Podle meteorologů, kteří je pravidelně měří, na ně v zimě napadlo o deset procent méně sněhu a ten na jaře rychle zmizel. „Že ledovce tají, prožíváme už každým rokem, ale letos byly ztráty v jejich objemu obzvlášť velké,“ říká v deníku expert Bernhard Hynek.

Největší rakouský ledovec Pasterze na Grossglockneru ztratil během jednoho roku v průměru dva metry z tlouštky ledu. V uplynulých 25 letech to bylo celkem dokonce 25 metrů. Jazyky tohoto ledovce by mohly v nadcházejících 40 letech zcela zmizet, uvedl centrální úřad pro meteorologii a geofyziku. „Jeho spodní okraj je ve výšce kolem 2100 metrů nad mořem. Tady je momentálně tak teplo, že led ve volném prostoru každý rok ztrácí kolem deseti metrů tlouštky,“ uvedl Hynek. Maximální tlouštka Pasterze je podle něho kolem 230 metrů.

Podobně letos „hubly“ i další ledovce obrácené na sluneční stranu: Goldbergkees ztratil v tomto roce průměrně 2,1 metru tlouštky, Kleinfleißkees 1,9 metru. „Prognózu Světové rady pro klimatizaci IPCC, že do roku 2100 zmizí kolem 80 procent plochy ledovců v Alpách, si můžeme na těchto třech příkladech dobře představit,“ dodal Hynek. Na Grossglockneru připadlo letos jen asi metr sněhu a ten do 27. května zcela odtál.

Smrt v jeskyni

Linecký deník OÖN přinesl detaily k tragické smrti 48letého českého speleologa při výzkumných pracích v jeskynním systému Warwas-Glatzen-Höhle v Horním Štýrsku. „S rovněž zkušeným partnerem z Dolních Rakous sestoupili v sobotu do jeskyní, aby prozkoumali nové cesty. V noci na úterý kolem 23. hodiny chtěl český účastník zřejmě zajistit lano, ale z dosud neznámých příčin spadl z výšky 20-30 metrů. Podle prvních zjištění byl řádně zajištěn, ale srazil ho uvolněný kus skály. Parťák mu ještě poskytl první pomoc, ale musel ho na místě zanechat, aby vystoupil a přivolal pomoc,“ píše list.

Kolem třetí hodiny bylo k nehodě ve výšce kolem 1400 m n. m. alarmováno na 70 záchranářů a dva vrtulníky. Ještě před polednem sestoupil ke zraněnému první pětičlenný tým, ale muž už byl mrtev, uvedly OÖN. Měl těžká zranění hlavy. Podle expertů musel zemřít okamžitě. K vyproštění těla musely čety rozšiřovat úzké pasáže systému a uvažovaly i o jejich odstřelu. Kolem jedné hodiny v noci tělo vyzdvihl ze šachty sestupu vrtulník ministerstva vnitra.

Příčiny tragédie policie stále vyšetřuje, musí mimo jiné vyslechnout druhého speleologa a vyhodnotit fotodokumentaci. Je připravována přeprava oběti do Čech, s pitvou se nepočítá.

K systému Warwas linecký deník dodává, že je dlouhý zhruba 10,7 kilometru a hluboký asi 765 metrů. Je pokládán za jeden z nejdelších jeskynních systémů v Rakousku. Je úzký a členitý, chodby bývají často zaledovány nebo zaplavovány.

Mnichov a bezdomovci v zimě

Město Mnichov opět odstartovalo program ochrany bezdomovců před chladem, píše PNP. Od 1. listopadu do konce dubna mají připraveno 850 lůžek v bývalých Bavorských kasárnech a sociální referát tvrdí, že v zimě nebude muset nikdo ve městě nocovat pod širým nebem. Nabídka je určena pro každého a v minulých letech jí využilo vždy více než 3100 lidí.

Podle tohoto odboru je ve městě asi 8600 lidí bez bytů, z toho 1600 mladších 18 let, a odhadem 550 bezdomovců. Za ty jsou pokládány osoby, které dobrovolně či nedobrovolně žijí na ulici. Experti ale vycházejí z toho, že ve skutečnosti je jich daleko víc, pokračuje deník. Stoupá i počet lidí bez bytu, tedy těch, kteří časově omezeně přebývají v nouzových nebo azylových ubytovnách. Koncem minulého roku jich bylo údajně 6700. Možnosti města jim poskytnout okamžitou pomoc jsou letos údajně na hranici kapacity.

Ochranu před chladem využívají podle PNP v Mnichově především přistěhovalci z chudších zemí Evropské unie, kteří tu například hledají práci a nemohou si dovolit zajistit bydlení na volném trhu. Mnoho z nich je dál hlášeno k trvalému pobytu v domovské zemi, takže nemají nárok na městské ubytovny a nocují často na ulicích. Kolik jich je, se nedá odhadnout. K návratu do vlasti se jim snaží pomoci sociální pracovníci.

Pomáhají potřebným

Lidová pomoc, Caritas, dělnický svaz samaritánů, Červený kříž, evangelická diakonie a další organizace nabízejí v Linci mobilní služby a denní pomoc třeba dovážkou jídla, při nákupech, výpomocí v domácnosti atd., píše zpravodaj radnice. Město tuto činnost koordinuje a spolufinancuje. Jen letos poskynou mobilní služby lidem podle prognózy městských analytiků více než 180 000 hodin práce.

K mobilním službám patří i péče o nemocné doma. Ta je předepisována lékaři a vykonávána diplomovaným personálem. Město ji tedy neřídí, služby si od organizací „kupuje“, ale každoročně vede jednání s poskytovateli i o jejich kapacitě. Náklady – loni přes 1,6 milionu eur - nese zemský rozpočet. V minulém roce bylo v Linci takto doma opatrováno 1944 klientů, jimž zmíněné složky věnovaly 42 570 hodin práce. Letos s nimi byl sjednán rozsah 44 000.

Jinak je tomu s mobilním opatrováním v nemedicínské oblasti. Jeho potřebu posuzují společně městská sociální poradna Kompass, lékaři a nemocnice. Výkony poskytovatelů z organkizací pomoci sahají podle potřeby od krátkých návštěv v rozsahu 20-30 minut až po více než 90 hodin za měsíc.Službu platí veřejné rozpočty, příspěvky od klientů jsou sociálně strukturované do 16 skupin – od 1,80 po 38 eur za hodinu pro lidi nepobírající pečovatelské dávky a od 7,30 po 43,50 eura pro ostatní. „Loni vydaly město a země v tomto sektoru každý po 2,7 milionu, klienti asi 2,1 milionu,“ říká místostarostka Karin Hörzingová. Loni složky odvedly při této odborné sociální péči o 2092 zákazníků 173 500 hodin práce – měsíčně průměrně asi 14 400 hodin pro 1250 lidí. V prosinci bylo 63 procent opatrovaných starších 80 let. Každá hodina stála město v průměru 15,82 eura, veřejné rozpočty celkem průměrně 31,23 eura. Včetně příspěvků klientů to bylo v průměru 43,54 eura za hodinu.

Zachraňují perlorodky v Malši

Bavorsko, jižní Čechy a Müihlviertel patří k posledním „ústupovým“ oblastem mušlí perlorodek říčních, napsaly OÖN. Tam, kde je žula a rula, se cítí ještě trochu dobře, ale stejně jsou na listině ohrožených druhů. „Ochranáři tento problém poznali už před lety a vyvolali projekty k jejich chovu a ochraně,“ sděluje linecký list a uvádí příklad mladých ochránců přírody z Haslachu, kteří se zaměřili na Malši. Ta byla podle vedoucí projektu Sarah Höflerové v dřívějších plánech opomíjena, prý proto, že přináleží k labskému systému. Teď mušle z Malše zachraňuje Höflerová společně s Christophem Hauerem ze Zemědělské univerzity ve Vídni, rodákem z Aigenu-Schläglu, v rámci Interregu.

Jejich projekt sleduje kromě chovu mušlí i ochranu a vylepšení jejich životního prostoru, sděuje list. Spojil témata ochrany před povodněmi, eroze, trvale udržitelné ochrany půdy, stav sedimentu v tocích a problémy rybního hospodářství, které jsou se stavem perlorodek osudově spojeny. Před 50 lety fungovala reprodukce mušlí v této oblasti ještě dobře, což Höflerová dokládá záznamy klášterů o plošném rozšíření tohoto druhu. V užším slova smyslu se množí dál, ale už nemají šanci přežít kvůli množství jemných částic v sedimentu.

Do roku 2020 chce skupina zpracovat expertízy a realizovat je k vylepšení životního prostoru mušlí. „Často jde o maličkosti s velkým účinkem,“ říká Höflerová. Myslí především vytváření záchytných nádrží kalů nebo zakládání luk k zabránění eroze. Nositeli projektu jsou úřad hornorakouské vlády, české ministerstvo životního prostředí a Jihočeský kraj, dodávají OÖN.

Památce mrtvých z dopravy

Čtvrtečního Svátku zesnulých využil Dopravní klub Rakouska k dalšímu upozornění na dopravu jako zdroj nebezpečí, píše linecký Volksblatt. Jen dopravní nehody připravily od roku 2000 do 1. listopadu v zemi o život 2282 lidí, jen letos 71… Klub volá po zesílení opatření proti hlavním příčinám havárií – nepřiměřené rychlosti a odvedení pozornosti. „Bezpečnost provozu by ale zvýšila i hustější síť veřejné dopravy s četnějšími spoji,“ uzavírá list.

Šetří na jubilejích

Země Horní Rakousy v rámci úspor už nebude od 1. ledna udělovat k manželským jubilejím tradiční zlaté mince nebo peněžní částky, informují OÖN. Chce tak ušetřit téměř milion eur za rok.

Jak list rozvádí, zemský rozpočet dosud docela marnotratně rozdával k lecčemus, například zlatý dukát (momentálně hodnota 130 eur) ke zlatým svatbám při dovršení 50 let manželství, 400 eur k „diamantové“ svatbě (60 let) či až 2000 eur dvojicím, které jsou spolu 75 let. Loni takto vydal k jubilejím svateb svých občanů celkem 965 000 eur, a vývoj má stoupající tendenci. „Při zemském rozpočtu 5,2 miliardy eur to sice není největší sousto, ale také nejde o zanedbatelnou částku,“ uvádí list. Prémie zavedené v roce 1978 mají do budoucna odpadnout, vytrvalým dvojicím mají být podle zemského hejtmana Thomase Stelzera udělovány jen čestné diplomy. Ten pro list uvedl, že poskytované částky byly dobrovolným úkonem vlády, při němž nešlo o zmirňování tíživé situace. OÖN připomínají, že loni země takto ocenila 2907 zlatých svateb, 1077 diamantových, 280 železných (65 let), 30 „milosrdných“ (70 let), čtyři „šperkovní“ (72,5) a jednu „korunní“ (75 let).