„Seřadil je jeden vedle druhého na celkem kilometru poliček, jako v muzeu. Zná historii téměř každého kusu. Některé ho upomínají na dovolené a výlety s manželkou Gertraudou – kdykoliv prý se šla procházet, on obešel firmy v okolí a ptal se na metry…“

Nejvíc je pyšný na čtyři kousky, které umístil hned u vchodu do sklepa. Na všech je zobrazena stejná osoba – bývalá biatlonistka Magdalena Neunerová, kterou Raster vždycky obdivoval. „Jak při závodech bojovala, to bylo úžasné,“ říká.

K mnoha kusům má osobní vztah – první si vzal ze staveniště v Elmau, další „vyžebral“ na veletrzích, mnoho dostal po telefonátech na nejrůznější firmy. Na jednom je dokonce jeho jméno – vyrobil jej sám jako „hračičku“. Na jedné stěně jeho „výstavního“ sklepa visí jedlé metry z marcipánu, vlastní oddíl mají kusy, které jsou kratší nebo delší než dvoumetrová norma. Rád se chlubí metrem, jehož každý díl je z jiného druhu dřeva. Některé metry vyměnil s jinými sběrateli, kteří mají dokonce svůj celoněmecký žebříček – on je v něm na 50. místě. Lídr vlastní asi 36 000 kusů. Rasterovým cílem je mít jich 15 000…

700 000 muslimů za humny

Podle odhadu ministerstva vnitra a integračního fondu je islámského vyznání v Rakousku kolem 700 000 lidí. Od roku 2001 se jejich počet zdvojnásobil, potvrdila studie vídeňského institutu demografie. Největší změnu zaznamenala Vídeň – před 15 lety se v ní ke katolické víře ještě hlásilo 49 % obyvatelstva, muslimů bylo osm procent. Dnes tam žije 35 % katolíků, 30 procent je bez vyznání a muslimů je 14 %. Podíl protestantů zůstává kolem čtyř procent.

Linci chybějí lůžka

Volksblatt připomněl, že k roku 2009, kdy byl Linec kulturním hlavním městem Evropy, stoupla v něm kapacita hotelových lůžek o 800. Hotelová konjunktura rychle opadla, počet lůžek klesl pod úroveň roku 2008 – na 4750 postelí. Počet hostů ale dál stoupá. Zatím co v roce 2008 jich ve městě přenocovalo 675 000, loni už 780 000. Přibylo jich tedy 100 000, ale lůžek pro ně bylo o 800 méně, vypočítává list. Těží z toho obce v okolí – okresu Linec-venkov loni přibylo 20 procent noclehů.

V hlavním městě Horních Rakous se proto budují další ubytovací zařízení. Od září má být k dispozici 129 pokojů v hotelu Star Inn na Promenade, v roce 2019 otevře hotel skupiny Armedia v ulici Prince Eugena s 97 pokoji a podzemními garážemi. Plaza Hotelgroup má povolenu přístavbu hotelového komplexu se 156 pokoji a 32 „longstay“ apartmány pro delší pobyty na střeše bývalé budovy Quelle v přístavu a parkovištěm pro 150 aut nad ubytovacím traktem přístupným po nájezdové rampě. Otevřít má začátkem roku 2019.

Mají schopné policisty

Hornorakouští policisté objasnili letos v prvním pololetí 58,3 procenta zjištěných 30 045 trestných činů, což je největší kvóta v celém Rakousku, jak zjistil Volksblatt. Před pěti lety byla zdejší policie úspěšná ve 48,9 procenta ze 32 347 případů. Meziročně výrazně ubylo vloupání do domů a bytů – ze 788 na 532, i násilné kriminality – ze 2788 na 2485. Podíl cizinců mezi zjištěnými pachateli stoupl o 0,7 procenta a je rekordně vysoký, 31,3 procenta. Nejvíc obviněných je z Rumunska a z Německa, ještě před nečleny EU Tureckem a Afghánistánem.

Kolik kde vaří piva

Produkce piva se loni v Evropské unii zvýšila meziročně o 400 milionů litrů na 39 miliard, uvedl Volksblatt. Nejvíc jej vyrobilo Německo – 8,31 miliardy litrů, dále Británie 5,15, Polsko 4,05, Španělsko 3,7, Nizozemsko 2,64 a Belgie 2,29 miliardy. Další skupinu vedou Češi - 1,87 před Rumuny 1,76, Italy 1,09 miliardy, Rakušany 907 milionů, Portugalci 673, Maďary 655, Bulhary 497, Švédy 477, Finy 411 atd. Na Slovensku se uvařilo 205 milionů litrů, v Lotyšsku jen 74 milionů. Data neuvedly Irsko a Slovinsko, žádnou vlastní produkci nevykázaly Lucembursko, Malta a Kypr.

V dovozech piva ze třetích zemí upřednostňují občané EU Mexiko (179,5 milionu litrů), Srbsko 46,9, USA 36,5, Bělorusko 20,6 a Čínu 16,4 milionu litrů.

Mají vlčí trojčátka

Za senzaci ze světa zvířat označila PNP zprávu, že v Národním parku Bavorský les se narodila vlkům žijícím ve volnosti tři štěňata. Podle zemského úřadu životního prostředí mláďata „padla“ do fotopasti koncem července. „Snímek prokazuje první mladé vlky v Bavorsku za 150 let,“ uvádí list. Kde přesně byla štěňata objevena, úřad nesdělil a nezveřejnil ani jejich fotografii, a také správa parku místo tají kvůli jejich ochraně.

Pohnutá historie Cetvin

Malše na hranici v šedesátých letech.Zdroj: Deník/repro

„Žádné jiné místo na jihočesko-rakouské hranici neodráží společné dějiny víc než Cetviny/Zettwing na Malši,“ napsaly OÖN.

Kdysi kvetoucí obec se 120 domy poznamenalo ve 20. století svými „pečetěmi“ šest politických systémů, pokračuje list při prezentaci dvou akcí 12.a 13. srpna, které nabízejí příležitost toto místo vzpomínek navštívit.

Fórum budoucnosti Freiwald podle lineckého deníku aktuálně koordinuje v česko-německo-rakouském společném projektu odstranění škod z vlhkosti v gotickém kostele Narození P. Marie s freskami starými 600 let. Současně budou ve výzkumném programu zpracovány proměnlivé dějiny místa.

„Téměř 400 let představovala Malše v monarchii pouze správní hranici mezi Čechy a Rakouskem. Lidé z obou stran uzavírali sňatky bez ohledu na ni. Po roce 1918 byla i tady vyjednána jako státní hranice. Hospodářská situace se v letech 1918-38 vyvíjela v jižních Čechách stabilněji než v Mühlviertlu, Cetviny byly oblíbeným cílem výletů a kvetlo tu i pašeráctví,“ popisuje historii linecký deník.

„Po anšlusu Rakouska k německé Říši zintenzivnělo nacistické hecování proti tehdejšímu Československu. V září 1938 unesly sudetoněmecké ,dobrovolné sbory´ a SA 29 českých pohraničních úředníků i s manželkami a dětmi z Cetvin do Salcburku. Přestřelky na Malši si vyžádaly zraněné a mrtvé. 10. května přišla do Cetvin Rudá armáda a dosavadní německá správa obce byla předána českým úřadům. Nový provizorní starosta Josef Chýle chránil německy mluvící obyvatele před přehmaty a asi třetina z nich mohla uprchnout k příbuzným v sousedním Mühlviertlu.

V roce 1946 následovalo vypovězení zbytku Němců nyní již bez státní příslušnosti především do jižního Německa. Roku 1951 byla v místě vyhlášena ,zakázaná zóna´ a v letech 1955-56 bylo zdejších 120 domů srovnáno se zemí. Při pokusu o odstřelení kostela střelmistr zahynul. 50 až 60 pohraničníků kontrolovalo „železnou oponu“, čtrnáct prchajících tady bylo zastřeleno, pokračuje linecký deník bez udání zdroje těchto informací.

Připojuje, že po převratu 1989 šokovala ruina cetvinského kostela, který byl „za komunismu“ přeměněn na stáj a strážní věž. Objekt byl pak v roce 2003 také s podporou země Horní Rakousy restaurován. Dnes o kostel pečuje Fórum budoucnosti Freiwald a platforma okolních obcí. „Cílem přeshraničních aktivit je kromě udržení stavební substance jedinečného církevního prostoru také reflexe společné minulosti,“ píší OÖN a citují předsedu Freiwaldu Huberta Roiße: „Právě události kolem Cetvin jsou napínavé a především poučné pro současnost…“

Setkání v Cetvinách začne 12. srpna ve 14 hodin bohoslužbou za doprovodu kostelního sboru z Grünbachu u Freistadtu. 13. srpna od 14.30 je naplánováno společné zpívání u rodiny Talířových v Cetvinách. Informace a provádění může poskytnout Zukunftsforum Freiwald, tel. 0664 7394 3727, nebo Green Belt Center Windhaag u Freistadtu, tel. +43 (0) 7943 61383.

Na snímku je Malše u hranice v šedesátých letech.

Hoteliér zaplatí přeložku?

Přeložení silnice zaplatí hoteliér.Zdroj: Deník/repro PNP

Protože zatáčka okresní silnice FRG 47 v Schönbergu (okr. Freyung-Grafenau) vede bezprostředně kolem rodinného hotelu Schreinerhof a brání plánovanému rozšíření objektu, požádal hoteliér Günter Schon o přeložení silnice v tomto místě. Okresní zastupitelstvo veřejnou investici odmítlo, protože podle hejtmana Sebastiana Grubera okresní komunikace podléhají určitým standardům, aby mohly být dotovány státním rozpočtem Bavorska. Na přeložku nelze o příspěvek žádat, ale přesto musí mít příslušné parametry. Nakonec „zúčastnění partneři našli řešení“, jak řekl úřad pasovským PNP - okres přeložku „zařídí“, ale veškeré náklady ponese podnikatel.

Celkově bude „přenesení“ silnice stát asi 400 000 eur. Trasa v délce 200 metrů uhne na přání hoteliéra asi o 30 metrů od dosavadního vedení. „Pro další rozvoj našeho podniku to má existenční význam – umožní nám jej rozšířit a navíc odstranit nebezpečné místo v blízkosti vstupu do hotelu,“ říká Günter Schon. Hejtman Sebastian Gruber byl dohodou potěšen – umožní podle něho trvalý rozvoj tohoto úspěšného turistického podniku, který patří k vývěsním štítům okresu.