Deník oslovil 21 základních a středních jihočeských škol v kraji. Které učitele by ředitelé či ředitelky neradi ztratili?

BUDĚJOVICKO
Ředitel Biskupského gymnázia v Českých Budějovicích Martin Maršík si myslí, že školy v krajském městě mají výhodu: „Máme tu přírodovědeckou a pedagogickou fakultu. Většina studentů je odtud z města, kde většinou zůstává.“ Škola vnímá největší převis učitelů českého jazyka. Podobně je na tom budějovická ZŠ O. Nedbala se stoprocentní aprobovaností, ale ředitel školy Miroslav Poláček uznává, že to není běžné: „V Budějovicích máme relativně dobrou situaci v tom, že tu máme pedák.“ Podle něj je největší bojo fyzikáře a učitele matematiky na rozdíl od učitelů angličtiny a češtiny. Jak fyzikáře motivovat, aby zůstal? „Nic moc, když motivujete platem, který je menší, než má pokladní v Lidlu,“ míní.

Ředitel ZŠ v Šindlových Dvorech Petr Divíšek říká, že je lehčí vyjmenovat dostatek učitelů. „Český jazyk, občanka. Nejsou fyzikáři, matikáři, učitelé zeměpisua přírodopisu a učitelky pro první třídu. Situace je kritická a smutná. Nevím, jestli někdo bude mít chuť do školství nastupovat,“ krčí rameny ředitel v návaznosti na platy. Učitele si prý hýčká, jak jen může: „Lidsky a finančně o ně pečuji, jak stát dovolí.“ 

KRUMLOVSKO
Jana Drdáková, zastupující ředitelka ZŠ Fantova Kaplice, má největší nouzi o jazykáře. „Dlouhodobě jsme sháněli němčináře a angličtináře. Pak samozřejmě matematika, fyzika a počítače. Snažíme se jim vytvořit ideální podmínky pro práci – učitelům matematiky, fyziky a IT co se týče pomůcek, materiálů, učebnic a školení. „A snažíme se je ocenit osobním ohodnocením a příplatky,“ dodala.

Stejná slova používá ředitelka Jaroslava Neumannová z krumlovské ZŠ Plešivec – špatně shání učitele na češtinu, angličtinu, matematiku a fyziku.

„Učitele si snažíme udržet, ale ženy zakládají rodiny, takže se nám tu učitelé dost střídají. Je tu tak kvalitní atmosféra a pocit bezpečí, že ti, kteří už tady jsou, raději dojíždějí třeba i z Budějovic, protože je jim tu dobře.“

Hana Bůžková, ředitelka Gymnázia Český Krumlov se přidává: nouze je o učitele matematiky, fyziky a chemie. „S nedostatkem jazykářů se nepotýkáme, ale je to možná tím, že jsme gymnázium. To může být pro kantory atraktivnější.

Ke všem učitelům se chováme stejně slušně a vstřícně, nemůžeme diskriminovat ostatní a nadřazovat jednoho kantora nad druhého. Je to věcí kantora, jestli vůbec chce učit.“ 

TÁBORSKO
Největší nedostatek je u vyučujících matematiky. „K tomu, abychom si je udrželi, je motivujeme především příznivou atmosférou ve škole. Snažíme se vytvářet podmínky, aby se žáci, učitelé i ostatní zaměstnanci cítili dobře,“ řekla pro Deník ředitelka Alena Heršálková ze ZŠ Helsinská v Táboře.

Ředitel Pavel Klíma ze ZŠ Malšice říká, že matematici jsou nejvíc úzkoprofilové zboží, co zná. „Při hledání se je snažím motivovat osobním ohodnocením, vytvářením přátelské atmosféry ve škole. Další motivací jsou benefity typu kvalitních pomůcek a dobrého prostředí pro práci,“ míní

Blažena Hořejší z Vyšší odborné školy a Střední zemědělské školy Tábor má specifické problémy. Nejhůře se shání učitelé odborných předmětů s praxí. „Požadujeme deset let praxe. Ze všeobecných předmětů chybí učitelé matematiky. Motivujeme je dobrými pracovními podmínkami a přátelským prostředím. I tak je potíž je sehnat, protože vysoké školy je nechrlí tolik, abychom si mohli vybírat,“ uvedla ředitelka. 

HRADECKO
Škola v Deštné na Jindřichohradecku je na tom podle ředitele Petra Šulce dobře. „Obecně se dají zmínit matematika a fyzika, angličtina a němčina, učitel pro první stupeň a kvalitní učitelka v mateřské škole,“ sdělil. Podobný názor má ředitel hradeckého gymnázia Miloslav Vokáč: „Nejcitelnější jsou přírodní vědy – zejména fyzika, kdeu učitelství zůstává málo absolventů oboru – a potom informační technologie.“

V jedné z největších ZŠ v J. Hradci nejčastěji sháněli aprobace s matematikou, fyzikou a pracovními činnostmi. „Je problém sehnat učitele, který má chuť učit. Školu berou jako přestupní stanici a odcházejí jinam. Těch zapálených je málo,“ řekl ředitel 5. základní školy Pavel Štefl. Motivující podle něho je brzké získání smlouvy na dobu neurčitou, možnost během práce si doplňovat vzdělání, které v případě nutnosti škola i hradí. „Jsme početná škola, dostáváme více státních financí, u nás jsou vyšší nadstandardní složky platu,“ řekl. 

PÍSECKO
Také Janu Adámkovi, ředitel ZŠ Jana Husa v Písku, chybí především dobří učitelé na matematiku, fyziku – a český jazyk. „Ze zkušeností vím, že někteří absolventi kvůli výdělkům dávají před školou přednost soukromému sektoru. Na naší škole máme štěstí, na tyto aprobace máme dobré učitele. Ale byly doby, kdy jsme si museli vypomáhat důchodci,“ podotkl.

Pavel Sekyrka, ředitel Obchodní akademie v Písku je rád, že má pokryté všechny předměty. „Obecně bych řekl, že je nedostatek učitelů matematiky a výpočetní techniky. Pokud tyto obory někdo vystuduje, často uteče do jiného resortu, kde je lépe finančně ohodnocen. Naopak jazykářů je celkem dost.“

Jitka Šebková, ředitelka ZŠ Mirovice, podpořila názor, že dnes se učitelé shánějí špatně. „Za minulého ředitele si pamatuji, že v únoru až dubnu chodila spousta žádostí o práci především na první stupeň. Dnes žádosti absolventi neposílají. Pokud někoho potřebujeme, nemáme z koho vybírat. Máme tu problém s dojížděním. Musíme hledat prostřednictvím úřadu práce, webu nebo inzerátů,“ dodala ředitelka. 

STRAKONICKO
V Základní škole ve Volenicích na Strakonicku je dohromady 126 dětí a je plně aprobovaná. Uvedl to ředitel Luděk Cimrhanzl. „A nějaký rok by to u nás tak mohlo i zůstat,“ věří ředitel. Křivka získání učitele je podle něj sestupná, do budoucna může být nouze – jako příklad uvádí angličtináře. „Co vím, nejsou matikáři, fyzikáři, učitelé na dílny, na přírodopis a chemii a poslední dobou i angličtináři,“ jmenuje Luděk Cimrhanzl.

S aprobacemi nemá téměř žádné potíže VOŠ a SPŠ Volyně. „Máme odučeno téměř sto procent aprobačních hodin. Asi dvě procenta jsou mimo aprobaci,“ řekl ředitel školy Jiří Homolka. Škola má i dostatečnou činnost, aby získala pro pedagogy motivační výhody.

Problémy s obsazením učitelů nemá ani ZŠ F. L. Čelakovského ve Strakonicích. „ Sháněli jsme o prázdninách němčináře, ale problém se vyřešil, v tuto chvíli máme plný stav,“ řekla ředitelka školy Jaroslava Kolesová. Podle jejích slov všeobecně chybí ve školství učitelé přírodních věd. Mladí absolventi, kteří vycházejí ze škol, ani nenastoupí do školství a hledají jiné pracovní uplatnění. Učitelský obor není pro ně finančně zajímavý. 

PRACHATICKO
Michal Novotný, ředitel ZŠ Vlachovo Březí, má jasno: „Nedostatkovým zbožím jsou kvalitní fyzikáři, často i matikáři. Fyzikáři se těžko hledají. A začne být problém s tělocvikáři, moc jich nebude, a s kvalitními učiteli na prvním stupni,“ míní Michal Novotný.

Motivace? „Má-li matikář s dětmi dobré výsledky, dám mu po půl roce smlouvu na dobu neurčitou, aby měl jistotu. Může být i odměna na konci roku. Hodně dbáme na dobré mezilidské vztahy,“ dodal Michal Novotný.

Petra Sandanyová, ředitelka ZŠ Prachatice ve Vodňanské ulici přitakává těm, kteří říkají, že učitelé jsou nedostatkové zboží. „Do školství se nehrnou.“ Chybí ti s aprobací na matematiku, fyziku, chemii a angličtinu. „Problém jsoui učitelé pro první stupeň. Učitelé z druhého stupně dodělávají stupeň první,“ řekla. Zveřejněný průměrný plat okolo 29 tisíc má učitel po 30 letech praxe.  Střední pedagogická škola v Prachaticích má databázi zájemců a může si vybírat. Sdělil to ředitel Antonín Krejsa. Na pedagogické škole je hodin matematiky i fyziky méně než např. na gymnáziu, proto tady tito učitelé nechybí.