Podporu naopak nacházel u starostů většiny místních obcí. Brabec uvedl, že se názory Mánka a ministerstva na směřování parku lišily. V dohledné době bude na post ředitele vypsán konkurz, do vybrání nového šéfa šumavského parku byl jeho vedením pověřen Pavel Hubený.

Mánek byl odvolán poté, co se dokončil plán péče národního parku. Strategický dokument musela správa parku po Brabcově nástupu do funkce přepracovat, kritizovala ho řada odborníků.

Mánka jmenoval do funkce v létě 2012 exministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS). Vědci a ekologové už při nástupu Mánka poukazovali na to, že z parku odešli odborníci a nahradili je lidé s vazbou na ODS. Sám Mánek byl dříve členem této strany.

Jednačtyřicetiletý Mánek do funkce nastoupil po Janu Stráském, s nímž se do vedení parku jako náměstek vrátil krátce po jmenování Stráského ředitelem. Rodák z Horské Kvildy do roku 2007 totiž deset let v NP Šumava pracoval, od roku 2004 jako náměstek. Potom na čas odešel, provozoval geneticko-biochemickou laboratoř se zaměřením na výzkum genofondu populací lesních dřevin.

Jiří Mánek oficiálně reagoval v prohlášení prostřednictvím mluvčího parku Pavla Pechouška: "Rozhodnutí ministra životního prostředí Richarda Brabce beru jako manažerské rozhodnutí a jsem s ním smířený. Důvodem ukončení naší spolupráce je rozdílný pohled na některé věci související s vedením Národního parku Šumava, zejména pak na podobu Zákona o Národním parku Šumava," uvedl.

"Já sem přesvědčený, že Šumava potřebuje jasný zákon s konkrétními a srozumitelnými pravidly, kdežto pan ministr dává přednost zákonu obecnějšímu. Na Šumavě jsem se narodil, vyrostl zde a budu tu i nadále žít. Žádného ze svých rozhodnutí nelituji, nic bych nedělal jinak. Za výsledky své práce si stoprocentně stojím. Za dobu, kdy jsem řediteloval Správě NP a CHKO Šumava, se podařilo mnohé. Na Šumavě vítězila racionalita nad ideologií," sdělil dále.

V závěru prohlášení uvádí, že není všem dnům konec s vírou, že se na Správu parku ještě vrátí.

Šumava bezzásadová

Překvapením nad postupem ministra životního prostředí a nesouhlasem s jeho posledními kroky se netají jihočeský hejtman Jiří Zimola. Především podle Jiřího Zimoly na čtvrtečním jednání zastupitelstvo Jihočeského kraje vyjádřilo podporu deklaraci obcí k nedávnému návrhu zákona, který šumavské obce podporují. Kraj také podporuje zahájení legislativního procesu a schválení připraveného zákona, který podle Jiřího Zimoly respektuje zájmy krajů, obcí a především obyvatel Šumavy.

„Páteční kroky pana ministra nepřispívají k hledání kompromisu," upozorňuje Jiří Zimola a naznačuje, že ministerstvo životního prostředí nyní misku vah výrazně vychýlilo v neprospěch šumavských obcí a obyvatel. Podle Jiřího Zimoly vyšlo vstříc ekologickým sdružením.

„Vyjadřuji velké podivení a především velký smutek," uvedl Jiří Zimola ohledně postupu ministerstva.

Jihočeský kraj dlouhodobě vyjadřoval podporu názorům šumavských obcí. A sám hejtman například jednal s ministrem osobně o plánu péče, což je jeden z klíčových dokumentů. „Plán péče stačilo aktualizovat, a ne měnit ve prospěch ekologických sdružení ve prospěch bezzásadovosti a toho, co už jsme jednou na Šumavě zažili," říká Jiří Zimola.

Nejprve má být podle jihočeského hejtmana přijat zákon a pak stanoven plán péče. V zákoně mají být stanoveny zóny, cestní síť i plán péče. „Panem ministrem mi bylo slíbeno, že mi navrhovaný plán péče poskytne kvůli připomínkám. Najednou se dozvídám, že plán je již vydán a nedá se s ním nic dělat," diví se Jiří Zimola.

„Šumava potřebuje zákon ne kvůli kůrovci, ale především kvůli úředníkům a jejich svévoli," říká Jiří Zimola a připojuje, že orkán jako Kyrill může udeřit na Šumavě jednou za čas. „Bohužel ministerstvo životního prostředí vysílá uragány na Šumavu celkem pravidelně," míní Jiří Zimola a připojuje, že situace na Šumavě není bezzásahová, ale bezzásadová.

„Pane ministře, jsme smutní z toho, jak hledáte shodu ve věci Národního parku Šumava," konstatuje Jiří Zimola.

Zákon o Šumavě je třeba

Starosta Horní Plané Jiří Hůlka upozorňuje, že do parku se posledními kroky ministerstva zase pustí dřevařská lobby. „Za ředitele Mánka se těžilo desetkrát méně než za jeho předchůdce," říká Jiří Hůlka a doplňuje, že je vidět, že je skutečně potřeba speciální zákon o Šumavě.

„Ministr Martin Bursík řekl, že nese odpovědnost za to, co se stane po Kyrillu, podle mého ji také nesl, když nebyl zvolen. Pan ministr Brabec podle mého názoru nese odpovědnost za trvale se zhoršující sociální situaci obyvatel Šumavy," dodává Jiří Hůlka.

Podle Jiřího Zimoly je také na škodu věci časté střídání ředitelů parku, což souvisí s rychlým střídáním na postu ministra životního prostředí. „Respektuji právo každého ministra, přivést si na takto vrcholnou pozici člověka, v jehož schopnosti věřím," říká Jiří Zimola, ale zdůrazňuje, že musí jít o kompetentního odborníka. „Jde nám o kompetentního člověka, který bude naslouchat obcím a obyvatelům kraje a bude činit aktivní kroky k ochraně přírody," vysvětluje jihočeský hejtman a připojuje obavu z příštího dění na Šumavě. „Život na Šumavě se bude posouvat do období, které jsem si myslel, že máme za sebou," konstatuje Jiří Zimola a dodává, že mnozí starostové deklarují, že už nemají sil dále bojovat za vyváženou budoucnost Šumavy. „Věřme, že si to pan ministr vezme k srdci," zdůrazňuje ohledně svých varovných slov Jiří Zimola.

Jihočeský senátor za ODS Tomáš Jirsa na odvolání Jiřího Mánka reagoval následovně: "Ve středu senát schválil v prvním čtení zákon, který má zabránit tomu, aby si každý nový ministr a každý nový ředitel dělali se Šumavou, co chtějí. Ukazuje se, že jsme měli pravdu. Za odvoláním Jiřího Mánka vidím dřevařskou lobby napojenou na podnikatele Andreje Babiše, která se chce vrátit k vysokým těžbám na Šumavě. Nově jmenovaný ředitel Pavel Hubený byl jeden z těch, který tyto vysoké těžby podporoval. Návrat těchto lidí do vedení parku považuji za tragédii pro Šumavu."

Na setkání o budoucnosti Šumavy dostane pozvání i prezident

Senátor a čestný prezident Agrární komory ČR Jan Veleba považuje bleskové odvolání Jiřího Mánka za zásadní chybu. "Tento krok bude mít podle mého názoru pro Šumavu a její obyvatele vysoce negativní dopad. Ke zmíněnému názoru mne vede několik skutečností. Za prvé, v době, kdy byl odvolaný ředitel Mánek ve funkci, se začala kůrovcová kalamita v NP řešit skutečně efektivně. Za druhé, Jiří Mánek měl z pozice ředitele NP Šumava pozitivní vliv na řešení vysoké nezaměstnanosti v obcích, které leží v teritoriu parku. A konečně za třetí, v Senátu je projednáván návrh Zákona o Národním parku Šumava," zmínil Jan Veleba.

Odvolání ředitele Mánka vnímá jako důkaz toho, že ministr Brabec podlehl tlaku ekologické lobby v čele s exministrem životního prostředí Vladimírem Mikem, který nyní působí v orgánech EU. Výsledkem jeho práce jsou cesty evropských úředníků do České republiky, kteří Šumavu a její problémy absolutně neznají a následně vydávají nejrůznější nesmyslná stanoviska. "Ministr Brabec se tímto krokem postavil proti řešení nezaměstnanosti v obcích na Šumavě. Vzhledem k tomu, že jsem se osobně zavázal hájit zájmy lidí na venkově, musím se proti takovým praktikám veřejně ohradit, což tímto prohlášením činím," doplnil Jan Veleba, který na 8. května chystá v Horní Plané setkání všech, komu není osud Šumavy a jejích obyvatel lhostejný. Setkání se uskuteční na náměstí od 11 hodin a pozvání na něj obdrží i prezident republiky Miloš Zeman.

Vyjádření odvolaného ředitele Národního parku Šumava Jiřího Mánka
Rozhodnutí ministra životního prostředí Richarda Brabce beru jako manažerské rozhodnutí a jsem s ním smířený. Důvodem ukončení naší spolupráce je rozdílný pohled na některé věci související s vedením Národního parku Šumava, zejména pak na podobu Zákona o Národním parku Šumava.

Já sem přesvědčený, že Šumava potřebuje jasný zákon s konkrétními a srozumitelnými pravidly, kdežto pan ministr dává přednost zákonu obecnějšímu.

Na Šumavě jsem se narodil, vyrostl zde a budu tu i nadále žít. Žádného ze svých rozhodnutí nelituji, nic bych nedělal jinak. Za výsledky své práce si stoprocentně stojím. Za dobu, kdy jsem řediteloval Správě NP a CHKO Šumava se podařilo mnohé. Na Šumavě vítězila racionalita nad ideologií.

Správu NP a CHKO Šumava jsem přebíral v době její největší ekonomické krize, kdy na jejích účtech bylo na jeden plat pro zaměstnance. V dnešní době je Správa NP a CHKO Šumava ve výborné ekonomické kondici.

Přebíral jsem Správu NP a CHKO Šumava při bující kůrovcové kalamitě. Kdy se na Šumavě kácelo rekordní množství dřeva. Vznikaly zde holiny o rozsahu tisíc hektarů každý rok. Dnes je kůrovcová kalamita zažehnána.

Kůrovce máme méně než jeden strom na hektar, což považují za významný a reálný úspěch ochrany přírody. Pokud by zůstal stav bezzásahových území v dnešním stavu, nemusela by se Šumava obávat další kalamity. Já se však obávám, že rozsah bezzásahových území se zvětší, jak se ostatně děje i v právě schváleném Plánu péče.

Přebíral jsem Správu NP a CHKO Šumava v době, kdy nebyly připraveny téměř žádné projekty. Dnes se na Šumavě realizuje více než 90 projektů, které jsou vesměs zaměřené na návštěvnickou infrastrukturu. Přebíral jsem správu v době, kdy se 20 let používala v boji proti kůrovci chemie. Byl jsem první ředitel, který ji zakázal.

Mým cílem byla reálná a skutečná ochrana přírody. Ve jménu toho jsme zachránili tisíce hektarů šumavského lesa před kůrovcem. Za tímto postojem si pevně stojím a byl jsem připravený ho hájit i soudní cestou.

Myslím, že se mi podařilo navázat velmi dobrou spolupráci se šumavským regionem, šumavskými starosty a oběma kraji, na jejímž území se park rozprostírá. Situace na Šumavě byla ještě před několika měsíci naprosto stabilizovaná. Spolupráci jsem navázal i v regionu bavorské a rakouské části Šumavy. Vybudovali jsme nadstandardní vztahy s lesy, které na rakouské straně vlastní klášter Schlägl. Stejně tak s bavorskými státními lesy, ale také s mnohými starosty Národního parku Bavorský les. Snažil jsem se i o spolupráci s Národním parkem Bavorský les.

Z pozice ředitele Národního parku Šumava odcházím spokojený. Chápu rozhodnutí ministra Brabce, který chce momentální situaci na Šumavě udržet v klidu.

Přesto musím konstatovat, že situace na Šumavě byla ještě před několika měsíci emočně naprosto stabilizovaná. Rozumím i tomu, že jsem byl trnem v oku ekologických aktivistů, kteří využili situace při změně vlády a změně na postu ministra životního prostředí a extrémním tlakem na ministra Brabce, ale i na mě opět rozvířili emoce na Šumavě. Situace je nyní neklidná. Protože Šumavu vážně miluji, rozhodně nechci být tím článkem, který by byl na Šumavě důvodem k rozjitřeným emocím.

Rozhodně nechci být překážkou k míru, který očekávám, že nastolí ministr Richard Brabec. Znovu konstatuji, že s panem ministrem jsme se dohodli korektně a profesionálně jako dva dospělí muži. Přeji jemu, ale i celé Šumavě, aby se jí i nadále dařilo v klidu a míru alespoň tak, jako to bylo i za doby mého ředitelování.

Není všem dnům konec a věřím, že se na Správu šumavského parku ještě jednou vrátím.