Svíčkami vyzdobený park a nastrojený stromeček vedle budějovického kostela sv. Jana Křtitele a sv. Prokopa vítaly příchozí na půlnoční mši o Štědrém dnu. A nešlo o to jediné, čím bohoslužba trochu vybočila z obvyklých mezí. K jejím zvláštnostem patřilo i to, že kněz Vojtěch Blažek sloužil půlnoční prvně v životě.

Přiznává, že trochu nervozity v něm předem vzbuzoval pocit, že pro řadu přítomných de o ojedinělé setkání s bohem a může být pro ně buď povzbuzením k hledání dalších kontaktů nebo odrazením. „Nervozita ale velmi rychle opadla. Brzy jsem se dostal do obvyklého rytmu mše svaté,“ říká sympatický mladý muž, jediný, který byl letos vysvěcen na kněze v budějovické diecézi. Pro Deník následně Vojtěch Blažek dodává, že při první mši kterou sloužil, tak zvané primici, byla jeho nervozita větší než při pondělní půlnoční.

Sám chodíval s rodiči v mládí na mši na Křemešník, známého poutního místa na Pelhřimovsku. Bohoslužba sice byla už od deseti hodin, ne od půlnoci, ale již cesta setmělou krajinou byla součástí vánočního slavení a neobvyklá atmosféra se prohlubovala v noci na samotném poutním místě.

Ve svém kázání pak Vojtěch Blažek při premiérové půlnoční zdůraznil, že bůh člověku nabízí přátelství a počítá s námi, i když nabídku neopětujeme. Ornát, který měl otec Vojtěch na sobě, byl stejný, jako při primici, slavnostní vyšívané roucho bílé barvy. A na příští půlnoční se kněz těší. „Myslím, že je to významný moment,“ říká Vojtěch Blažek a doplňuje, že nejen proto, že se jedná o církevní svátek narození Ježíše Krista, ale jde i o společenskou událost.

Atmosféru v kostele, který je možná poslední památkou na staré Budivojovice umocnili v pondělí i hudebníci, takže přítomným se o to snáze zpívala Tichá noc na úvod půlnoční a nebyla to jediná vánoční skladba, která zazněla. Jako ministranti byli nápomocni při mši například mladí muži Michal Pálenský, který pravidelně chodil do kostela a časem z toho vyplynulo i ministrování nebo Tomáš Vaníček. Ministrantské roucho oblékl i dlouholetý kostelník Zdeněk Šejnost. Mezi účastníky mše byl i František Růžička, který dodnes občas vypomáhá jako ministrant a zavzpomínal, jak jako dítě chodil s rodiči na půlnoční a vyzdvihl, že pokud byl sníh, byla to ta pravá vánoční atmosféra.

A ve zcela zaplněném kostele byla připravena židle i pro nejstarší pravidelnou účastnici bohoslužeb Slávku Neveklovskou (95!).