List jeho slova cuituje: „Maďaři nechtějí společně žít se skupinami obyvatel, kteří mají jiný kulturní původ. Chceme chránit naši identitu.“ Další účastník diskuse, bývalý poradce Helmuta Kohla Horst Teltschik, mu vytkl „nesolidární jednání“ a varoval ho před ztrátou image Maďarska v Evropě. "Solidarita nemůže být jednostranná," řekl a připomněl premiérovi, že jeho země byla v minulosti Evropskou unií silně podporována. Že tento stát teď není připraven přijmout nějakých 1200 běženců, jak je předpokládá kvóta rozdělení EU, prý Teltschik nemůže pochopit.

Orbán podle PNP prohlásil, že Maďarsko nikdy nebude akceptovat, že někde jinde než v Maďarsku bylo rozhodnuto o přijímání uprchlíků. Jejich odmítání je pro něho „zásadní otázkou“. Kvóty EU nazval „trojským koněm“. Počítá s tím, že by k nim zamířili další běženci, kdyby země kvótu přijala. Že by se Maďarsko chovalo nesolidárně, Orbán striktně odmítl, pokračuje PNP. Tím, že Maďarsko chrání své hranice, prý chrání i Německo a celou Evropu. „Ti lidé nechtějí do Budapešti, ti chtějí do Berlína,“ řekl premiér. Maďaři prý těmto výtkám vůbec nerozumí.

Co se migrace a uprchlické politiky týče, v Evropě jsou dva rozdílné pohledy, zdůraznil. Část zemí, mezi nimi také Německo, Itálie a Francie, se rozhodla pro to chtít být státy přistěhovalců. Tam se rozhodli pro zaručení soužití lidí různého původu a různého náboženství. „My ve střední Evropě, například v Maďarsku, jsme přijali rozhodnutí, že to nechceme. Nechceme žít s lidmi, kteří nepocházejí od nás, mají jiný původ a patří k jiné kultuře. Chceme zůstat, jací jsme…,“ cituje Orbána pasovský list.

Rakouští žáčci zaostávají?

Čtení, psaní a literatura se děti v rakouské národní škole učí za celé čtyři roky celkem minimálně 840 hodin, tedy méně než evropský průměr 953. Počty se děti u sousedů učí v „národce“ 480 hodin, v Evropě průměrně 670 (v Bulharsku 300, v Portugalsku 1310). Srovnávání ale naráží na různou délku prvního stupně – od čtyř let v Rakousku až po sedm let (průměr Evropy je 5,5 roku).

Celkový učební plán pro 1.-4. ročník v Rakousku je rozložen na 705 hodin, v průměru Evropy na 734 (Bulharsko minimálně 468, Dánsko 1051)..

Na druhém stupni (v Rakousku čtyři roky, v Evropě 3,5) mají rakouští školáci čtení a psaní 480 hodin, v Evropě je průměr 564. V matematice jsou naši jižní sousedé zhruba v celoevropském průměru (510:484).

Nádraží – bitevní pole

„Masovými bitkami, rvačkami a shlukováním mladých azylantů se linecké Hlavní nádraží opakovaně dostává do titulků novin,“ píše deník Volksblatt. Od ledna do poloviny října tady došlo ke 917 kriminálním deliktům (o 20 % méně než loni, ze 60 procent krádeže na pasažérech a v obchodech v objektu, 15 % drogy, 8 % násilné činy většinou mezi Afghánci a Čečeny). Těmto jevům čelí zatím 95 kamer a obchůzky policie a securitas, teď má opatření vylepšit drobná stavební úprava k zabránění vysedávání mládeže u vchodů, které znepříjemňuje pohyb cestujících, a šíření domovního řádu přeloženého do perštiny a arabštiny. Srocování lidí má omezit Caritas jejich dotazováním, proč se tady vůbec zdržují (?!). Starosta Lince Luger míní, že jejich vyháněním by se problém jen přenesl dovnitř města – pro migranty stejně jako „domácí“ bezdomovce a alkoholiky by prý bylo řešením „vytvoření dalšího zařízení, kam by mohli jít“. Další politici chtějí v místě zákaz požívání alkoholu a omezení počítačové sítě WLAN.

Spor o bioodpad

Hornobavorská regionální vláda uložila výnosem okresu Altötting povinnost změnit svůj systém třídění bioodpadu. Pokud to neudělá, vezme záležitost do svých rukou regionální právní dohled. Podle dekretu musí okres zrušit své rozhodnutí z konce roku 2015 o odmítnutí třídění bioodpadu do speciálních kontejnerů, jak je známe i v Česku, a dále musí zavést celoplošně jeho řádný svoz. Adekvátně musí také změnit svou okresní vyhlášku o odpadech. Pokud tak okres neučiní do půl roku, chce hornobavorská vláda v rámci tzv. náhradních opatření vyhlásit tyto závazné normy pro Altötting místo samosprávy sama.

Okres je rozhodnut zažalovat regionální vládu u Bavorského správního soudu, píše PNP. Proti tomu hlasoval jen člen okresní rady pro životní prostředí za Zelené Gunter Strebel, podle kterého nelze očekávat, že by soud žalobě vyhověl v situaci, kdy je třídění odpadu v Bavorsku už standardní a jen okres Altötting se tomu vehementně brání. Z politického hlediska nelze zdůvodnit, proč pouze tento okres by neměl být schopen uskutečňovat tento postup.

Na to mu okresní hejtman Erwin Schneider opáčil, že schopni jsou, ale že to zkrátka nechtějí, a doplnil: „Nemáme to za smysluplné.“

Dohoní manko v chápání světa?

Charlotte Knoblochová, prezidentka Židovské kulturní obce v Mnichově a Horním Bavorsku, požaduje výrazně dřívější začátek politického vzdělávání dětí, píše PNP. „Mně vadí, když jsou mladiství, kteří nevědí, co si počít s Osvětimí. A jsou také mladí lidé, kteří nevědí, co to byla DDR,“ řekla ke svým 85. narozeninám nadcházející neděli. S těmito tématy podle ní nelze žáky konfrontovat ze dne na den, tyto věci musejí vstřebat. Dětem by mohla být víc přiblížena také láska a respekt k vlastní zemi a lidem, kteří ji po druhé světové válce vybudovali.

Knoblochovou zmiňuje i další zpráva pasovského listu o posmrtném propůjčení nejvyššího vyznamenání, které stát Izrael uděluje občanům nežidovského původu, kteří za druhé světové války zachránili životy Židů – titulu „Spravedlivý mezi národy“. Oceněna takto byla v Mnichově vedle manželů Elsnerových z Landsbergu, kteří pro vězně lágru v Kauferingu obstarávali léky, potraviny a oděvy, také Kreszentia Hummelová z franckého Arbergu. Ta zachránila před deportací tehdy desetiletou Charlotte Knoblochovou tím, že ji vydávala za nemanželskou dceru a až do konce války jí umožnila být na statku svých rodičů. „Vím od Kreszentie, že by takové vyznamenání pro svou osobu vůbec neměla za spravedlivé,“ řekla Knoblochová. „Ona je nepotřebovala, ale náš svět ano, aby si uvědomil, jak křehké a zranitelné jsou svoboda a demokracie…“

Bonus pro dobrovolníky

Bavorsko oslaví 15. listopadu oficiální Den dobrovolnosti. Majitelé čestné karty, dokladu, který jejich angažovanost ve sportovních klubech, vzdělávacích institucích, kultuře, památkářství, záchranných složkách a podobně potvrzuje, mohou v tento den mimo jiné zdarma navštívit veřejnoprávní koupaliště, píše PNP. Řada lázní jim to umožní přinejmenším na tři hodiny. Pasovský list pak dodává, že dobrovolně se zapojuje do obecně prospěšné činnosti asi 44 procent Němců. V Bavorsku je to dokonce 47 procent. Na 4000 subjektů v této zemi poskytuje jako partneři majitelům těchto karet i další zvýhodnění – rabaty či slevy na vstupném.

Přes facebook ke zloději

V Rakousku odcizeno, na Slovensku nalezeno…

„Kde je mé auto?“ - s tímto výkřikem se obrátila 27letá Sabrina Laimerová z Bad Ischlu na veřejnost prostřednictvím facebooku poté, kdy nápadné Audi Quattro jejího přítele někdo ukradl. „A měli úspěch – fanoušek této značky našel vozidlo na Slovensku,“ napsaly OÖN.

Vysvětlily, že šlo o typ, který v osmdesátých letech signalizoval změnu image značky od šosácky nudné ke sportovní „horní třídě“, a dnes má status kultovního vozu. Odhalení cenného automobilu významně dopomohl Peter Reischl, fanda Audi, který pravidelně organizuje quattro-setkání na Postalmu a je v kontaktu s milovníky legendárního typu po celé Evropě, připomíná linecký list. S jeho pomocí bylo Sabrinino volání o pomoc na facebooku „slyšeno“ 700 000krát a sdíleno zhruba 4000 uživateli. Jeden z nich model na Slovensku zahlédl, zapojena byla policie a auto skutečně zajistila, píší OÖN. Dvojice z Bad Ischlu si jej může vyzvednout.

Větrný rekord

O uplynulé neděli zaznamenaly rakouské větrné elektrárny produkční rekord. Vyrobily 55 Gwh elektřiny, což by pokrylo 33 procent spotřeby, napsaly OÖN. Jen ve Vídni jely větrné elektrárny naplno 48 hodin a vyrobily přes 5400 Mwh, což by stačilo na celodenní spotřebu statisíců domácností. V celém roce 2017 by kolem 1300 „větrníků“ pokrylo deset procent spotřeby.