„Severně od Stockholmu se ocitneš v jiném světě, v extrémní osamělosti. Musíš každý den nově organizovat, jídlo, přenocování… Často jsem spal po chatách, protože hotely jsou extrémně drahé, ale nebylo vždycky jisté, že tam také budou mít něco k jídlu. Pro případ nouze jsem měl stan, ale spát v něm na věčně zmrzlé půdě tundry není moc pohodlné," vypráví v OÖN. Shodil osm nebo devět kilogramů, na klouby měl s sebou mast, taky pár tablet pro podporu krevního oběhu. Zdravotně cestu zvládl bez problémů. Z památek navštívil muzeum Vasy, velmi ho historicky zajímal také Honnigsvag na severu Norska, na konci války zničený v rámci Hitlerovy politiky „spálené země".
Linecký list se ho ptal na dojmy v cíli. Je to prý skoro nepopsatelný pocit. „Mnozí, které jsem na cestě potkal, nemohli uvěřit tomu, že jedu celou cestu na kole. Potkal jsem ale třeba francouzský pár, který dojel na Nordkap na tandemu ze Sicílie, tedy zdolal trasu delší ještě o 2400 kilometrů..," řekl. Teď se prý určitě chystá na Panevropskou cyklostezku z Paříže do Prahy, což je asi 1500 kilometrů. „Dokud mne to baví, budu to dělat," dodává.

Každé tři minuty zraněné dítě

Loni bylo při nehodách v Rakousku zraněno 167 000 dětí, tedy každé tři minuty jedno. Je to o 4,4 procenta víc než předloni. Zahynulo 21 dětí. 73 % úrazů se stalo doma a ve volném čase, přes 20 % ve škole a při tělocviku, většinou při pádech, napsaly OÖN. Nehod z dopravního provozu byla jen dvě procenta.

Sousedé otevřou pašeráckou stezku.Otevřou pašeráckou stezku

Bavorsko-rakouské příhraničí bylo už od středověku místem neklidu a nejistoty na obou stranách – mezi Dantelbachem a trojmezím Čechy, Bavorsko, Rakousko pod Plechým přišlo během doby o život 17 pašeráků a celníků. Průběh hranice se tu stále měnil, až byla bavorská hranice nově zaměřena v roce 1765. Z původně 54 hraničních kamenů dnes existují jen tři.
Situace se změnila po druhé světové válce, hranice byla opět přísněji střežena a mezi Šumavou a Dunajem na mühlviertelské straně bylo zřízeno 39 nových strážních chat pro hlídky celní služby. Jedna zůstala zachována u stezky Hochwiesel v Hangingu u Kollerschlagu a je udržována celníky v penzi. U ní bude v neděli 20. září od 14 hodin slavnostní otevření tématické turistické stezky „Schwärzersteig". Okruh přes Kohlstatt je dlouhý 24 kilometry, v kratších verzích 18 a 7 km, a vede zajímavými „pašeráckými" místy s informačními tabulemi.
Na snímku jsou u chatky celníků předseda spolku Grenzgänger Wolfgang Baumüller, starosta Kollerschlagu Franz Saxinger a vedoucí projektu Heinz Krenn.

Školáci si vydělávají

Dvě třetiny rakouských školáků pravidelně o prázdninách nebo i během roku pracují. Informuje o tom linecký deník Volksblatt ze studie Rakouského institutu pro výzkum vzdělávání vedené na zakázku Zaměstnaneckých komor v Korutanech, Tyrolsku a Štýrsku.
Dotazováno bylo 2474 žákyň a žáků, přičemž výsledky v jednotlivých zemích se jen minimálně lišily. Třetina školáků si nepřivydělává, 49 procent pracuje jenom o prázdninách, 13 procent o prázdninách i ve volnu během školního roku, pět procent jen při škole. Motivem je především vydělání peněz, ale na druhém místě to, že práce děti baví. Hlavně o prázdninách sbírají praktické pracovní zkušenosti a navazují kontakty pro budoucí zaměstnání. Potřeba finančně podpořit rodinu nebo pracovně vypomoci v rodinném podniku hraje sotva roli, uvádí studie.
Průměrný výdělek školáků o prázdninách je osm eur za hodinu, během školního roku devět eur.

Alpské rohy u sousedů

Na lidové nástroje hraje i pan Gstettner.V sobotu a v neděli se uskuteční ve Gmundenu setkání alpských rohů. Naposledy se v Horních Rakousích konalo před 20 lety. K dlouhému odstupu říká Walter Gstettner (71) deníku OÖN, že dát takovou přehlídku dohromady se ukázalo být mimořádně těžké. „Před 20 lety přijelo 50 trubačů. Tehdy nebylo tolik festivalů, o to bylo snazší dát je dohromady. Pak jsem si myslel, že jich seženu stovku, ale nepočítal jsem s tím, že sezvat je bude těžší než tehdy. Všichni jsou zaměstnaní, mají daleko víc akcí, a tak jich nakonec mám zase kolem padesáti… A to jsem v minulých třech letech najezdil 6000 kilometrů, jen abych navázal kontakty."
K detailům poznamenává, že nástroje jsou laděny většinou do F. Ve Gmundenu vystoupí také švýcarská skupina s rohy vyrobenými z jednoho kusu dřeva o délce 4,35 metru a znějícími v D. Společného koncertu se tedy zúčastnit nemůže. Na „provokativní" otázku, co by Gstettner řekl tomu, kdo označí alpské rohy za „Volkstümlich", říká, že to je pojem pro komerční populárně zábavnou hudbu vycházející z folkloru, jak ji produkují rozhlas a televize v podání Hanse Hinterseera. „Pravá lidová hudba je něco docela jiného. Za ní nejdou masy, ale ty my ani nepotřebujeme. Přijít a poslouchat nás mají ti, kterým se taková muzika líbí. Zvuk alpských rohů je často popisován jako mystický, a takový opravdu je. To se musí jednou slyšet a prožít. Když jsou podmínky, může být alpský roh slyšen i na deset kilometrů…"
Setkání v Gmundenu začne v sobotu v 16 h na Kalvarienbergu, slavnostní zahájení bude v 18.30 na náměstí. V neděli v 7.30 rohy zatroubí budíček. V 9 h se zájemci sejdou u lanovky v Grünbergu a od 12 h vyrazí k Laudachsee, kde od 13 h začnou přehlídková vystoupení.

Radnice na hranici šetří.Škrtli si „sedné"

V malém pohraničním Philippsreutu na hranici s ČR v Bavorském lese zasedla obecní rada ke změně jednacího řádu v rámci konceptu konsolidace obecního rozpočtu. Největším problémem je, že obci enormně ubývá obyvatel, což se mimo jiné promítá do menšího odběru vody a náklady jejích dodávek musí nést stále méně občanů. To zase zhoršuje atraktivitu místa a vede další lidi k odchodu, píše PNP.
K vylepšení finanční situace obce radní mimo jiné rozhodli zvýšit poplatek za psa z 25 na 30 eur a zkrátit dotace místním spolkům. „Ale i ve vlastní věci projevila rada důslednou vůli spořit. Pro letošní rok kompletně rezignovala na takzvané ,sedné´, náhrady účasti na zasedáních, a pro příští rok je redukovala z dosavadních 15 na 7,50 eura za schůzi. Další úsporu přinese zrušení vánoční oslavy a vzdání se starostova rozpočtu na služební výdaje ve výši 500 eur ročně," uvedl list.

Fotbalisté běžencům

Sportovní vedoucí FC Bayern Mnichov Matthias Sammer (foto) doufá, že se běžencům dostane v Německu maximální pomoci. „Když vidíme ty lidi v televizi nebo na fotografiích, jak nic nemají a utíkají před válkou a hrůzami, co všechno opustili v naději na lepší život, pak musíme každému z nich v Německu podat ruku," řekl. Jednání odpůrců přijímání azylantů označil za ostudné. „Pomysleli už někdy na to, jak by pociťovali, kdy se to všechno stalo jim a nikdo jim nepodal ruku?" uvedl.
Matthias Sammer.FC Bayern oznámil darování milionu eur pomoci uprchlíkům. Klub dále plánuje ve spolupráci s městem v příštích týdnech uspořádání „tréninkového kempu" pro azylanty, napsala PNP. Obránce Javi Martínez zašel ve čtvrtek na mnichovské nádraží a rozdával uprchlíkům míče a trikoty. „I to malé pomáhá," napsal na Twitteru.
Pověřenec pro integraci bavorské vlády a poslanec sněmu Martin Neumeyer (CSU) by uvítal víc privátních ubytování azylantů. Tím by se ulevilo obcím a stany a kontejnery by nemusely být. Mnoho soukromých osob za ním přišlo s tím, že mají volné byty nebo pokoje, které by rádi dali k dispozici běžencům, často i zdarma. Momentálně to ale ztěžují právní a byrokratické překážky. „Minimální standardy musejí být naplněny, ale křesťanštější než papež být nemusíme," řekl. Navrhl, aby zemská vláda a komunální svazy zřídily internetový pool bytů, do něhož by volné ubytovací kapacity mohly hlásit i privátní osoby.