Z velké části bylo příčinou počasí, uvádí deník OÖN. „Tak masivní deště v minulých letech nebyly. Přicházely povodně, které zasáhly celou zemi, ale průtrže mračen v takovéto četnosti, to je neobvyklé," říká Gerhard Diecketmüller ze zemského velitelství hasičů.

Že jde letos o mimořádný rok povětrnostních pohrom, potvrzují i statistiky blesků. V červnu jich měřicí systém UBIMET nad celým Rakouskem zaznamenal 330.873, dvakrát víc než v květnu – a víc než za celé jednotlivé roky 2013 a 2014. Bouřka nebyla nikde jen ve dvou dnech měsíce. V Horních Rakousích uhodilo 82.432 blesků, sedm na čtvereční kilometr. Tato spolková země je tak „nejbitější", následovaná Štýrskem s asi 80 000 výboji. V celostátním pořadí „nejpřitažlivějších" obcí vede Berg v Attergau, kde uhodilo 72krát.

Víc pokusů na zvířatech

Počet pokusů na zvířatech loni v Rakousku stoupl – byly provedeny na 227 317 kusech, o 8,7 procenta víc než předloni, napsaly OÖN. Tzv. terminálním pokusům (v plné narkóze, bez obnovení životních funkcí) padlo za oběť 8782 zvířat (3,9 %, předloni 5078). Krátkodobým menším bolestem, utrpení či strachu bez většího omezení žití nebo zhoršení všeobecného stavu, jak definice říká, bylo vystaveno 136 602 zvířat. Těžce trpělo 27 037 zvířat.

K pokusům bylo užito 187 413 myší, 15 910 králíků, 9411 rybiček, 5162 krys, 1858 morčat, 1762 prasat a 1623 slepic.

Odstavení atomovek neodškodní

Zemský soud v Hannoveru zamítl žalobu Eonu o náhradu škody kolem 380 milionů eur. Firma se tak žalobami na Bavorsko, Dolní Sasko a SRN bránila proti přechodnému zastavení produkce jaderných elektráren Isar 1 a Unterweser v březnu 2011, kdy politika nechala odstavit sedm německých atomových elektráren pod dojmem jaderné havárie ve Fukušimě. Po tříměsíčním moratoriu přinesla změna atomového zákona definitivní uzavření osmi zařízení a scénář ukončení provozu ostatních do roku 2022, vysvětluje PNP. Eon v tom vidí vyvlastnění a žádá odškodné.

Britové chtějí být Němci

Po referendu o brexitu zaznamenali v Mnichově stoupající zájem britských občanů o německé občanství, píše PNP. Jak řekl mluvčí okresní správy, aktuálně jich žádá minimálně kolem dvaceti denně. Zájem přibýval už před hlasováním, nyní ale stoupl masivně. Podobný vývoj zaznamenali i v mnoha jiných německých městech, dodává PNP.

Výpověď kvůli šátku nebyla diskriminací

Zaměstnankyně notářství zažalovala bývalého zaměstnavatele kvůli diskriminaci. V kanceláři nosila stále islámský šátek hidžáb a šat abája. V žalobě uváděla, že byla kvůli tomu diskriminována při přidělování práce a ke konci pracovního poměru ji šéf častoval „diskriminujícími poznámkami" jako o „trvalém experimentování etnickým oblečením" nebo o maskování se zahalením. Když oznámila, že v budoucnu chce nosit i závoj přes obličej, dostala výpověď, kterou zažalovala.

Prvostupňový soud v tom diskriminaci z náboženských důvodů neviděl, ale odvolací instance mu věc vrátila k došetření. To zase zrušil nejvyšší soud a rozhodl: To, že žalobkyně byla kvůli svému náboženství oproti kolegyním znevýhodňována při přidělování pracovních úkolů, bylo porušením zákona o rovnoprávnosti, ještě zintenzivněným odsuzujícími výroky zaměstnavatele k náboženskému oblečení zaměstnankyně. Žalobkyni přiznal odškodnění ve výši 1200 eur. Zbývající část uplatňované náhrady, 7000 eur, ale soud odmítl s poukazem na zvláštní okolnosti případu.

„Je třeba vyjít z toho, že zahalení tváře zaměstnankyně notářství ovlivňuje komunikaci se zaměstnavatelem, kolegyněmi, zúčastněnými stranami a klienty," řekl Nejvyšší soud. Dodal, že v Rakousku „patří k nesporným základním pravidlům komunikace nezahalená tvář". To, že se dotyčná nakonec rozhodla závoj přece jen čas od času sejmout, podle soudu nestačí. Daleko víc úporně odmítala uposlechnout pokynů zaměstnavatele. Výpověď proto není diskriminací, uzavřel Nejvyšší soud.

Ubylo insolvencí

Počet privátních insolvencí v Rakousku v prvním pololetí poklesl. „Důvod k radosti to ale není, protože tento konkurs může být prohlášen, jen pokud dlužníkovi ještě něco zbývá, co by mohl věřiteli nabídnout," vysvětlují OÖN.

Celkově šlo do privátního konkurzu za půl roku 4233 osob, o 4,3 procenta méně než loni. Celková suma závazků byla 523 milionů eur, meziročně o 1,5 procenta menší. Osoby, která předtím zkrachovaly jako živnostníci, mají dluhy průměrně 270.000 eur, čistě privátní lidé průměrně 59.000.
Deník poukazuje na to, že ve Vídni počet privátních insolvencí poklesl o dvanáct procent, zatím co v Horních Rakousích a ve Štýrsku se o zhruba dvanáct procent zvýšil.

Firemních insolvencí bylo v pololetí o téměř pět procent víc – ohlásilo je 2652 firem.,Řízení bylo zahájeno v 1625 věcech, což je výrazně víc, než kolik jich bylo odmítnuto pro nedostatek majetku v podstatě. Dluhy se vyšplhaly celkem na 1,78 miliardy eur, což je o 115 procent víc než loni. Počet dotčených zaměstnanců je zhruba stejný – kolem 9500.

Ilustrační foto.Zdroj: Deník/reproNová padesátieurovka

Evropská centrální banka představila ve Frankfurtu novou padesátieurovou bankovku, Rakouská národní banka ji ukázala ve Vídni. Do oběhu budou dány na jaře 2017. Napřed musí banky a obchod dostat příležitost připravit na zacházení s padesátkami personál a software pokladen. Přestavěny musí být i automaty. Jde o druhou řadu platitel měny, která byla zavedena v roce 2002. Jsou opatřeny novými ochrannými znaky. Ty mají ztížit práci zločincům, kteří loni zhotovili 899 000 padělků. Podíl falešných eur na trhu je ale malý, pravých bankovek běhá přes osmnáct miliard.