VYBRAT REGION
Zavřít mapu

„Od zimy neměla krajina šanci vyschnout,“ říká ředitel Povodí Zdeněk Zídek

Jižní Čechy - Kdyby praskla lipenská hráz, byla by hladina Vltavy nad Dlouhým mostem v Českých Budějovicích vysoko sedm a půl metru.

8.6.2013
SDÍLEJ:

Zdeněk Zídek v Českém Krumlově.Foto: DENÍK/ Zdeněk Zajíček

S jihočeským ředitelem Povodí Vltavy Zdeňkem Zídkem jsme se sešli v půl čtvrté odpoledne na břehu říčky Polečnice v Českém Krumlově. Za hodinu, kterou jsme spolu strávili, náš rozhovor přerušilo zvonění jeho mobilního telefonu asi desetkrát. Volali různí lidé, novináři i třeba starosta Veselí nad Lužnicí. Všechny telefony vyřídil, vytípnul asi jen jeden. Asi po dvaceti minutách povídání požádal, zdali bychom si nedali někde kávu. „Z toho kvanta různých redbulů už mě brní ruce," dodává Zdeněk Zídek.

Když jsme se domlouvali, kdy se sejdeme, říkal jste, že vstáváte ve tři ráno…
Ještě ráno, než začne zasedání krizového štábu, jedu 
z Lipna do Veselí nad Lužnicí, na rybník Rožmberk a do Třeboně na Starou Hlínu. Pak jedu do Českých Budějovic, 
v osm zasedá krizový štáb. Pak ještě bývá nějaké jednání a pak znovu jedu do terénu udělat, co je nutné. Teď jsem tady u vás, odtud se vracím znovu do Veselí nad Lužnicí. Od začátku téhle situace spím tak dvě hodiny denně.

Z toho soudím, že nejkrizovější situace je na zmiňovaných místech – Veselí – Rožmberk čili Nežárka, Lužnice? V čem je tam problém?
Problém je v tom, že se snažíme transformovat průtok, který je transformovatelný jen na hraně. Tam jde opravdu o centimetry a zatím se povedlo, že se voda z Lužnice a Nežárky nedostala do jediného obytného domu. Teď jsme plnili rybník Rožmberk, protože kulminovala Nežárka. Té jsme se snažili ulevit tím, že jsme část průtoku Lužnice skryli právě v Rožmberku.
Teď už ale přichází do funkce bezpečnostní přeliv na Rožmberku. Podle toho, jak z něj voda vytéká, ubíráme vodu na základových výpustích.
Tam není žádná automatika, to se musí pozorovat a vyhodnocovat, kolik na přelivu teče a podle toho ubírat na základové výpusti a na elektrárně, která je ale na druhé straně hráze. K tomu všemu musíme ještě manipulovat 
s přepouštěcí stokou mezi Nežárkou a Lužnicí, takzvanou Degárkou. Není problém tu manipulaci s vodou spočítat, ale načasovat. Ta jednotlivá místa jsou od sebe dost vzdálená a musíme umět odhadnout, kdy kam co doteče, aby se voda nepotkala a nesečetla.
Hlavní problém je načasování. Kdyby se nepovedlo, tak to buď nezafunguje, nebo to situaci zhorší. Tady se musí skloubit zkušenost lidí a musí se to odpracovat, tedy doslova ujezdit. Proto také jezdíme pořád dokola, jako blázni 
a snažíme se vše odpozorovat. Rozdělujeme si to pochopitelně s rybáři, jinak to nejde. Ti jsou výbornou partou.

Dá se říci, že v těchto místech je tedy zažehnáno?
Na Nežárce je to zažehnané, na Lužnici teď probíhá takzvaná transformace povodňové vlny v Rožmberku a voda postupně vytéká přelivem ven.

Co Vltava?
Vltava je zažehnaná. Největším problémem je nyní Lipno, které se snažíme co nejrychleji vyprazdňovat. To děláme na takzvanou mimořádnou manipulaci. Řádnou manipulací bychom mohli vypouštět jen devadesát kubíků za vteřinu. My vypouštíme 115 kubíků. To jsme si museli mimořádně vyjednat, to musí povolit Vodoprávní úřad.

Už od neděle kolem sebe slýchám názory lidí, že v Lipenské přehradě bylo před povodní opět příliš vody a že se mělo upouštět včas. Je to tak? Kdy jste se dozvěděli, že přijdou tak velké srážky?
Že začnou tyhle velké srážky, jsme se dozvěděli, až, když tady byly.

Opravdu?
Jistě. Tak velké srážky předpovídané vůbec nebyly. To, že bude pršet, nám chodí pětkrát do měsíce. Kdybychom měli pětkrát měsíčně upouštět Lipno… Víte, jak to leckde vypadá, když se vypustí devadesát kubíků. Vodáci by protestovali, že nemohou jezdit, elektrárna by protestovala, že nemůže vyrábět elektřinu, rybáři by protestovali, že jsme jim zničili ryby…
Prostě ta nádrž má nějaká pravidla. A pravidlo pro dobu, kdy není povodeň, je jednoduché – my musíme být v takzvaném zásobním prostoru. Ten je pro nás 280 milionů kubíků a horní hrana zásobního prostoru je kóta nadmořské výšky 724.90. Pokud jsme pod touto kótou, pak jsme správně.

Jenže tyhle otázky lidí se stále opakují vždy, když přijde větší voda. Nebylo by tedy od věci trvale snížit hladinu Lipna třeba o půl metru?
Ale od čeho to počítat? Ta hráz byla na něco zkonstruována a naprojektována. Ti projektanti řekli: Toto je optimální režim nádrže vzhledem k tomu, co od ní očekáváme 
a co na ni bylo kladeno a v jakém místě leží. V průběhu roku se hladina mění třeba 
o metr tak, jak se v nádrži hospodaří. Od čeho by měla být 
o půl metru níž? To se mění každým rokem podle potřeby, podle toho, jak musíme vypouštět v parném létě, protože dochází ke kyslíkovému deficitu na řece, musíme dodržovat nadlepšení do profilu Temelína. Funkcí přehrady je spousta. Může se stát, třeba jako v roce 2003, že rok po velké vodě přišlo velké sucho. 
A byli jsme v každé přehradě rádi za každý kubík. Svolával se naopak krizový štáb kvůli tomu, že vody byl nedostatek
a vozila se voda sem a tam 
v cisternách.

Co by tedy bylo řešením? Začalo se opět mluvit o starém plánu výstavby až pětašedesáti nových přehrad na různých místech republiky?
Ovšem. Ne nadarmo si říkáme střecha Evropy. K nám nic nepřiteče. My s tou vodou musíme hospodařit, protože ona velice rychle odtéká. 
A když ji nebudeme zachycovat, také té vody opravdu budeme mít málo. Proto se ty přehrady stavěly. Na Vltavě už se ale určitě stavět nebude. Ale jsou vybrané prostory, které jsou chráněné padesát let.

Vraťme se k současnosti, 
k Lipnu a Vltavě. Co situace 
v Českém Krumlově? Osvědčilo se bagrování Vltavy a protipovodňová opatření?
Když se tam teď půjdeme podívat, teče ve Vltavě dvě stě kubíků. Pokud se podíváme pod Lazebnický most, tutově tam na navigaci budou stát předzahrádky, stolečky, tutově se tam prodává. To dřív nebylo možné při devadesáti kubících. Vy sám jste byl na veřejném projednávání protipovodňových opatření, když nám tam různí lidé vytýkali, že to nebude mít vůbec žádný efekt. Teď je to, myslím, jednoznačně prokázané, o osvědčení protipovodňových opatření nemůže být žádná diskuze. To samé platí i o Veselí nad Lužnicí. Tam ještě také nejsou protipovodňová opatření úplně hotova, ale už teď lidi ochránila. Oni sami mi to tam potvrzují.
Navíc je třeba připomenout, že ochrana města nemůže být jediným principem přehrady. Jestliže přijde takováhle krize, pak se musí upřednostnit bezpečnost přehrady. Pokud by se na přehradě něco stalo, praskla hráz, průtok by byl násobně větší. V případě Lipna by tady protékalo 13 tisíc kubíků. To by v Krumlově bylo za tři hodiny. V Českých Budějovicích by pak hladina vody byla nad mostovkou Dlouhého mostu ve výšce sedm a půl metru.

Přecházíme na Lazebnický most. Skutečně, při průtoku dvou set metrů krychlových za vteřinu fungují předzahrádky na náplavkách. Cestou potkáváme Piera Gelsomina, který provozuje kavárnu těsně pod Lazebnickým mostem. Potvrzuje, že ani v nejnižších místech provozovny vodu nemá. Později přidává poznámku vlastník domu Radek Štěpánek, že při průtoku, jaký byl 
v neděli, tedy tři sta kubíků, by před prohrábkou koryta měli vodu nejméně do půli až tři čtvrtě výšky oken přízemí kavárny.

Takže, i když napršelo víc, než se čekalo, Lipno úlohu splnilo?
Maximálně do něj teď přitéká 302 kubíků, odtéká 115. Ten rozdíl, 285 kubíků je onou transformací, o které pořád mluvím. Když si to pak dám všechno do souvislostí, tak kdyby ona transformace nebyla (kdyby tedy neexistovala Lipenská přehrada), protékalo by při téhle povodni druhého června Českým Krumlovem kolem čtyř set padesáti kubíků. To by bylo více, než 
v roce 2002. Tehdy to bylo nějakých čtyři sta deset.

Přesto musím připomenout, že jsem mluvil s lidmi z různých míst, z Křemže, z Benešova nad Černou, koneckonců třeba 
i v Bechyni zmiňovali to samé: Letos to bylo jiné. Voda přišla často z míst, ze kterých ji nečekali.
Každá povodeň je jiná. Vezměte si povodeň na Lužnici, ta přišla odspodu. To nikdy nebývalo. To, že chudáci nestihli postavit protipovodňovou stěnu, tomu se nelze divit. Oni čekali vodu po Lužnici, ani je nenapadlo, že se to na ně přivalí z boku ze Smutné a Milevského potoka, kde během jedné noci přišla stoletá voda. A teď se podívejte na Lipno, jak se chová. Takovouhle plochou kulminaci, kde jsme vypouštěli sto kubíků a dvacet čtyři hodiny se nám nehnula hladina, to také dříve nebývalo. To je typické pro Lužnici, pro Rožmberk. Na Šumavě spíš voda vždy rychle přišla 
a rychle odešla. Vysvětlení je jednoduché: Od zimy neměla krajina šanci vyschnout. Od doby, kdy roztál sníh, vezměte si, kolik bylo dní, kdy nepršelo, kdy svítilo slunce a foukal vítr? Krajina je prostě nacucaná.

Pojďme se podívat na Otavu, Blanici nebo Husineckou přehradu. Jak tam vypadá situace?
Husinecká přehrada má velice malý transformační účinek. Ta se velice brzy stává jenom vysokým jezem, přes který se jen voda přelévá. Přesto i tak snížila průtok 
o dvacet čtyři kubíků. 
S Husincem nejde příliš mnoho dělat. Všichni, kdo se baví o povodni a Vltavské kaskádě, mluví o průtocích.
Ale to je jen jedna a méně podstatná veličina. My pracujeme s objemy, my nepracujeme s kulminačními průtoky. Třeba objem povodňové vlny na Lipně byl v roce 2002 dvojnásobný, než byla vůbec návrhová povodeň pro Lipno. To je také důvod, proč vzniká tolik nedorozumění.

Od roku 1996 zažila republika skoro po padesáti letech klidu několik tvrdých povodní. Dá se odhadnout další vývoj situace?
Bylo vysledováno, že nějaká periodicita tady je, ale 
v dlouhodobém horizontu to vypadá, že by nám měl hrozit spíše nedostatek vody. Sice budou krátkodobé velké srážky, ale celkově je spíše předpovídán deficit. Do jaké míry je to ovlivněno změnou klimatu, to těžko říct. A nakolik tomu věřit? Ty globální klimatické modely, podle nichž se to počítá, ovlivňuje například to, jak se bude či nebude vyvíjet průmysl v Číně.

Autor: Zdeněk Zajíček

8.6.2013
SDÍLEJ:

SERVIS

Gastronomie - Gastronomie Kuchař/pizzař 11 000 Kč Kuchaři (kromě šéfkuchařů) kuchař/ka indické kuchyně. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 11000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: pož.: znalost indické kuchyně. Pracoviště: Indická restaurace "tandoor" tábor, Žižkovo nám., č.p. 8, 390 01 Tábor 1. Informace: Jitendra Rayamajki, +420 773 986 965. Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 23 000 Kč Pomocní pracovníci ve výrobě jinde neuvedení dělník - tónovač. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 23000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce: výroba a tónování nátěrových hmot, výstupní kontrola, Požadujeme: manuální zručnost, fyzickou zdatnost, pracovitost, pečlivost, samostatnost, sleva na firemní výrobky, odměny, příspěvek na dojíždění, kontakt e-mailem, místo výkonu práce bude cca od 11/2019 v Českých Budějovicích. Pracoviště: Viton s. r. o. ves. nad lužnicí, Třída Čs. armády, č.p. 167, 391 81 Veselí nad Lužnicí 1. Informace: Simona Šelmátová, +420 381 581 022. Obchod - Obchod Obchodní zástupce 15 000 Kč Obchodní zástupci zprostředkovatel obchodu a služeb, obchodní zástupce. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Pružná pracovní doba, úvazek: . Mzda min. 15000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: ŘP B, znalost ruského a ukrajinského jazyka, náplň práce: zprostředkování obchodu a služeb, časté pracovní cesty na Ukrajinu, mzda + pohyblivá složka mzdy, kontakt e-mailem. Pracoviště: Olha naumenko, Kpt. Jaroše, č.p. 2384, 390 03 Tábor 3. Informace: Naumenko Olha, . Administrativa - Administrativa Úředník ve skladu 18 000 Kč Úředníci ve skladech skladník - expedice. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Balení výrobků a nakládání palet, základní znalost práce na PC , Řidičský průkaz na VZV , Zodpovědnost, důslednost, Praxe na obdobné pozici vítána , Zaměstnanecké výhody: příspěvek na stravování, příspěvek na penzijní připojištění, možnost dalšího vzdělávání., Kontakt telefonicky, emailem.. Pracoviště: Motor jikov strojírenská a.s.- soběslav, Zátkova, č.p. 495, 392 01 Soběslav. Informace: Olga Martinů, +420 724 728 887.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační obrázek.

Již nejsou mezi námi

Stavba dálnice. Ilustrační foto.

O stavbu dálnice D4 se utkají čtyři konsorcia

Chanuka a Vánoce

Tábor – Co mají společného Chanuka a Vánoce

Příběhy starých domů a osudy jejich obyvatel

Písek ‑ Město má poměrně velké množství zachovalých měšťanských domů a dalších zajímavých staveb. Jejich historii se už několik let věnuje novinářka Zlata Měchurová.

Trabantem kolem světa

Sezimovo Ústí – Úterý 13. listopadu zpestří návštěvníkům Spektra cestovatel Dan Přibáň.

Češi jsou národem chatařů. Chalupu vlastní pětina lidí

Malebná roubenka s kůlovým plotem a košatými muškáty v oknech. Ideálně na kraji lesa plného hub či u rybníka. To je stále sen drtivé většiny současných Čechů. Dokládají to i poslední data společnosti RE/MAX Europe: chatu nebo chalupu k odpočinku podle nich vlastní dokonce pětina Čechů. To je pátý nejvyšší počet v Evropě. 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT