Že Země vůbec se svými zdroji vydržela až do pondělka, přičítá Footprint tomu, že většina obyvatel planety spotřebovává stále velice málo. Wolfgang Pekny z této organizace říká, že je to sice matematicky lepší pro ekologii, ale katastrofa pro tyto lidi, vede to k rozpolcení společností a ztrátě solidarity a férovosti.
OÖN uvádějí, že Země nabízí zhruba 12,2 miliardy hektarů bioproduktivní plochy. Podíl na jednoho člověka je tedy asi 1,7 globálního hektaru (gha). „S tím by průměrný Rakušan zdaleka nevystačil, ten si nárokuje kolem 6,1 gha. Kdyby všichni obyvatelé zeměkoule žili na podobně ,vysoké noze´, potřebovali bychom 3,3 takové planety, jak podotýkají organizace ochrany životního prostředí WWF, Global 2000 a Greenpeace ve společnéin prohlášení," uvádí deník.
Platforma Footprint nabízí na smartphonu každému zájemci možnost výpočtu vlastního „overshoot-dne" –„nakrmením" adresy www.overshoot.footprint.at daty o svém cestování, konzumu a stravování.

Policie vyklidila faru

Běženci z fary už jsou pryč.Zdroj: Deník/repro PNPPo pěti týdnech šlo v pondělí všechno velmi rychle, uvedl pasovský deník PNP. Uprchlíci, kteří setrvávali v řezenském farním domově St. Emmeram (na snímku) v protestu proti hodnocení balkánských států jako bezpečných zemí (Deník opakovaně informoval), museli svůj útulek opustit. „V pondělí budovu vyklidila policie," píše PNP. Ta zasáhla po podání trestního oznámení biskupství na porušování domovní svobody. Diecéze také v sobotu zastavila zásobování skupiny potravinami.
Policie nejprve ultimativně vyzvala šestnáct zbývajících běženců, aby odešli dobrovolně. „Kolik z nich to skutečně udělalo, není ještě jasné," řekl mluvčí policie na dotaz PNP. Naplánováno bylo, že tito lidé, mezi nimi také děti, budou dopraveni autobusy do registračních míst, odkud do dómu sv. Petra a pak na faru přišli.
Generální vikář Michael Fuchs vyjádřil v pondělí večer ulehčení biskupství z ukončení obsazení. Zdůraznil, že od začátku měla diecéze za důležité nenechat lidi, kteří přišli v nouzi a prosili o pomoc, „ve štychu". To má platit i nadále, v extrémních případech mají mít lidé v tísni možnost žádat faráře o poskytnutí církevního azylu. Obava, že by diecéze v budoucnu zavřela kostely k zabránění opakování takové „okupace", je podle Fuchse nedůvodná. „Naše kostely zůstanou otevřeny pro všechny lidi, kteří se chtějí modlit, hledat klid či obdivovat tyto stavby," řekl. Nesmí se ale chtít násilným vniknutím do církevních prostor obejít státní pravidla nebo zneužít kostelů jako protestní tribuny. Na iniciátory řezenské akce apeloval: „Kdo chce prosadit změny azylového práva, musí v demokratickém státě usilovat argumenty o většinu. Násilné zkracování této cesty nesmí být," uzavřel.

Azylanti na univerzitu?

„Na lineckou Keplerovu univerzitu je zapsáno kolem 19 000 studentů. Už brzy jich bude o 52 víc. Škola chce totiž po uprchlické vlně minulého roku využít potenciálu nejlepších hlav a v novém programu pomáhá azylantům, kteří na ní chtějí studovat," napsal linecký deník OÖN.
Pro cizince to vůbec není jednoduché, pokračuje. Musejí nejen mít uzavřené vyšší vzdělání, ale také ovládat němčinu na maturitní úrovni. Nyní proto potenciální studenti dostávají „u Keplerů" možnost intenzivní výuky tohoto jazyka. „První posluchači by měli moci zahájit regulérní studium na podzim příštího roku," říká v OÖN Johann Bacher, děkan sociální a ekonomické fakulty, který projekt s názvem MORE vede.
Podle deníku je o něj velký zájem. Ze sto zájemců bylo vybráno 52. Mnozí už nějaké studium začali nebo dokončili, od techniky k anglické literatuře, a škola upustila od nákladných ověřování dokladů. „Chtěli jsme udržet co největší přístupnost," uvedl Bacher. Podle vlastních slov je ze studentů kurzu nadšen: „Jsou vysoce motivováni a mají zájem."
Spolupracovníci programu a posluchači univerzity shánějí s pomocí Rotary-klubu prostředky k financování dojíždění těchto studentů roztroušených po venkově. Kolem patnácti žáků a pracovníků školy jim pomáhá s učením, ale také se sociální integrací.
Na podzim má být MORE rozšířen s podporou zemské vlády. Vedoucí Bacher plánuje zvětšení skupin posluchačů a odstartování dalšího kurzu.

E-mopedy „nejedou"?

Pololetní bilance je stísňující – v Horních Rakousích bylo za šest měsíců nově přihlášeno jen 27 elektromopedů To je pouze 1,83 procenta celého odbytu 1474 kusů, píší OÖN. Ve velkých městech Steyr a Wels nebyl prodán jediný e-moped. V prvních šesti měsících 2015 bylo v této spolkové zemi přihlášeno k provozu dokonce jen dvacet těchto bezhlučných jednostopých dopravních prostředků. „Celostátně jejich kvóta letos ale stoupla, ovšem jenom tím, že pošta ve Vídni jich 200 nasadila do služby," uvádí list.
Expert Dopravního klubu Rakouska Markus Gansterer poukazuje na to, že naopak odbyt elektrokol prožívá boom. Připomíná špatnou ekologickou bilanci benzinových mopedů a míní, že jejich přechod na elektrický pohon je nutný.

Doručují i v sobotu

Rakouská pošta zahájila v březnu také doručování balíků i o sobotách (náš list informoval). Firma je s dopadem projektu podle vyjádření pro linecký deník Volksblatt velmi spokojena. „Našich cílů jsme dosáhli, doručujeme nyní 80 procent došlých zásilek i v sobotu, a také ohlas veřejnosti je velmi pozitivní," uvedla.
Přes doručovací den navíc prý nebyl počet zaměstnanců výrazněji rozšířen. „V principu jsme pravidelný proces pětidenního provozu rozšířili na šestidenní," řekla tisková mluvčí Kathrin Schrammelová. Bylo to možné proto, že zavedení sobotní roznášky nepřineslo významnější nárůst zakázek. Vícepráce byly vyrovnány vnitropodnikovým přerozdělením – kdo pracuje v sobotu, dostane v dalším týdnu den volna. Kromě toho jsou dál zapojeny výpomoci, které byly v začátku projektu nasazeny jako překlenovací.

Bavoři mizí

V Bavorsku je toho času pohřešovaných 5711 lidí, z toho 541 dětí. Statisticky mizí v zemi každý třetí den někdo. Děti jsou za zmizelé a ohrožené pokládány, jakmile jsou náhle pryč. Dospělý ale má právo všechno „hodit za hlavu" a ztratit se, vysvětluje vedoucí odboru pro nezvěstné mnichovského policejního prezídia Margit Reimerová. „Rozumné by bylo to někomu říci, ale zásadně každý dospělý může dělat co chce," opakuje.