Plodnice se nyní dají najít na loukách, zahradách, hrázích rybníků i v městských parcích. „Převážně lidé nachází žampiony, ale objevují se už i bedly. Musí však dávat pozor,“ upozorňuje s tím, že rostou bedly bílé, hranostajové a zardělé, které nejsou jedlé. „Opatrnost je důležitá hlavně při sběru, žampiony musí mít růžové lupeny, později tmavé. U bedel doporučuji nesbírat to, co houbaři bezpečně nepoznají. V tomto případě je lepší se poradit s odborníkem,“ dodává.

1) Národní přírodní památka Luční se nachází na 300 metrové hrázi stejnojmenného rybníka a vyhlášena byla v roce 1988, od té doby ji spravuji, letos oslavila 31 výročí. Když jsem houby studoval, tak jsem je zkoušel i zalévat. Měřil jsem kolik vyrostou cen
Správce první české mykologické rezervace Luční, Pavel Špinar, je mykolog samouk

MÁJOVKY A ZÁVOJENKY

První jarní úlovky měl Pavel Špinar už v květnu. „Hojně rostly májovky a závojenky podtrnky, které jsou jedlé,“ vysvětlil. Jak by si mohl laik usuzovat, co je červivé, není jedovaté. „To však není pravda, například v případě naší nejvíce jedovaté houby, muchomůrky zelené, je tomu naopak. Červivost není směrodatná, protože červi jsou imunní proti jejímu jedu,“ přiblížil Pavel Špinar.

Bezpečně poznává plodnice hub podle vůně, chuti a lupínků a doporučuje to i ostatním. „Májovka je silně moučná, dá se zaměnit ale s vláknicí začervenalou, která je prudce jedovatá. Hřib moravský voní krásně sladce, po kokosu, vanilce a kopru. Rod holubinek má na sto padesát druhů, jedlost nejlépe poznáte podle chuti. Když lupínek pálí, tak se nejí,“ popsal.

Vyrazit na exkurzi s Pavlem Špinarem do první mykologické rezervace u nás je zážitek. Ten si odnesli i žáci 6. ročníku Církevní základní školy Orbis Pictus pod pedagogickým vedením Jany Kupsové.
Houby poznává nejen očima, ale i podle aroma a chuti

JEDLÝ CHOROŠ

Nyní se vykytuje také sírovec žlutooranžový. „To je nádherně barevná chorošovitá houba, výborné na jídlo jsou mladé plodnice, které nejsou ještě dřevnaté,“ naznačil. Najít se dá na zahradách a v sadech, jeho oblíbeným stanovištěm jsou listnaté stromy. „Roste na švestkách, višních, ale i dubech a různých pařezech,“ doplnil.

Aktuálně se podle jeho slov houby zatím hledají, než sbírají. „Opravdu místy rostou hřibovité jako hřib dubový, hřib borový a hřib kovář. Na Šumavě, kde hodně zapršelo začínají lišky. Odhaduji, že tak do dvou týdnů by mohly houby opravdu růst. Pokud nepřijdou třicetistupňová vedra a nebude foukat vítr, což by mohlo vysušit podhoubí,“ popsal Pavel Špinar.

Houby už rostou.
Houby už rostou. Můžete vyrazit do lesa

POZOR NA KLÍŠŤATA

Než lidé vyrazí za úlovkem, měli by si dát pozor i na klíšťata, která se letos po mírné zimě hojně vyskytují. „Doporučuji přetáhnout si ponožky přes kalhoty, sice to vypadá nevzhledně, ale klíště se tak nedostane na kůži. Ideální je nosit vysoké holiny a po návštěvě lesa se hned osprchovat a prohlédnout,“ doporučuje.

Dalším zajímavým postřehem je nenosit světlé oblečení. „To klíšťata vysloveně přitahuje. I vědci, kteří je zkoumají, je chytají na bílé plátno. Samozřejmě nic nezkazíme repelentem, dobré je také si udělat přírodní směs z hřebíčku, rozmarýnu a česneku, rozdrcené stačí dát do kapesníku do kapsy. Osobně beru ještě vitamíny skupiny B, které klíšťata odpuzují,“ vyjmenoval vyzkoušené rady.