VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pravnouček našel pradědovi prsten

Linec - Osmiletý Tristan našel při hraní si a vrtání v zahradě v části obce Seewalchen snubní prsten svého pradědečka Georga Brandnera (78), píší OÖN.

18.11.2017
SDÍLEJ:

Nálezce a šťastný dědeček.Foto: Deník/repro

„Pomáhal mi na zahradě – vzal si lopatku a povídá: ,Dědo Schurli, já ti pomůžu!´, vypráví přešťastný senior. Píchal sem a tam a najednou našel prsten. Křičel: ,Dědo, objevil jsem zlato!´“ uvádí linecký deník.

Pan Brandner napřed nevěděl, co tím klučík myslí, ale když nadšený Tristan zdvihl nález do výšky, uvědomil si, o co jde. „Prstýnek byl ještě špinavý, plný hlíny, ale trošku z něj vykukovalo zlato. Podíval jsem se pozorněji, a opravdu – je to můj prsten, který jsem už nejméně 40 let neměl na prstě,“ říká v listě. Ihned si jej nasadil a viděl, že mu „pasuje“. „Měl jsem obrovskou radost, a kluk ještě větší. Dva dny předtím jsme s mou Gertrudou oslavili 57. výročí svatby – a pak nám Tristan najde po tolika letech prsten, který mi kdysi u oltáře nasadila nevěsta…“ Jak jej ztratil, už si nepamatuje, myslí si, že mu sklouzl s prstu při zemních pracích na stavbě domu. Nikdy se prý s jeho ztrátou nesmířil a pořád spekuloval, kde by mohl být. „Ale hlavně že je konečně zase tady,“ uzavírá.

Linecký list připomíná podobný případ z května. Tehdy rybář a spisovatel Hans Eichhorn (61) vytáhl z Attersee peněženku, kterou ztratil dvacet let předtím (náš web informoval). Ležela 500 metrů od břehu na dně jezera v hloubce 90 metrů. Obsahovala i bankovní a kreditní karty, mohl být tedy bez pochyby potvrzen jako vlastník nálezu.

Nevypovídat učně?

Ilustrační foto.

Shamid R. z Pákistánu se učil v restauraci Hofstub’n v Dietachu v Horních Rakousích. 5. prosince jeho vzdělávání rázem skončilo. „Dva policisté ho zatkli v kuchyni provozu a 58 hodin nato byl na letišti ve Schwechatu vyexpedován ze země,“ píší OÖN.

Hospodská Hermine Hankeová v listě říká: „Je mimo mou představivost, že je vyhoštěn angažovaný mladý muž, který mluví dobře německy, má učňovskou smlouvu a dokládá zajištěný pobyt v ubytovně. Tým v kuchyni musel se slzami v očích dál vařit bez něho pro plný dům…“ Zemský rada pro integraci Rudi Anschober (Zelení) označuje zatčení před tolika svědky za zcela nedůstojný postup.

Když podnikatel ve výrobě pracovních oděvů Günther Reindl nenašel po dlouhém hledání v Horních Rakousích žádného učně, mohli se u něho začít učit dva mladí Afghánci. „Jsem rád, že patřím k firmám podporujícím integraci. Oba bych po vyučení rád zaměstnal,“ říká. Zcela nepochopitelné pro něho je, že uchazeči o azyl jsou vyhošťováni během vzdělávání.

Také Theresia Erblerová z pekařství Zöhrmühle v Bad Hallu potvrzuje, že v minulých letech bylo velmi, velmi těžké najít vhodné učně. Předpokládá, že mladé Rakušany odrazuje především pracovní doba před tím, aby se nechali vzdělat v tradiční rukodělné pekárně. „O to šťastnější je teď, že v Mehdim Kazemovi našla ,spolehlivého, přesného, pilného a šikovného učně´,“ píše list. Zda u ní Kazemi bude moci učení dokončit, je nejisté. Jeho žádost o azyl byla v první instanci odmítnuta.

„Společně s Anschoberem požadují dotčení podnikatelé reformu azylového práva. Vyhošťování by mělo být po dobu výuky vyloučeno a integrační snahy žadatele by měly být v azylovém řízení více zohledněny,“ shrnuje zemský rada. Návrh kritizují Svobodní (FPÖ). „Stále znovu jsou pokusy směšovat integraci a azyl. Dokonce i u takzvaných vzorových uchazečů se může ukázat, že ve skutečnosti vůbec nebyli doma pronásledováni. To, že se někdo v Rakousku snaží vzdělávat, není žádným azylovým důvodem,“ říká předseda poslaneckého klubu této strany v zemském sněmu Herwig Mahr, a Anschober mu oponuje: „Nejde o to azylové právo ,vytunelovat´, ale přehodnotit rámec rozhodování…“

V Horních Rakousích je nyní neobsazeno na tisíc učňovských míst v nedostatkových oborech. V zemi se učí 276 mladých azylantů.

Trojrozměrná zebra v Linci

Optický klam - trojrozměrný přechod.

Město Linec dostalo první trojrozměrně značený přechod pro chodce, píší OÖN s odkazem na zpravodaj magistrátu. „Na levé části Brücknerstrasse v Urfahru díky optickému klamu přechod působí, jako by plaval. Efekt je viditelný jen v jednom směru, protože je hlavně určen pro jednosměrky. Na protilehlé vozovce se na stejné úpravě pracuje. Takový přechod má zvýšit pozornost řidičů motorových vozidel k chodcům,“ popisuje list. Doplňuje, že optické klamy využívané v silniční dopravě jsou aktuální i v Korutanech a Solnohradsku. Původní vzor tohoto mimořádného opatření ke zvýšení bezpečnosti si sousedé vzali z malé rybářské vesničky na Islandu.

Málo řidičů na kamiony?

Špičková konjunktura v Rakousku vede k akutnímu nedostatku přepravních kapacit, uvádějí OÖN. Spedice jsou dobře vytíženy v celé Evropě a kdo narychlo potřebuje nákladní auto k dopravě zboží zákazníkovi, musí připlácet velké částky. „Za naléhavý transport 300 kilometrů daleko se v Německu platí už 4000 eur – tam je nedostatek kapacit zvlášť velký,“ píše list a uvádí srovnání. V dobách převažující nabídky dopravy stál kamion z Lince do Hamburku i méně než tisíc eur, teď je to až o 40 procent víc. Polovina branže je ovšem svázána dlouhodobými pevnými smlouvami. Podle přepravců je dnes výhodou mít vlastní vozový park. To bylo léta pokládáno za „výběhový“ model hospodářství – lepší bylo nemít svá auta, ale v případě potřeby si přikupovat volné kapacity u levnějších přepravců. Firmy, které zadávají velké objemy transportu, se dnes uchazečů ptají, jak velké mají ve vlastním parku rezervy, popisuje linecký deník.

Mluvčí přepravců v Horních Rakousích Franz Danninger říká, že hlavní problém není v chybějících vozidlech, ale v nedostatku řidičů. V Evropě prý nemůže být z toho důvodu využito až pět procent vozového parku spedic. On sám tvrdí, že „jeho“ firma Hofmann & Neffe je jednou z mála, které provozují jen v Rakousku přihlášená vozidla a řidiče. „Mezinárodní dálkové přepravě dominují firmy, které mají sídlo ve východní Evropě. Tomu odpovídající je u nich i úroveň mezd – 800 až 1000 eur čistého třeba pro jednoho rumunského šoféra, který tráví celý svůj život za volantem, bylo donedávna běžné. Teď ale chtějí i řidiči profitovat z dobré poptávky a snaží se prosadit zvýšení platů. Nebo přijímají lákavé nabídky – za tisíc eur na ruku mění zaměstnavatele a přesedají ihned na místě do jiných kamionů. Přepravci pak musejí ty své opuštěné vyzdvihávat někde po Evropě, protože jim šofér utekl za lépe placenou prací, jak říká expert na logistiku Franz Staberhofer,“ uzavírá linecký deník.

Helene Fischer „na prodej“

„Německá zpěvačka šlágrů Helene Fischerová (33) by ráda pomohla dětem v nouzi, a proto ,vydraží´ sama sebe,“ napsaly OÖN. Výnos „aukce“ má připadnout dárcovskému maratonu televizní stanice RTL. Dražba proběhne na webových stránkách ,United Charity', společnosti specializované na obecně prospěšné aukce. „K mání je exkluzivní Meet & Greet (tedy schůzka a pozdravení se) s ní a dvě vstupenky na velmi žádaný její koncert v příštím roce,“ uvedl list. „Není jedinou prominentní ženou, která se v akci United Charity vydražuje – také Michelle Hunzikerová už nabídla osobní setkání, které vyneslo 5000 eur pro dobré účely.“ Zájemci o schůzku s Helene mohou „přihazovat“ do 23. listopadu. Ke zpěvčce se přidali i další prominenti, mezi nimi entertainer Florian Silbereisen, a budou dražit osobní rarity a „události“. Výnos aukce připadne stoprocentně projektům a zařízením, která podporují potřebné děti.

Proti dohodě o růstu platů

Ve čtvrtek se státní sekretářka v úřadě rakouského kancléře Muna Guzdarová a předseda odborů veřejné služby (GÖD) Norbert Schnedl dohodli na zvýšení platů zaměstnanců všech státních služeb o 2,33 procenta. Protože hornorakouský hejtman Thomas Stelzer (ÖVP) už oznámil, že v Horních Rakousích nebude tato úmluva pro zaměstnance země a obcí převzata v plné šíři, zdejší odboráři ohlásili protestní demonstraci na 5. prosinec. Pozvali k ní i Schnedla, uvedl linecký Volksblatt.

„Požadujeme stejně rovně navýšení o 2,33 procenta jako u spolkových služeb. Dvojtřídní společnost je sociální jed. A když si to může dovolit Vídeň, tak tím spíš i Horní Rakousy jako hospodářský motor národa,“ říká Peter Csar, zemský předseda GÖD.

„Už při prezentaci návrhu rozpočtu jsme řekli, že platová úprava zaměstnanců veřejné služby bude přiměřená,“ ujistili v prohlášení Stelzer a jeho zástupce Manfred Haimbuchner (FPÖ). Odkázali na prosazený kurs reforem, zákonem uloženou povinnost „dluhové brzdy“ k vytvoření „finančního hřiště“ k zainvestování klíčových cílů v budoucnosti. „Toho můžeme dosáhnout, jen když k tomu přispějí všichni,“ řekli. V té souvislosti upozornili na „nulovou platovou rundu“ u politiků a krácení podpor stran a jejich klubů.

Odboráři na druhé straně hovoří o „útoku na příjmy lidí“ a o „neslýchané provokaci“, pokračuje deník. Na vládnoucí koaliční strany se „zastřelovali“ i sociální demokraté a Zelení. Závěr centrály o 2,33 % veřejným službám platí i pro jiné oblasti, například řádové nemocnice, zaměstnance Červeného kříže a organizací svazů sociální pomoci.

Demonstrovat před sídlem zemské vlády, Landhausem, se bude podle Volksblattu už 23. listopadu - proti plánovanému zpoplatnění odpolední péče ve školkách, uzavřel Volksblatt.

Letěl „unést“ syrské děti

Mattias Hennerbichler, šéf stejnojmenného zahradnictví ve Freistadtu, odletěl v pátek do Bejrútu, odkud chce do Rakouska přivézt svému zaměstnanci Omaru Ajajovi jeho dvě děti ve věku osm a deset let, píší OÖN.

„Omar u nás pracuje už dva roky. Je to opravdu milý chlapík, pilný a učenlivý. Jak dobře už ovládá naši řeč, konkrétně mühlviertelský dialekt, je vskutku obdivuhodné,“ říká ředitel. Také u ostatních zaměstnanců je Syřan ceněným kolegou. V uplynulých měsících má ale starosti – o osud svých dětí, synka a dcery. Zatím co se řadě jeho krajanů, v roce 2015 rovněž uprchlých do Rakouska, podařilo dostat do nové země i rodiny, Omar je od dětí oddělen už skoro tři roky. Jejich matka chce zůstat v Sýrii, ale souhlasí s tím, aby děti, které dnes žijí u příbuzných v Libanonu, vyrůstaly v bezpečí v Rakousku, popisuje list.

Mattias Hennerbichler se přes rok snažil vytvořit spolu s freistadtským advokátem Manfredem Lugerem a z Egypta pocházejícím tlumočníkem právní předpoklady pro spojení rodiny. To se teď prý vyjasnilo. „Co ještě chybí, je poslední krok. Omar nesmí Rakousko opustit, proto to dělám za něho a letím, abych děti do Rakouska doprovodil,“ říká Hennerbichler.

Setkání s nimi je naplánováno do rakouského velvyslanectví v Bejrútu. Odtud mají taxíkem odjet rovnou na letiště. „Cestu jsme připravili tak, aby pobyt v Libanonu byl co nejkratší, konkrétně 28 hodin,“ řekl podnikatel. Když všechno klapne, měl prý Omar Ajaj své děti obejmout už v sobotu ráno na letišti ve Vídni. Zpráva o tom, jak to dopadlo, ale do naší uzávěrky nedošla.

Mnich s alimenty

Otec, který vstoupí do kláštera, musí přesto platit výživné svých dětí, rozhodl německý Nejvyšší soud. Zamítl žalobu muže o osvobození této povinnosti vůči své dceři. Nejvyšší soud tak potvrdil rozsudky nižších instancí, píše PNP.

Vysvětluje, že otec byl dříve dílovedoucím. Naposledy pobíral podporu v nezaměstnanosti a nemocenskou. Bylo mu uloženo platit na dceru 300 eur měsíčně. Po vstupu do kláštera požádal o osvobození od této povinnosti. Soudy to ale odmítly. „Pokud výživou povinovaný přejde do mnišského stavu a nemá žádný příjem, je posuzován stejně, jako by měl příjmy, kterých by mohl dosahovat při vhodném zaměstnání, nebo z podpor v nezaměstnanosti,“ řekl dovolací orgán. Připojil, že žalobcovo základní právo na svobodu víry tím porušeno není, protože ve vážení zájmů stojí výš ten, který má jeho dcera z oprávněného nároku na výživu.

Pokud otec nedosahuje žádného příjmu, může jeho dítě dostat zálohu od státu, dodal mluvčí soudu Christoph Brenn. Stát se ovšem bude snažit tyto prostředky získat zpět třeba i sáhnutím po případném majetku povinného, nebo vymáhat jejich úhradu po eventuálním vystoupení otce z řádu s rozhodnutím vést zase světský život včetně pracování. „Pokud by zůstal otcem bez příjmu a neměl žádný majetek, není ovšem, co by stát od něho mohl získat,“ uzavírá list.

Autor: Vladimír Majer

18.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Adventní koncert v klokotském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
37

Adventní a mariánské písně zněly na Klokotech pro stacionář Klíček

Ilustrační foto

Hluk, smrad a krev i o Vánocích?

Na co zajít v neděli do kina

Táborsko - Přinášíme přehled nedělního programu kin.

Táborský hokej opět otevřel své srdce, Martínka podpořil téměř 105 tis

Tábor – Město nad Jordánem prožilo v sobotu pozoruhodný hokejový večer.

Krampus show 2017 předvedla úchvatnou podívanou

Kaplice - Zhruba deset tisíc návštěvníků v sobotu večer rozparádil průvod krampusů, alpských démonických bytostí.

Za 60 let je nerozdělila žádná bouřka

Sezimovo Ústí - Manželský život je jako počasí: jasné slunce občas zakryje zašpiněný mrak a dokonce se strhne i prudká bouřka.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT