Rozšířily jej na svých sociálních sítích, kromě jiných také na youtube. „Skončil ale PR-katastrofou,“ napsala PNP. Po kritice jej zadavatel stáhnul.

V klipu byl 8. leden označen za nejplodnější den roku. Dráhy prý zveřejněním chtěly dosáhnout, aby se lidé „zase sblížili“ - na konci zdůrazňují, že „my spojujeme lidi“. Tiskový mluvčí DB řekl redakci PNP, že klip byl ve středu 3. ledna stažen, „protože dráha měla kvůli vichřici Burglind jiné starosti“. Na otázku, nakolik rozhodnutí ovlivnila kritika v sociálních médiích, úředník řekl, že se podnik k tomu nebude vyjadřovat. A k dotazu, jak DB přišly na to, že právě 8. leden je nejplodnějším dnem roku, mluvčí sdělil, že to ukázal průzkum.

Dráhy opakovaly, že klip byl myšlen jako humorný – měl prý být vnímán s „přivřením“ oka a nebrán smrtelně vážně, podotkl mluvčí. Jestli jej ještě budou opakovat, zatím prý není jasné, vedení marketingu to prý zkoumá, končí PNP.

Uberou dětem cizinců?

Nová rakouská vládní koalice lidovců a Svobodných bude před víkendem schvalovat návrhy zákonů, které pak pošle znalcům, aby byly co nejrychleji přijaty. Tak mají být přídavky na děti rodičů pracujících v Rakousku, které žijí za hranicemi v Evropské unii, od začátku roku 2019 uzpůsobeny životním nákladům v té které zemi, jak je uvádí Eurostat. To by mělo Rakousku ušetřit kolem 114 milionů eur. V roce 2016 byly tyto výdaje pro 132 000 dětí ve výši 273 milionů.

Další novinkou má být zrušení možnosti ubytovávání běženců v privátech. Jejich děti mají být vyučovány v oddělených třídách, pokud ještě neumějí dostatečně německy. V Horních Rakousích je u soukromníků nyní ubytováno asi 2500 lidí čekajících ve 400 bytech na zakončení jejich azylových řízení. Aby uprchlík mohl tohoto privilegia využít, musí kromě jiného prokázat dobrou znalost němčiny a dobrou pověst, píší OÖN. Tuto formu podpořil zemský kontrolní úřad, podle něhož je levnější – přechod 2000 azylantů z privátů do organizovaných bytů by podle něj stál ročně o 8,5 milionu eur víc. Dramatický dopad by nový zákon měl na Vídeň, kde je u soukromníků ubytováno 65 procent uprchlíků.

Jedna zdravotní pojišťovna?

Další zamýšlenou obrovskou změnou má být fúze pojištění. Kromě jiného má místo devíti územních (zemských) zdravotních pojišťoven vzniknout jedna celorakouská. Po protestech ze spolkových zemí bylo sice garantováno, že rozpočtová autonomie a přebytky hospodaření zůstanou v jednotlivých zemích, ale nad samosprávou pojišťoven má bdít správní rada, v níž budou zástupci vlády. O pojistném zaměstnanců má místo jednotlivých zemských pokladen rozhodovat centrální místo. Albert Maringer, předseda hornorakouské pojišťovny, míní, že pak nebude samospráva, že jde o zestátnění. Namítá, že s přebytky hospodaření to bude stejné jako s financováním nemocnic – jeho pojišťovna platí příspěvky do spolkového „hrnce“, a z něj zpátky dostává o 70 milionů méně. To odpovídá finanční potřebě freistadtské nemocnice, dodává.

Hornorakouská územní pojišťovna v roce 2016 měla výdaje 2,2 miliardy eur a skončila hospodaření s přebytkem 18 milionů. Přitom objem výkonů vzrostl o 3,8 procenta. Má rezervy 503,3 milionu, z nichž je 184 milionů vázáno pro zajištění zdravotnických výkonů v případě katastrof a 72,4 milionu pro fond podpory lékařských projektů. Na zbývajících 236,9 milionu lze „sáhnout“ jen v případě deficitu.

10 770 ztrát a nálezů

V lineckém úřadě nálezů.Zdroj: Deník/repro

Do úřadu ztrát a nálezů magistrátu Lince v Nové radnici odevzdali loni čestní nálezci 10 770 předmětů. 3565 mohlo být předáno zjištěným právoplatným majitelům, často už během týdne, dalších 179 připadlo po jednoroční úložní době nálezcům. Zbývající úřad po roce prodává za „blešákové“ ceny. Aktuálně v depozitu leží 6755 věcí.

Každoročně je sem sneseno přes tisíc klíčů nebo svazků klíčů. Asi třetinu si vyzvednou vlastníci, ostatní musí být po roce zničeny. Nejčastěji se věci ztrácejí v prostředcích hromadné dopravy, pak v nemocnicích a v gastronomických podnicích.

Kdo je ta Burglind?

Jak přišla nedávná vichřice Burglind v Německu ke svému jménu, vysvětlila deníku PNP Stephanie Meierová z berlínské univerzity. Jmenovitý patronát nad tlakovou níží, z níž se vichr s lijáky zrodil, si zakoupila dáma se staroněmeckým křestním jménem z Berlína za 199 eur. Jinak se toto jméno vyskytuje převážně v Porúří, vysvětlila znalkyně.

Pasovský list uvedl, že akci „patronátů nad počasím“, nad tlakovými výšemi a nížemi, spustil Institut meteorologie Svobodné univerzity Berlín v roce 2002. Do té doby měly níže vždycky ženská, výše mužská jména. Pak se rozvinula diskuse o možné diskriminaci žen, protože níže přináší spíše špatné počasí. Proto se „pohlaví“ pojmenování začalo střídat.

Studenti institutu, kteří projekt spravují, nemají starost, že by nemuselo být dost jmen pro celkově asi 210 níží a výší ročně (výší bývá 50-60, níží 120-150), pokračuje list. Jména přidělují vždy v září předcházejícího roku podle principu kdo přijde dřív. Klíčem je abeceda – první výše i níže v roce dostávají jména od A, druhé od B, a tak dál. První letošní níže 1. ledna se jmenovala Alja, ale o tom se sotvakdo dozvěděl, protože byla „neškodná“. Teď přišla na řadu druhá, tedy od písmene B.

Podle Meierové je každoročně až pět výší a níží, které začínají stejným písmenem. Zatím co od iniciál Q, Y a Z je na listinách kandidátů jen málo jmen, je jich třeba od M o to víc. Pokud je například první Maria až na 6. místě, institut nad tímto jménem přebírá takzvané rizikové partnerství, protože by jinak možná ani na řadu nepřišlo.

Počasové kmotrovství stojí pro níži 199 eur, pro výši 299 eur. Část „výnosu“ připadá na studentské pozorování počasí berlínské univerzity. A proč cenový rozdíl? „Protože výše jsou déletrvající,“ uvedla Meierová. „Na povětrnostní mapě dlí až deset dnů. Níže naopak mizí většinou po čtyřech dnech, proto je její patronátní jméno levnější.“

Třetí letošní níže se bude jmenovat Christine, prozrazuje PNP.

Konflikt - koledy a hlásiče

Od 1. ledna musejí být byty a domy v Bavorsku vybaveny hlásiči kouře, opakuje PNP, podle níž by právě to mohlo způsobit o nadcházejícím víkendu problémy majitelům objektů a tříkrálovým koledníkům. „Už loni spustily při návštěvách králů četné hlásiče poplach,“ říká v listě Claudia Hoffmannová z úřadu pro mládež arcibiskupství Mnichov-Freising. „V některých případech museli přijít domovníci a přístroje deaktivovat.“ Protože teď jsou povinné, mohlo by planých poplachů přibýt. Arcibiskupství proto radí majitelům nemovitostí opatrnost, pokud zvou do objektů koledníky s kadidlem, uzavírá PNP.