblasti."

V zisku jsou všechny tři lázně, i když rekordních čísel návštěvnosti z roku 2012 loni nebylo dosaženo – přišlo do nich 1,45 milionu hostů (Bad Schallerbach na snímku 900 000, Bad Ischl 300 000, Bad Hall 250 000). Spolu s privátními lázněmi Geinberg a Bad Zell se počet návštěvníků těchto zařízení od roku 1995 zvýšil ze 600 000 na více než 2,2 milionu. Hosté v místech strávili také 250 000 nocí.

Dorazí na severní pól?

Majitel Seven Summits míří na severní pól.Zubní lékař Robert Miller (52) z Bad Goisernu už zdolal Seven Summits, tedy nejvyšší vrcholy sedmi kontinentů včetně Mt. Everestu a před dvěma roky byl i na jižním pólu. Za dalším cílem odstartuje za deset dnů – ze Špicberků na severní pól v expedici se třemi Američany a se psím spřežením. Podaří-li se jim ujít těch 200 až 300 kilometrů, na což plánují asi tři týdny, z pólu by je měl zpět dopravit vrtulník. S projektem chvátá, protože za pár let by se prý při tempu oteplování na severní pól dojít nedalo…

Zámky táhnou

Zámek Neuschwanstein, stavbu z roku 1884, loni navštívilo rekordních 1,52 milionu lidí. V roce 2012 to bylo 1,4 milionu. Loňská návštěva už byla na hranici kapacity stavby, varuje v PNP prezident bavorské správy zámků Bernd Schreiber. Zámky, hrady a jiná historická místa v Bavorsku přilákala loni 4,9 milionu hostů, kteří zaplatili na vstupném 26 milionů eur. Správa celkově inkasovala 62 milionů. Spolková země chce do těchto zařízení letos investovat 41 milionů.

Víc trestných činů

Bavorská policie registrovala loni opět víc trestných činů – 635 131, plus 1,3 procenta. Ministr vnitra  Joachim Herrmann to přičítá zvýšené kontrolní činnosti policie. Přibylo mimo jiné vloupání do bytů, vražd a zabití, počítačové trestné činnosti, ubylo pouliční kriminality. S 5073 trestnými činy na 100 000 obyvatel je Bavorsko nadále jednou z nejbezpečnějších spolkových zemí.

Chtějí pomáhat

Ke spolkové dobrovolné službě se v Německu hlásí v nových spolkových zemích především starší občané, na západě mladí: uchazečů starších 27 let je na východě 81 procent, ve starých zemích jen 19 procent. Dobrovolná služba nahradila v roce 2011 zrušenou civilní službu, kterou vykonávalo na 90 000 branců. Její zrušení bez náhrady by podle ministerstva rodiny znamenalo sociální katastrofu. Její úkoly převzala zmíněná dobrovolná služba – má pečovat o staré a postižené občany v ústavech, pomáhat v dětských domovech a v nemocnicích, ale také v ekologické oblasti, ve sportu, na poli integrace a kultury, pokud to odsouhlasí příslušná spolková země. Podle představ spolkové vlády by dobrovolnou službu mělo vykonávat na 35 000 mužů a žen. Program celostátní rozpočet podporuje částkou 350 milionů eur ročně. Civilní služba trvala naposledy půl roku, dobrovolná služba má být průměrně jednoroční.