VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sousedé jsou štvanci internetu?

NA POMOC. Privátní záchranná loď "Sea Eye" vyplula v úterý odpoledne ke svému prvnímu nasazení k záchraně běženců ve Středozemním moři, píše PNP. 60 let starý přestavěný rybářský člun opustil přístav Licata, aby hledal ztroskotance, sdělil řezenský podnikatel Michael Buschheuer. „Ten 24 metrů dlouhou loď z časů NDR koupil a nechal přestavět v rostockých docích Tamsen Maritim," píše PNP. 74 kubíků velký nákladní prostor je vybaven asi 700 plovacími vestami a záchrannými ostrůvky schopnými pojmout až 400 lidí. Na palubě je osmičlenný tým včetně Buschheuera.

21.4.2016
SDÍLEJ:

Záchranná loď vyplouvá.Foto: Deník/repro PNP

Bez facebooku to nejde?

Linec - Rakušané jsou v zacházení s internetem a sociálními médii v postavení štvanců, píše linecký deník OÖN. Ve středu prezentovaná kniha "#SocialMediaRevolution" lineckého profesora výzkumu veřejného mínění Paula Eiselsberga, vycházející z 15 000 osobních rozhovorů, shrnuje, že ze 2,7 milionu pravidelných uživatelů facebooku čerpá 36 procent tuto službu už před snídaní. Kolem 80 % uvedlo, že jsou vždy online, aby mohli přijímat akutální zprávy svých známých, komentáře a „liky". Jen 15 % řeklo, že si vědomě berou několik „bezfacebookových" hodin. 60 % s tímto médiem pracuje denně.

45 % dotazovaných objednává občas zboží po internetu. Nákupní rozhodnutí ovlivňují silně onlinová hodnocení – pozitivní i negativní. „Je nápadné, že tyto anonymní zdroje dnes platí stejně jako dříve tipy dobrých přátel nebo matčiny rady," podivuje se Eiselsberg.

Užívání internetu podle něho prokazatelně ovlivňuje horizont zkušeností uživatele ,a to ne, jak by se dalo předpokládat, do šířky, ale naopak – rozhled mladé generace je užší, protože informace pocházející téměř výhradně z internetu jsou stále víc filtrovány podle důležitosti pro toho kterého jednotlivce, říká expert. Jeho aktuální zájem pak producenti zpráv podle principu „Když se vám tohle líbilo, mohlo by se vám líbit i toto…" využívají k „vnucování" nabídky dalších informací ze stejného okruhu, ale sotva nějakých jiných…

Zcela jiné je to podle Eiselsberga u dnešních 40-50letých. Ti jsou zvyklí například prolistovat noviny celé, aby měli přehled. Jejich pozornost při tom získají i témata, která předtím cíleně nehledali. Jejich horizont poznatků se tak rozšiřuje.

Z dalších poznatků průzkumu: 40 % Rakušanů komunikuje s nejbližšími přáteli většinou jen technickými prostředky (telefon, whatsapp, facebook, skype apod.), ačkoliv téměř 90 % říká, že by jim ale bylo milejší osobní setkání. Čtvrtina členů nejdůležitějších platforem sociálních médií je v nich aktivních, ostatní je konzumují pasivně. A sedm procent uživatelů facebooku už se zapojilo do nějaké lavinovité agresivní kritiky.

Rakouští lyžaři u papeže.Lyžaři u papeže

Papež František přijal ve středu ve Vatikánu k desetiminutové audienci 38člennou delegaci rakouského lyžařského svazu (ÖSV). Privátní přijetí vyjednal sportovní ředitel svazu Hans Pum. Prezident ÖSV Peter Schröcksnadel předal papeži jako dárek dva šeky projektu dětské pomoci v Africe. Jménem sportovců pozdravil Františka sjezdař Hannes Reichelt. Papež pak pronesl v italštině projev, v němž mimo jiné poukázal na obrovskou tradici lyžování v Rakousku. „Lyžaři jsou vzorem především pro mnoho mladých. Jsou ale i osobnostmi integrace – nejen pro své sportovní výkony, ale i pro ctnosti a hodnoty, které sport představuje: tedy nasazení, vytrvalost, cílevědomost, fairness, solidaritu, týmový duch. Svým příkladem přispíváte formování společnosti. Buďte vždy vyslanci jednotící síly sportu, a také ochrany životního prostředí a krásy přírody Bohem stvořené!"
OÖN pokračuje, že František podal všem z 80členné delegace tvořené kromě sportovců i žurnalisty ruku – a nechal se vyfotografovat. „Při první audienci ÖSV v roce 2007, tehdy u papeže Benedikta, to ještě bylo zakázáno," uvádí list. Poté se papež odebral pozdravit desetitisíce návštěvníků na Petrském náměstí.

Kdo žebrá u sousedů

Žebrání není žádným novým jevem, v Linci se už žebralo před staletími, uvádí deník OÖN. S koncem východního bloku, navazujícím otevřením hranic a rozšířením Evropské unie pak přišlo také do Lince žebrat mnoho lidí. Vzhledem k jejich množství mezi nimi dochází ke konkurenčnímu boji, který vede až k agresivnímu vystupování.

Ernst Achleitner; vedoucí lineckého sociálního spolku B37, který se od roku 1992 stará v Linci o bezdomovce, je znalcem této scény. Podle něho jsou ve městě čtyři skupiny těchto lidí.

První tvoří pendlující migranti a cestující z chudoby. Tím myslí „politicky korektně" žebrající rodinné klany a organizované skupiny. Tvoří je hlavně Romové, přicházející především z Rumunska, také ze Slovenska a z Maďarska. Zvlášť silně zastoupeni jsou Romové z partnerského města Lince Brasova (250 000 obyvatel) v rumunském Sedmihradsku. Brašovští se ve městě zdržují vždy více týdnů nebo měsíců s hlavním cílem žebrat, často i hledat práci.

Druhou skupinou jsou občané z EU – z Polska, Maďarska, Česka, Slovenska, bývalé Jugoslávie a Itálie. Tito často na alkoholu a drogách závislí lidé žijí na ulicích a nemají nárok na podporu dávkami v nouzi či v nezaměstnanosti. Sotva se jim dostává nějaké lékařské péče. Podporu jim poskytují Caritas a další křesťanská zařízení, z veřejných prostředků ale nedostávají nic. Většina z této 20-50členné skupiny je zanedbaná, zdržuje se v Hessenském parku nebo na náměstí Martina Luthera. Pod vlivem alkoholu a drog, většinou pervitinu, ztrácejí zábrany a jsou agresivní.

Třetí skupinu představují převážně mladí lidé, zpravidla ze sousedních zemí EU z bývalého východního bloku, zčásti i z Rakouska a z Německa. Táhnou často v doprovodu psů Evropou, berou příležitostné práce a žebrají. Nejsou agresivní a kromě punkerů využívají nabídek lineckých denních center. Nemají nárok na pomoc sociálních pracovníků.

Posléze jde o bezdomovce s nárokem na minimální dávky a podporu v nezaměstnanosti. Mnoho z nich prodává časopis bezdomovců Kupfermuckn, je mezi nimi také hodně narkomanů a částečně punkeři. Většina v Rakousku pobývá v souladu se zákonem a jsou v Linci přihlášeni. Starají se o ně centra pomoci, ale často také žebrají.

K zákazu žebrání, který v částech vnitřního města začne platit 2. května, Achleitner říká, že v zásadě nemá nic proti žebrání – to prý není žádným příjemným povoláním. Vidí, že město ale reaguje na růst této scény, a rozhodně může sektorální zákaz žebrání podpořit. Ví, že ho za to mohou kolegové ze sociálních spolků kritizovat, ale prý bere situaci na ulici tak, jaká opravdu je, a chápe, že město musí reagovat. Nějaký čas bude ale třeba pozorovat, zda zákaz nepovede k vytlačení tohoto jevu do jiných částí města. „Tak jako se vlastně nedá zabránit chudobě, není možné zabránit ani žebrání," říká v OÖN. „Když lidé, jako třeba rumunští žebráci, u nás nemají žádnou možnost získat zaměstnání, aby uživili rodiny, pak je žebrání pochopitelné.V zásadě je žebrota v Rakousku ostatně povolena."

K problému žebráků Achleitner zmiňuje, že žebračky na ulicích „zklidňují" své malé děti alkoholem, aby na štaci nebyly neklidné. Podle streetworkerů mohou žebráci v lineckém vnitřním městě „vydělat" až 70 eur denně. Velkou část z nich ale musejí odevzdávat „šéfům". Silná konkurence žene žebračky v Linci k prostituci, k níž nabízejí i své děti. K takovému sexu dochází hlavně u Hlavního nádraží.

Centrum diakonie v Sebesu.„Sociální demokracie chce zákaz žebrání v centru Lince spojit s humanitárním projektem v Rumunsku," pokračují OÖN. Příkladem jsou aktivity „faráře chudých" ze Štýrského Hradce Wolfganga Puchera a diakonie v rumunských romských střediscích. K této skupině patří i většina z asi stovky žebráků, kteří v Linci vystupují obzvlášť nápadně. „Pocházejí ke sociálních poměrů pro nás nepředstavitelných," říká v OÖN rektorka diakonie Christa Schraufová. „Život bez perspektiv je z domova žene k nám." Ke zlepšení životních podmínek Romů v Rumunsku provozuje diakonie ve městě Sebes se 27 000 obyvateli odpolední stacionář pro děti z chudých rodin (foto Deník - repro). V Dumbraveni v Sedmihradsku, kde žije mnoho žebráků v minulosti aktivních v Salcburku, založila tato organizace obdobné tísňové centrum. „Oba projekty přispívají k tomu, aby děti mohly dokončit školu a získat tak ve své vlasti perspektivu k uspořádání života," říká Schraufová.

Frakce SPÖ na linecké radnici požaduje pomoci zřídit v souvislosti s lineckým zákazem žebrání v partnerském Brašově produkční provozovnu, v níž by Romové našli práci. „Během jednoho roku by se takový projekt mohl realizovat," míní Achleitner. Tato „pomoc ke svépomoci" ovšem potřebuje peníze. Radní pro sociální věci Karin Hörzingová (SP) apeluje na zemskou vládu, aby pomohla, a míní, že by k tomu mohlo být využito i prostředků Evropské unie.

Když ženit, tak v září?

Květen známý i v Rakousku jako měsíc svateb byl v minulých letech překonán zářím, zaznamenal linecký Volksblatt. Podle aktuální statistiky za rok 2014 vedlo září s 5848 sňatky výrazně před květnem s 5425.

List vybírá ze 37.458 svateb kuriozity. Nejstarší dvojici vytvořili 101letý ženich 90leté nevěsty. Největší věkový rozdíl byl 60 let (on 85, ona 25), v opačném poměru skoro 50 let (ona 81, on 32). Jeden pár měl za sebou dohromady už 20 jiných sňatků, dva další po deseti.

Rozvedeno bylo „jen" 42,1 % párů. Rekordem zůstává 49,47 % z roku 2007. Střední doba trvání rozváděných manželství se mezi lety 1981 a 2014 prodloužila ze 7,7 na 10,7 roku. Během prvního roku se rozvedlo 1,6 % párů, během druhého 4,5 %. Celkově bylo v prvních deseti letech trvání svazku rozvedeno 47,5 %, dalších 39,1 % v době od 10 do 25 let manželství. Zhruba každý sedmý pár se rozvedl po stříbrné svatbě, z toho 16 párů po zlaté. Nejstarší takové dvojici bylo dohromady 180 let, oba byli stejně staří. Žili spolu 32 roků. Jeden 71letý se rozvedl s 22letou manželkou po šesti letech.

Stonají „na hlavu"

Psychicky podmíněné stavy nemoci v Rakousku přibývají a jsou už příčinou jedné třetiny odchodů do předčasného důchodu, uvedl Volksblatt. Zatím co psychické problémy způsobily v roce 1993 milion dnů pracovní neschopnosti, v roce 2014 to bylo už 36 milionů, což je plus 340 %. Celkově stav promaroděných dnů poklesl za stejnou dobu o 4,6 %. Hospodářské škody způsobené psychickými onemocněními představují podle Zaměstnanecké komory 3,3 miliardy eur ročně. Komora volá po prevenci těchto stavů ve firmách.

Kdy (ne)krást májky

S blížícím se stavěním, odcizováním a vracením májek za výkupné se znovu v Bavorsku rozviřuje debata, kdy vůbec strom může být odcizen. Na venkově okresu Grafenau míní jedna skupina, že to může být týden před prvním květnem. Další jsou názoru, že to může být, když strom leží, jiní, když je natřen bílo-modře, nebo když je ozdoben a tedy rozpoznatelný jako májka… A nejistota vede i k soudním sporům.

Tak došlo aktuálně ke střetu v Grafenau. Starosta Max Niedermeier se v pondělí dozvěděl, že zmizela městská májka, která od podzimu byla uložena v areálu stavebního dvora. Dopoledne zavolali na radnici mládenci z města a okolí, že strom odnesli a vrátí jej za pivo a sekanou. To ale starosta odmítl, a že když zloději májku nevrátí, bude je prý žalovat. Podle něho totiž krádež neměla nic společného se zvyklostí – došlo k ní dřív, než se stala zvykem, tedy než v týdnu před prvním májem.

Zda případ dojde opravdu k soudu, je otázka, uvádí PNP. Vyjednavač slíbil, že strom dopraví zpátky, byť to ve skupině „únosců" zatím není nesporné. „Kdyby se tyto mravy rozšířily, museli bychom májku střežit už snad od Velikonoc. Kam bychom přišli?!" čílí se starosta.

Noviny pod tlakem

Novináři a nezávislá média jsou na celém světě pod stále větším tlakem, tvrdí Volksblatt ze zprávy organizace Reportéři bez hranic (ROG). Podle ní se Rakousko aktuálně propadlo o čtyři příčky na 11. místo, Německo rovněž o čtyři stupínky na 16. pozici. K masivnímu zhoršení postavení tisku došlo v Polsku a v Turecku, k největšímu zlepšení, o 30 míst na 90. příčku, v Tunisku.

Důvodem horšího umístění Rakouska je podle prezidentky ROG Rubiny Möhringové „dočasné stop informacím z Traiskirchenu, chybějící veřejná transparence kvůli stále platnému úřednímu tajemství a nápadně velké možství vládních inzerátů ve speciálních médiích (Deník informoval)". Německo ztratilo částečně kvůli protiislámskému a proticizineckému hnutí Pegida – masivně přibylo násilí a projevů nepřátelství až k výhrůžkám smrtí vůči novinářům. Došlo minimálně ke 39 násilným útokům na novináře, obzvlášť při demonstracích Pegidy.

Prostor pro svobodné vyjadřování médií se generálně zmenšuje všech částech světa. „Narůstající autoritářské tendence v zemích jako Egypt, Rusko nebo Turecko k tomuto trendu přispívají stejně jako ozbrojené konflikty v Lybii, Burundi nebo Jemenu," pokračuje zpráva. Negativní následky mají také snahy vlád v zemích jako Polsko nebo Maďarsko silněji kontrolovat státní i soukromá média.

Nejlépe jsou co do svobody slova na tom média ve Finsku, následované Nizozemskem a Norskem. Nejhorší situace je v Turkmenistánu, Severní Koreji a Eritreji. 177. ze 180 zemí je Sýrie, 159. Egypt, 148. (o čtyři místa lepší než loni, prý ale jen díky zhoršující se situaci okolních zemí) Rusko, 151. Turecko, 107. Ukrajina (zlepšení o 22 míst). Polsko spadlo o 29 míst na 47. pozici.

Autor: Vladimír Majer

21.4.2016
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Diváci se během Krampus show Kaplice náramně dobře bavili.
103

Krampus show 2017 převedla úchvatnou podívanou

Manželé Faflíkovi oslavili 60 společných let.
18

Za 60 let je nerozdělila žádná bouřka

Kam na nejlepší svařák. A za kolik?

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Proklikejte si, kolik zaplatíte za dvě deci svařeného vína či punče na vánočních trzích na náměstích českých, moravských a slezských měst.

Sobota je den, kdy stovky krampusů vtrhnou do Kaplice a s nimi tisíce diváků

Kaplice - Démonické bytosti, mytické šelmy, napůl zvířecí, napůl lidské, adrenalinově pobaví diváky v Kaplici.

Na co zajít v sobotu kina

Táborsko - Přinášíme přehled sobotního programu kin.

Čtrnáct baronů vzpomíná v knize

České Budějovice – Příběhy 14 Jihočechů, někdejších příslušníků Pomocných technických praporů, nabízí kniha Černí baroni od Černé věže.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT