Sousedé čekají další příliv azylantů

Starosti s běženci…

Linec – Do konce července rozšíří Horní Rakousy svůj „příděl" běženců nadiktovaný ministerstvem vnitra ze 6500 na 8000, napsal deník OÖN. Balíček opatření k zajištění míst odmítají Svobodní.
Nejdůležitějším rozhodnutím zemského sněmu v této věci je zákon k zajištění ubytování. „Krátkodobě, maximálně po dobu jednoho roku, můžeme překročit normy stavebního práva a územních rozhodnutí," shrnul jej zemský hejtman Josef Pühringer. Mnohé tyto předpisy jsou podle něho „nepochopitelné", především jedná-li se o situaci nouze. Pro uprchlíky mohou být využity i diskutované školní tělocvičny a kontejnery, naopak musejí být odstraněny všechny stany. Pühringer prý ví, že v budoucnu bude třeba pro ubytování migrantů ještě víc míst.
Navýšení o 500 míst pokryjí školy, fixních je už dalších 200 ubytování, 400 se připravuje, pro zbývajících 400 osob se řešení hledá. „Váleční uprchlíci musí být v každém případě ubytováni lidsky důstojně," říká zástupce hejtmana Franz Hiesl a dodává, že na to, co je standard, je třeba v těchto případech nahlížet trochu s nadhledem…
List dodává, že každý z azylantů, kterým není poskytována v ubytovacím zařízení strava, dostává denně 5,50 eura, nezletilí 120 eur měsíčně. „Z toho profituje místní hospodářství," míní zemská radní pro sociální věci Gertraud Jahnová (SP). Poskytovatelé ubytování dostávají 19 eur na den a běžence, z toho ale musejí vyplácet hostům oněch 5,50 na stravu. Uprchlíci dále dostávají formou poukázek ročně maximálně 150 eur na ošacení, 200 eur na školní potřeby a na volnočasové aktivity dále deset eur měsíčně. Všichni jsou nemocensky pojištěni.

Vstoje ve vedru…

Na A3 u Pasova zastavila v pondělí policie dodávkové vozidlo z Maďarska, ve kterém v palčivém vedru cestovalo 25 Afghánců. Celou cestu museli stát, uvádí PNP. Kromě toho byl řidič podle tiskové zprávy pod vlivem drog. V neděli byl u Pasova zatčen šofér, který v malém nákladním autě pašoval v horku 40 uprchlíků. „Celkově bylo v oblasti Pasova o víkendu zajištěno více než 800 běženců, kteří do Bavorska přicestovali ilegálně," píše list.

Bobři zlobí za humny

Region Machlandu znepokojují bobři, píší OÖN. Kromě škod na zemědělských kulturách, například na kukuřici, vyvolávají obavy obyvatel i bobří tunely v zavlažovacích hrázích. „Mně ještě nikdy nikdo nemohl vysvětlit, k čemu bobry potřebujeme," řekl předseda protipovodňového svazu Herbert Froschauer na setkání v Saxenu. Narušení hrází sice ještě nikdy nevedlo k zaplavení celé oblasti, ale musí být možné v případě vážného ohrožení zvířata „odebrat".
Region vypracoval k soužití lidí a přísně chráněných bobrů strategii, jejímž jádrem je zmapování výskytu těchto hlodavců. Pět expertů v zimě zaznamenalo při 54 pochůzkách 2119 nálezů a po vyhodnocení bude do října vypracována mapa. „Počet bobrů v Machlandu sice ani pak nebude určen, ale bude zjištěno jejich přesné rozdělení v regionu. Ten bude rozdělen na bezproblémová území, území rozvoje bobrů, kde bude aktivita zvířat pečlivě kontrolována zejména při vysokém stavu vody, a území konfliktní. Tam má být v případě vážného ohrožení možná jejich ,nedrastická likvidace´." OÖN připomínají, že to už se v praxi stalo – v Naarnu bylo sedm bobrů chyceno do pastí a usmrceno, když byly zjištěny škody na hrázích a úřady zjistily nebezpečí z prodlení. To má být ale výjimkou. Přednost prý mají mít doprovodná opatření, třeba zřízení záchytných pahorků, kam by bobři mohli utéct místo toho, aby budovali tunely do hrází.

Pluje méně nákladu

Linecký Volksblatt zaznamenal, že po rakouském Dunaji bylo loni přepravováno kolem deseti milionů tun nákladu. Ve srovnání s rokem 2013 je to o 5,5 procenta méně. Podobně po léta klesá podíl železniční dopravy na celkovém objemu přepravy nákladu. Naopak opět vzrostl podíl dopravy silniční, a to z 52,3 na 58 procent. Tzv. dunajským silničním koridorem jezdí denně 6400 nákladních aut.
Z celorakouského hlediska zůstává Linec nejdůležitějším přístavem ve státě. Kolem poloviny z 8,6 milionu tun nákladu bylo loni manipulováno právě v jeho zařízeních. Trvá i boom osobní přepravy – v uplynulých dvou letech tady zaznamenali 375 000 pasažérů.

Papež navštíví Německo

Z paluby letadla při cestě do Jižní Ameriky potvrdil papež František, že navštíví Německo, píše PNP. Kancléřka Merkelová ho pozvala v únoru a prezident Joachim Gauck před několika týdny. Nyní papež oznámil, že by to byla velmi dobrá věc, a hovořil o evropské mírové misi.
„Papež z konce světa", který kdysi studoval ve Frankfurtu a promoval na řádové vysoké škole jezuitů, se tedy chce vrátit do Německa po stopách svého předchůdce Benedikta XVI., který přijel ke státní návštěvě v roce 2011 do Berlína, připomíná pasovský list a spekuluje, že „za kulisami" už se rozběhly přípravy. Minulý týden oznámil papežův záměr navštívit Německo apoštolský nuncius arcibiskup Nikola Eterovič v Řeznu s tím, že datum a konkrétní program ještě nejsou stanoveny. Pro nejbližší dobu jsou plánovány jiné regiony, ale cesta do Německa prý není příliš vzdálená.
K důvodům návštěvy veřejnost diskutuje, co může být za papežovým vyjádřením o „evropské mírové misi". „Pětadvacet let sjednocení Německa letos na podzim, to by mohl být takový důvod," řekl páter Bernd Hagenkord z Radia Vatikán pro PNP s tím, že první myšlenkou byla návštěva hlavy církve nejen v Německu, ale i v Polsku. Letos je ale taková cesta velmi nepravděpodobná, asi by mělo jít o příští rok. „Roku 2017 by měl papež spíš důvody se Německu vyhnout, protože to budou nejen volby do bundestagu, ale také oslava 500 let reformace," uzavírá PNP.

Jízdenka za řidičák?

Senioři by v budoucnu mohli zdarma jezdit autobusy v celém okrese Deggendorf, pokud v něm mají trvalé bydliště a dobrovolně odevzdají řidičský průkaz, píše PNP. Iniciativa, kterou okresní hejtman Christian Bernreiter označil za příspěvek k dopravní bezpečnosti, vzešla od města Deggendorfu. Tam platí podobné opatření už od roku 2008. Loni tam „papíry" odevzdalo za tuto výhodu 27 řidičů, z toho 23 starších 80 let. Podle radních by to měl okres vztáhnout i na regionální autobusové linky. Okresní úřad je pro, města se ale musejí dohodnout na jednotné věkové hranici pro tuto výhodu. „A co s lidmi, kteří žádný řidičský průkaz ,na výměnu´ nemají, protože si nikdy žádný neudělali? Ti zůstanou mimo?" ptá se list.

Perlesreut má budoucnost

Příhraniční Perlesreut v okrese Freyung-Grafenau je jedním ze čtyř vítězů 25. ročníku celobavorské soutěže „Naše obec má budoucnost – naše obec má být krásnější", zaznamenala PNP. Další zlaté medaile jdou do Geldersheimu, Hirnsbergu a Meinheimu.
Starosta Manfred Eibl říká, že po léta realizovali své strategie a vize a všichni teď sklidili uznání celé země. „V příštím roce chceme naši obec, náš okres a Bavorsko důstojně zastupovat také v celoněmecké soutěži," uvedl.
Hodnotící komise patnácti odborníků ze svazů, institucí, ministerstev atd. intenzívně posuzovala vítěze soutěže v osmnácti vládních okresech. V Dolním Bavorsku vyhrál právě Perlesreut. Hodnoceny byly koncepce rozvoje a hospodářské iniciativy. Podle porotců Perlesreut udělal dojem pestrostí projektů, komplexní infrastrukturou, péčí o zeleň a obyvatele od mateřských škol po domovy seniorů se zapojením azylantů, i kulturní nabídkou.
„Podle ministra Helmuta Brunnera je tato soutěž obcí nejvýznamnější občanskou iniciativou v Bavorsku," dodává pasovský list. Během 50 let se do ní zapojilo téměř 27 000 vesnic. Zatím co po válce šlo především o vzhled obce, dnes leží těžiště hodnocení v trvalé udržitelnosti rozvoje, spolupráci, ekologii a ekonomice.

„Král pařáků" vtipkoval

Jak i náš deník zaznamenal, v dolnofranckém Kitzingenu měli v neděli 40,3 stupně, což je celoněmecký rekord od začátku měření teplot v roce 1870. „Člověk má radost, protože je přece něco obzvláštního, když jsme teď v Německu ,ošetřováni´ a jmenováni jako rekordmani. Taky jsme si to ale taky zasloužili v potu tváře!," řekl v PNP starosta Siegfried Müller.
Dodal, že vzduch byl u nich jako na Sahaře, opravdu teplý jižní vítr přinášel jen málo ochlazení. Dalo se prý tedy jenom hasit se uvnitř množstvím vody a zvenku se vodou chladit. Oznámil, že Kitzingen se už nebude propagovat jen největším počtem slunečných dnů v Bavorsku, ale také svým teplotním rekordem. „Lidé už nemusejí do jižní ciziny nebo na nějaké osamělé ostrovy. Turisté mohou trávit příjemně teplé večery taky v Kitzingenu při dobrém franckém nakupování," dodal.

Homo na přechodech

O Christopher Street Day (CSD) v sobotu a v neděli budou chodce přes mnohé ulice v Mnichově převádět symboly heterosexuálních, homosexuálních a lesbických dvojiček na semaforech přechodů, píše PNP. Novinku iniciovali Zelení v městské radě. Semafory mohou být po akci opět „přezbrojeny" na jednotlivé postavy – speciální „párečkové" destičky ukazatelů jsou snímatelné a mohou být instalovány opakovaně. Celkově stály kolem 10 000 eur.
Podle PNP Mnichov následuje příkladu Vídně, která touto úpravou podpořila výzvu k větší toleranci v rámci Eurovision Song Contestu a Life Ballu ve prospěch HIV pozitivních. Dvojičky nadchly i další velká města.

Masky dolů!

Poslanecký klub CSU v bavorském sněmu požaduje větší tresty maskujícím se demonstrantům, píše PNP. Konkrétně má být zakrytí tváře například i šátkem posouzeno jako přečin a ne jako přestupek a sankcionováno v sazbě odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. Návrh odůvodnil expert CSU Florian Herrmann tím, že násilnosti vycházejí většinou od maskovaných účastníků. Kdo chce demonstrovat pokojně, nemá problém s ukázáním tváře, řekl.