Pokračuje: „V riskantní záchranné akci dopravila lipicány americká armáda koncem května do Sankt Martinu v Innkreisu, kde už od února byli také hřebci Španělské dvorní jezdecké školy,“ a cituje ředitelku „španělky“ Sonju Klimovou: „Zásahu Američanů můžeme vděčit za to, že ve druhé světové válce mohly být zachráněny stovky lipicánů, ale také více než 400 let staré rakouské kulturní dědictví.“

OÖN popisují, že v roce 1942 nacisté všechny lipicány dopravili za účelem případného válečného nasazení ze stáje ve štýrském Piberu do Hostouně. Koně španělské školy zůstali ve vídeňském Stallburgu. Když se v roce 1945 situace ve Vídni přiostřila, hledal Alois Podhajský, velitel jezdecké školy, bezpečnější ubytování svých zvířat, a našel je v zámku hraběte Arco v Sankt Martinu.

„Zámek se stal ,masovou ubytovnou´,“ vzpomíná čtenář OÖN Franz Wiesenberger. „Bylo tu už 300 ,uprchlíků´ z východu, a teď musela hraběnka Gabriele Arco von Valley připravit ještě místo pro Podhajského, štolbu, vrchního jezdce, patnáct podkoní a 62 lipicánů.“ Neobvyklý hřebčinec neušel samozřejmě pozornosti Američanů. Podhajský oznámil svou „družinu“ vojenským úřadům a u generála George Pattona byl na správné adrese. „Patton byl sám drezúrním jezdcem a účastníkem olympijských her ve Stockholmu 1912 v moderním pětiboji, kde zazářil v parkúru a skončil celkově pátý. Rychle rozpoznal kulturní hodnotu zvířat. Rozhodl, že musejí být zachráněni také koně z Hostouně. Ačkoliv region kolem této obce byl konferencí v Jaltě začátkem února přidělen Sovětům, pronikly americké jednotky do Čech. V rozporu s nařízením vrchního velitelství nabraly Pattonovy jednotky společně s plukovníkem Charlesem Reedem, šéfem zpravodajských služeb americké kavalerie, koncem dubna směr hřebčinec a v operaci Cowboy ,osvobodily´ stovky lipicánů. Hříbata a březí klisny naložili na nákladní vozy, ostatní byli v doprovodu vojáků a tanků hnáni na Sant Martin. Akce nezůstala utajena před českými odbojáři, kteří chtěli, aby lipicáni zůstali v Československu, ale Reed měl stoprocentní podporu – Patton rozkázal chránit koně a dopravit je do Martina třeba i pod hrozbami násilí.“

Mezi 18. a 22. květnem dorazilo 216 vyhladovělých lipicánů do Sankt Martinu. Tam velící plukovník John Meade rozpoznal vážnost situace. „Nařídil zabrat ječmen z pivovaru, aby jím koně nasytil,“ řekl v rozhovoru s lineckým deníkem jeho vnuk John Meade. „Pro něho bylo zachránění lipicánů gestem ke znovuspřátelení Rakušanů a Američanů a pomocí k návratu Rakušanů k jejich kultuře.“ Stádo ale bylo v tomto městečku těžké uživit, proto bylo v říjnu 1946 dopraveno do Wimsbachu a do husarských kasáren ve Welsu. Lipicáni z Piberu se v roce 1952 vrátili domů. Jezdecká škola se do Vídně dostala až po podpisu státní smlouvy. O osm let později natočil Walt Disney o záchraně lipicánů film The Miracle of the White Stallions, uvádějí OÖN.

Na snímku jsou dva nadšenci pro koně, plukovník Alois Podhajský a generál George Patton. Foto: Deník/OÖN/Spanische Hofreitschule.

Dost štíhlí zloději

Rakouská policie vypátrala zloděje ve věku 32 a 29 let, kteří se v noci na sobotu dostali asi 30centimetrovou skulinou v roletě vchodu pro dodavatele do obchodu se zvířaty ve Steyru a odcizili více akvárií a příslušenství, píší OÖN. Lup odvezli osobním autem staršího z nich. „Vzhledem k velikosti akvárií se jim ale nepodařilo naložit všechny ukradené věci, takže některé nádrže zanechali na místě v křoví,“ uvedl list. Informace od obyvatel policii rychle přivedly na stopu 32letého. Na terase jeho domu našla ukradené věci, boty podezřelého měly profil odpovídající otiskům na místě činu. Oba podezřelí se doznali.

Rekordní štamtyš?

Na pivo na náměstí.Zdroj: Deník/PNP

V pondělí o Letnicích využili konečně letního počasí i ve Vilshofenu v okrese Pasov. Předzahrádky a výletní restaurace byly plné a na náměstí stál dokonce asi největší štamtyš v Dolním Bavorsku v délce přes osmdesát metrů. Připravili jej Barbara a Jörg Hallerovi z padesáti pivních stolů. Město na tři dny náměstí uzavřelo, aby zdejší hospodští mohli rozšířit své venkovní plochy k dodržení bezpečnostních odstupů, a Hallerovi toho využili k instalaci superštamtyše. Kolik se u něj vypilo piva, zpráva PNP neříká. Foto: Deník/PNP/Baumgartl

Policie do Hitlerova domu

Hitlerův dům za nic nemůže…Zdroj: Deník/PNP

Hitlerův rodný dům v Braunau bude přebudován na policejní stanici, sdělil rakouský ministr vnitra Karl Nehammer. Všechny úpravy na fasádě z doby nacismu budou odstraněny. Změna má bránit tomu, aby se dům, kde pozdější diktátor strávil první měsíce života, stal poutním místem neonacistů, píše PNP. Památný kámen před nemovitostí přijde pravděpodobně do muzea. Sanace za pět milionů eur má skončit v roce 2023. Evropskou architektonickou soutěž vyhrála rakouská kancelář Marte.Marte. „V domě byla dlouho chráněná dílna postižených, od roku 2011 je prázdný. Předchozí majitelce byl po dlouhých sporech kolem nutné rekonstrukce vyvlastněn proti odškodnění 800 000 eur. Od roku 2017 dům patří Rakouské republice,“ dodává pasovský list. Foto: Deník/PNP/Matthias Roeder/Archiv

Neukáznění řidiči

V uplynulém roce udělila bavorská policie 1 895 309 napomenutí a 812 804 pokut. 1 110 945 řidičů bylo nedovoleně rychlých. Zaplaceno bylo 87,61 procenta vyměřených pokut v celkové výši 132,2 milionu eur. Vysloveno bylo 72 406 zákazů řízení. 24,05 procenta přestupků „opatřily“ alkohol a drogy za volantem, 20,80 procenta nedodržení bezpečného odstupu, 45,50 procenta nepovolená rychlost. Extrémně (o 90,04 procenta) přibylo projíždění na červenou (4291 případů).