Plánované zmenšení těles ostře kritizuje mimo jiné Rakouský svaz dechovek. Uvádí, že vojenská hudba je rakouským kulturním statkem a po desetiletí je prvotřídním vzděláváním mladých muzikantů. Nyní mají být samostatné svébytné orchestry degradovány na soubory do festivalových stanů. Proti úsporným plánům ministra obrany Geralda Kluga vznikla občanská iniciativa, kterou podpořilo už více než 20 000 lidí. Protestuje také více než 2000 hudebních těles a spolků v zemi. Pro zachování orchestrů v dosavadní podobě se vyslovili všichni zemští hejtmani.
„V úterý 19. prosince chtějí tisíce muzikantů z celého Rakouska ,zatroubit´ spolkové vládě ve Vídni před parlamentem pořádný pochod," uvádí linecký list. Walter Rescheneder, zemský ředitel pro hudbu, volá po politickém řešení problému. Upozorňuje, že vojenské hudby stojí momentálně ročně kolem jedenácti milionů eur. O tyto náklady by se podle něho měly rozdělit čtvrtinou armáda, ministerstvy pro rodinu a kulturu, a zemské rozpočty.
OÖN dodávají, že samostatné vojenské hudby jsou v Rakousku od roku 1956. Službu v nich absolvovalo dosud 18 000 muzikantů. 417 se stalo profesionály na hlavní úvazek a někteří to dotáhli až k pultíkům Vídeňských filharmoniků. 828 bývalých vojenských hudebníků převzalo vedení civilních orchestrů. V civilních dechovkách je 14 000 hráčů, kteří prošli vojenskými hudbami.

Evropa má nadváhu

Světová zdravotnická organizace WHO varuje před krizí nadváhy enormního rozsahu, napsal deník OÖN. Aktuální studie předpovídá silný nárůst počtu otylých lidí ve všech evropských zemích do roku 2030, pokud nedojde k rychlému zásahu. Šetření vycházelo z počtu lidí s nadváhou (od BMI 25) a otylých (BMI 30) v roce 2010.
Obzvlášť dramatická je prognóza WHO pro Irsko, kde prý budou během patnácti let téměř všichni dospělí otylí. Silně přibývat jich má ale ve všech zemích Evropy. V Rakousku má dnes nadváhu 51,25 procent dospělých. Každý pátý má index dokonce přes 30 a platí tedy za otylého. Z dětí a mládeže do 20 let má nadváhu každý šestý. Primář kardiologie z Lince Clemens Steinwender varuje, že nadváha je začátkem ďábelského kola – klouby jsou velkou vahou extrémně zatěžovány a rychle se opotřebovávají. Následkem toho je, že se postižení méně pohybují. Mění se také u nich látková výměna, dostávají cukrovku, a když stoupá hladina cukru a tlak, má to dopad na buňky a zvyšuje se nebezpečí infarktu či mrtvice…

Hazard stoupá

Přes klesající nabídku výherních automatů herní horečka v Rakousku dál stoupá. Obrat branže včetně sportovních sázek stoupl loni o 3,6 procenta na 1,507 miliardy eur, napsal linecký Volksblatt. Ze zákazu automatů profitují zejména sázky na výsledky a onlinové sázení.
Loni naši sousedé prosázeli nejvíc v loteriích – 668,9 miliardy eur. Je to o 2,8 procenta víc než předloni. Sportovní sázky zaznamenaly nejvyšší nárůst, o 18 procent na 157,6 miliardy. Přibývá sázejících „na živo", což mnozí experti kritizují – tato forma vede dokonce k hráčské závislosti a „zavání" manipulacemi s výsledky fotbalových utkání a praním špinavých peněz. Vorarlbersko už tyto sázky zakázalo, uvažují o tom mj. i Horní Rakousy.
Silně rostou výherní portály na internetu – o 5,1 procenta na obrat 132,4 milionu eur. Jejich provozovatelům se podařilo oslovit prostřednictvím mobilů nové cílové skupiny, například ženy.

Zelená „rváčům" v ringu

Zápasy ligy bojových sportů "Ultimate Fighting Championship" (UFC) by se brzy mohly vrátit na německé televizní obrazovky, informuje pasovská PNP po rozsudku Nejvyššího správního soudu v Lipsku. Ten řekl, že organizátor zápasů, britská Zuffa, má právo zažalovat rozhodnutí bavorské zemské centrály pro nová média, která vysílání těchto duelů na stanici Sport1 zakázala.
Při UFC se může skoro všechno. České vyhledávače například popisují, že je sice zakázáno do ležícího soupeře kopat nebo bít údery loktem směřujícími dolů, ale například pěstmi je možné ho mlátit prakticky kamkoliv. Bojují se tři kola po pěti minutách. Zápas někdy končí třeba vykloubením protivníkova lokte…

Nevěří politikům

Reader's Digest zkoumal pro studii "European Trusted Brands 2015" důvěryhodnost, jaké se těší instituce v Rakousku, Švýcarsku, Německu, Portugalsku, Finsku, Rumunsko a Rusku. Vyhodnotil údaje od více než 15 000 občanů.
Největší důvěry se v sedmi zemích těšili hasiči – i v Rakousku o velké důvěře k nim hovořilo 89 procent dotazovaných. Velmi vážení jsou také lékárníci (92 %), zdravotní sestry a další tzv. střední personál (90) a piloti (89). Politici se těší vážnosti jen u 10 procent a makléři s nemovitostmi jen u devíti procent lidí. V hodnocení politiků jsou značné rozdíly – ve Švýcarsku k nim má velkou důvěru 18 % obyvatel, v Rumunsku jen dvě procenta.
Na „protiotázku", komu lidé nedůvěřují vůbec nebo důvěřují jen málo, uvedlo 88 procent dotazovaných politiky, 86 procent makléře, 83 procent pracovníky tzv. callcenter a 80 procent prodejce automobilů. V Rakousku nevěří 82 procent lidí fotbalistům. Například sousedům naopak věří 66 procent.
V pořadí „institucí" v Rakousku vede rodina (66 %) před rádiem 64, televizí 53 a tiskem 44 %. Jen 17 % mělo hodně důvěry k současné vládě (v průměru všech zemí 28 %). Hůř dopadl jen „průmysl reklamy" – 14 procent. K Evropské unii a internetu má po 30 procentech Rakušanů velkou důvěru, k bankám 31 %, k církvím 37 %.