Mají hotel pro děti

Večer bez dětí si nepochybně přeje občas řada rodičů. Když není po ruce spolehlivá chůva ani babička, může pomoci řešení z Řezna. Tam město nabízí už od roku 2009 hotel pro děti. Ratolesti v něm mohou prožít přímo dobrodružnou noc a rodiče mohou jít něco slavit, uvádí PNP.

Tuto službu Řezno poskytuje ve svém vícegeneračním hotelu osmkrát za rok a vždy jen pro noc na sobotu. Přihlásit se může maximálně patnáct dětí ve věku od pěti do deseti let a poptávka je velká, jak v listě ujišťuje sociální pedagožka Gela Ritt-Franková. Vždycky je prý vyprodáno a rodiče i děti jsou nadšeni. Možnosti využívají především samoživitelky, aby taky občas měly čas na přátele. „Noc včetně jídla, pití, her a dohledu stojí patnáct eur. To je každá chůva dražší," uvádí Franková. O malé hosty se tu starají tři vychovatelky.
PNP popisuje příchod Berty a Betty do recepce – sestřičky jsou při prvním pobytu tady ještě poněkud nejisté. Pokukují po dalších dětech, které už se zapsaly a teď u stolků vyrábějí své vizitky. Pak zahlédnou pečivo a barevnou uvítací limonádu, a úvodní zdrženlivost střídá zvědavost. „Jejich otec Karel Hanyk zatím nafukuje v ložnici v prvním patře matračky a připravuje spacáky. Pak dává holčičkám pusu a odchází s manželkou Zuzanou – těší se na večer bez dětí, a právě s tímto konceptem se vícegenerační dům trefil do potřeb rodičů," píše list.
„Věnovala jsem manželovi k svátku noc v dětském hotelu," říká Zuzana. Před několika lety přišli do Řezna z Čech. Od té doby, co mají děti, měli sami pro sebe sotva volný večer – prarodiče zůstali v Čechách. „Budeme večeřet ve městě, pak něco slavit a uvidíme, co noc ještě přinese," uvádí a ohlíží se pro tento večer naposledy po dětech, které už zmizely v hroznu ostatních. „Strachy z kontaktů tihle hosté nemají," konstatuje pasovský deník.

Děti hrají seznamovací hru, pak si jdou na hodinku hrát.  Následně jsou zvány do jídelny, kde se jim na jídelním lístku nabízí třeba „schovaná kukuřice v tomatové matlanině" a po ní „veselá burgerská stavebnice", což zní jistě napínavěji než rajská polévka a hamburger, komentuje PNP. Pak přijde vrchol večera – zasunuty do spacáků se mohou dívat na dětský film. K jeho konci opatrovatelky, které se ukládají mezi děti, aby dlouho „neřádily", úmyslně stahují sílu zvuku, aby malí hosté mohli usínat. „K snídani jsou všichni vzhůru, do deseti hodin musejí hotel opustit. Kdo je to ráno unavenější, těžko říci, zda děti po dobrodružné noci, nebo rodiče po vzácně dlouhém večeru ve městě," uzavírá PNP.

Symboly přírody 2014

Pestrou společnost Příroda roku 2014 zvolily rakouské instituce ochrany přírody. Ptákem roku je podle nich žluna zelená, kterých v zemi hnízdí asi 10 000 párů (podle černého proužku pod červenou čepičkou se jí lidově říká „létající Zorro"). Květinou roku je šmel okoličnatý, až půldruhého metru vysoký,  s růžovými nápadnými květy vonícími po medu. Listnatým stromem roku je v Rakousku snad nejčetněji zastoupený buk lesní. Dorůstá až do výšky 45 metrů, dožívá se i sta let a poskytuje až 600 metrů čtverečních stínu.  Rybou 2014 je jeseter, poslední z rodu, který žije ve zdejších vodách. Je ohrožen vyhynutím a nesmí se lovit,. Dorůstá asi do půl metru.

Léčivkou roku je jitrocel kopinatý. Jeho listy obsahují látky ničící bakterie a látky, které vytvářejí povlak na sliznicích a zmírňují  dráždění ke kašli. Zastavuje také krvácení. Insektem roku je kuklice Phasia aurigera. Ochránci přírody a entomologická společnost ji vybrali z více tisíc druhů much. Obojživelníkem 2014 je kuňka žlutobřichá, pavoukem Lepthyphantes mengei, atd.

Ubylo mrtvých

Podle prognóz kuratoria pro bezpečnost v dopravě  (KFV) zemře do konce roku 2013 v Rakousku celkem 460 lidí při dopravních nehodách. „Riziko se od roku 2000 redukovalo na ani ne polovinu," říká ředitel KFV Othmar Thann v deníku OÖN. Na začátku tisíciletí bylo obětí ještě 976. Nejčernějším rokem byl 1972 – tehdy na silnicích zahynulo 2948 lidí.

Poklesl i počet nehod. V roce 2000 jich bylo 41 126 s asi 55 000 zraněnými, pro letošek KFV prognózuje 37 000 havárií a 45 000 zraněných. Přitom před třinácti lety bylo 5,6 milionu motorových vozidel a dnes už 6,3 milionu.

Pravděpodobnost stát se v životě obětí dopravní nehody poklesla ze 42 na 35 procent. Čistě statisticky se stane jedna nehoda se škodou na zdraví na každých 735 000 ujetých kilometrů, smrtelná na každých 59 milionů kilometrů. V roce 2000 byl jeden zraněný na půl milionu kilometrů a jeden mrtvý na 22 milionů.

Pro rok 2020 má KFV cíl dosáhnout toho, aby při dopravních nehodách nezahynulo žádné dítě. Loni jich ještě bylo dvacet.

200 let vánočního stromku

První zmínka o této ozdobě vánočních dnů v Rakousku pochází z roku 1813, kdy ji do Štýrského Hradce dovezli evangeličtí úředníci a utečenci z napoleonských válek, píše deník OÖN. Všeobecně je stromek pokládán za „objev"  protestantské německé šlechty, který pronikl v 19. století  do biedermaierovských rodin rakouských měst. Vídeňský národopisec  Richard Wolfram vykládá kořeny tohoto zvyku symbolem zeleně jako pokračování života, spojení se světlem a funkcí dávání.  Ve středověku představovaly jedličky při liturgických hrách rajské stromy.

O předchůdcích vánočního stromku vypovídají zprávy z oblasti horního Rýna a Alsaska kolem roku 1500. Kolem roku 1600 zmiňuje Beck'schenova kronika stromek ozdobený jablky a oplatkami.  „Je možné předpokládat, že Goethův popis ve  Wertherovi 1774 hodně přispěl k rozšiřování vánočních stromů, speciálně těch ozdobených světýlky," uvádí OÖN.

Jako starší forma této výzdoby je uváděn zavěšený stromek z doby, kdy v selských sednicích bylo k jeho aranžmá málo místa. Proto byly stromky zavěšovány obráceně. Na venkově se stromky především na západě Rakouska objevily mnohem později. Ještě v roce 1948 napsal národopisec Viktor von Geramb ze Štýrského Hradce, že „vánoční stromek není v selském stavení ještě všeobecně zaveden".

Letos v Rakousku bude rozsvícen ve 2,6 ze 3,67 milionu domácností – rezignovalo na něj jen 18 procent rodin. Ceny za smrčky se letos pohybují od čtyř do osmi eur, za jedle mezi 10 a 35 eury. Průměrný stromek měří 160 cm a stojí kolem 30 eur, uvádějí OÖN. Asi 10 procent rodin instaluje stromky umělé.

Ubylo zvířectva

K 3. listopadu bylo v bavorských stájích asi 3,4 milionu prasat, o 3,8 procenta méně než  loni. Do statistik jsou ale zahrnuty jen provozy s alespoň 50 prasaty nebo deseti chovnými sviněmi, kterých je v zemi na 6000. Ke stejnému datu bylo v Bavorsku drženo 273 900 ovcí, o 4,4 procenta méně než před rokem. Počítají se opět jen provozy s více než 20 kusy, kterých je asi 2300.

Bez amnestie

V Bavorsku nebude ani letos obecná vánoční amnestie pro vězně. „Milost nesmí být otázkou ročního období," řekl v PNP ministr spravedlnosti Winfried Bausback. Na rozdíl od této spolkové země většina ostatních pouští zpravidla odsouzené, jimž trest končí v lednu, aby mohli slavit svátky v kruhu rodin.  Ministr ale doplňuje, že pokud u jednotlivců nehrozí nebezpečí útěku nebo zneužití, mohou vězni dostat vánoční vycházku nebo dovolenou. Loni to bylo u 635 odsouzených. I v Bavorsku také mohou být předčasně propuštěni v poslední pracovní den před Vánocemi, pokud jejich tresty končí mezi 22. prosincem a 6. lednem (loni jich bylo 162). Stejně je tomu i v případě Velikonoc nebo letnic.